Ten umí to a ta zas tohle

Jan Humhej - Šlápota

Realita společnosti kde zvítězila „Pravda a láska

nad lží a nenávistí“ - autor Jan Humhej – dnes

Hradní mudrci, mocní balíci, pseudomistři, keců ministři,
zlatokopové, sólokapři, prognostikové, jeden za tři,
z Plzně docenti právologie, pornografie, kleptománie,
nemocí tajných, nemocí vepřů, nemocí výnosných,
ekonomové počtů podvodných, restituenti, zkrátka vy prominenti.

Tady je kapsář, šejdíř, feťák, co tuneluje fabriky je podvodník
a tady děvka, pasák, kasař, co lidi oblbuje vyčuraný politik.
Ten vraždí komplice, ten kope jim rovy, ta krade slepice, ten loupí v podkroví.
Ten umí to a ta zas tohle a všichni dohromady udělají moc.

A tu je bankéř, kníže, pytlák: „Já střílím vysokou do nóbl pajzlů akorát“,
a tady soudce, polda, děkan: „Já vám rád za peníz píšu doktorát“ ,
„já stáhnu vás z kůže“, „já lepím komploty“, „já šlapu na růže“, „já plodím bankroty“.
Ten umí to a ta zas tohle a všichni dohromady hrabou pod sebe.

My všichni budem na tom lépe,
když vezmem karabáč a vyjdem do ulic,
z pelechů vyženeme hráče,
co hrajou o prachy a lžou nám z plných plic.

Jinak si zvykneme na nižší důchody, placení doktorům a jiné výhody,
když krade ten a krade tahle, tak z republiky nezbude nám nic.

Továrny bez lidí a lidi bez práce, pod mosty somráci, zlodějský nadace,
a pivo za třicet a třicet v lékárně, odpadky z Německa v prázdné drůbežárně,
bez tepla činžáky, Ví-Aj-Pí v bulváru, extáze pro žáky, žoldáky v požáru.

A budou společně svou zemi plundrovat

na svoji ochranu rakety budovat.

a takhle to znělo původně:

Werichova písnička z filmu Císařův pekař  -   1951

Slavní mudrci, vzácní chemici, slovutní mistři, páni magistři,

astrologové, geometři, agronomové, psychiatři,

páni docenti geologie, psychologie, theologie,

nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentních,

vynálezcové věcí patentních, magnificence, zkrátka inteligence.

Tady je tesař, klempíř, zedník a ten co otesává kameny je kameník

a tady služka, oráč, kamnář, ten když si umane, je k nepoznání kominík.

Ten dláždí ulice, ten kove podkovy, ta krmí slepice, ta peče cukroví.

Ten umí to a ta zas tohle a všichni dohromady udělají moc.

A tu je platnéř, kočí havíř: „Já sfárám dolů do dolu a doluju rudu“,

a tady rybář, kejklíř, dudák“ „Já vám rád každou písničku na dudy zadudu“,

„já louhuju kůže“, „já z nich šiju boty“,“já pěstuju růže“,“já látám kalhoty“.

Ten umí to a ta zas tohle a všichni dohromady uděláme moc.

My všichni budem na tom lépe,

když dáte rady nám a my vám dáme své rady.

když všechno všechněm dáme,

tak budou všichni lidi mít všechno dohromady.

I širší ulice a tvrdší podkovy, kuřata, slepice, pečivo, cukroví.

Když ten dá to a ta zas tohle, tak všichni dohromady budeme mít dost.

Továrny na kůže, peníze na boty a do vlasů růže a nový kalhoty

a olej na stroje a stroje na práci a práci bez boje, po práci legraci

a slunce dost a dost pro staré, pro děti a děti pro radost a radost pro děti.

A budem společně svět a mír milovat

a budem společně pro ten svět pracovat.

Odkaz (HS: nevím, zda jde o původního autora, ale Google mně toto ukázal; po 10 letech je to stále aktuální).