Hřebejkovo svědomí

Ladislav Pokorný

V našem nepravidelném seriálu s příznačným názvem GEN (Galerie elity národa) se budeme věnovat těm nejlepším z nás. A dnes to výjimečně nebude politik, ale umělec vpravdě národní.

Po delší odmlce přicházíme s dalším pokračováním naše nepravidelného seriálu GEN a na úvod se sluší poděkovat našemu panu prezidentovi, jenž (ačkoliv si toho zřejmě není ani vědom) byl inspirátorem tohoto článku. U příležitosti státního svátku 28. října totiž nám všem připomněl, jak důležité je sepětí všeho lidu s představiteli kulturní fronty v boji za udržení demokracie a proti všemu nesystémovému, co naši liberální demokracii narušuje.

A udělal to prostě, lidsky, ale s jasnou symbolikou. Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění obdržel z jeho rukou totiž i režisér Jan Hřebejk.

Bohužel, ne všichni máme radost a ne všichni cítíme oprávněnou hrdost, že 28. října došlo k tak krásnému a symbolickému setkání hodnotové politiky nejen s uměním, jež hodnotám věrně slouží, ale především s občanskou angažovaností a statečností. Našli se samozřejmě i tací, kteří se neštítili trapné kritiky a nechutných útoků jak na pana prezidenta, tak na vyznamenaného umělce. Jenže my ostatní si na tohle zvykat nechceme a ty, jež se odmítají ztotožnit s podporou liberální demokracie, v naší společnosti nepotřebujeme. Leč nekazme si krásný dojem z udělování vyznamenání a pojďme si společně říci, čím si Jan Hřebejk dobyl srdce našeho pana prezidenta i všeho našeho lidu.

Nebudeme opakovat známé skutečnosti, že Jan Hřebejk dal českému lidu nejen ikonické Pelíšky, ale třeba i Šakalí léta či Pupendo, filmy, jež jdou na samotnou dřeň české povahy a odhalují nejen skryté zlo v nás, ale na druhou stranu vyjadřují i lásku k českému lidu a veliké pochopení pro jeho starosti. O tom již bylo napsáno mnohé. Podívejme se však i na občanské postoje Jana Hřebejka a tu se nám zatají dech, protože právě on je skvělým příkladem těch představitelů naší kulturní fronty, kterým není osud naší demokracie lhostejný a kteří se dokáží občansky rázně ozvat a do veřejného dění se aktivně zapojit.

A hodnoty Jan Hřebejk hájí dlouhodobě. Už po prezidentských volbách v roce 2013 odhalil celé pozadí Zemanovy volby: „Rudá a hnědá prasata táhnou lháře a demagoga na Hrad!“ A jeho občansky statečné postoje následující desetiletka Zemanovy hrůzovlády, později podpořené i hrůzovládou Andreje Babiše, nezlomila. Naopak, že zůstal nezlomen a občansky statečný, dokládají jeho slova pronesená k oslavě 80. narozenin tehdy již bývalého prezidenta Miloše Zemana, kterou on a jeho spřeženci uspořádali v hotelu Štekl: „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl, netvařme se proto překvapeně, až to vezmou (v Evropě) do ruky.“ Později Jan Hřebejk upřesnil, že šlo o nadsázku, ale nelze popřít, že určité (a zřejmě konečné) řešení by to bylo.

Jasné a nesmlouvavé postoje občana Jana Hřebejka vůči všem, kteří škodí naší liberální demokracii, nahrávají Putinovi a volí jako idioti Babiše, Macinku a Okamuru, se v průběhu let staly téměř ikonickými a legendárními a vhodně doplnily jeho tvorbu na poli kulturním. A nejde jen o vtipné a pravdivé šlehy do řad malých českých dezolátů, Jan Hřebejk dokáže jako pravý a angažovaný umělec dohlédnout i do zahraničí. Snad jen namátkou: „Miloš Zeman je mstivá píča.“ (2022) „Každý, kdo se z Trumpa nepoblil (…), je u mě debil.“ (2025) „Fico taky vládne s naprostou sběří.“ (2026)

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v Janu Hřebejkovi byl našemu národu dán umělec, který dokáže zareagovat na požadavky doby, stojí na správné straně, nebojí se odvážně a občansky angažovaně vystoupit, podpořit hodnoty a tvrdě odsoudit dezoláty, hlupáky a proruské přisluhovače. Umělec, jakého naše liberálně demokratická společnost potřebuje, umělec vpravdě národní. Ostatně kultura a kulturní fronta byly vždy propojeny s veřejným děním, jejich úlohou bylo, je a bude na toto dění reagovat, nastavovat lidem zrcadlo, upozorňovat na negativní jevy ve společnosti a pranýřovat je a v neposlední řadě vést národ po správné cestě.

Jan Hřebejk své poslání plní a plní ho prostě skvěle. I proto se mu dostalo zaslouženého ocenění z rukou pana prezidenta Pavla. A dokud máme v našem národě takové osobnosti, jakými jsou pánové Pavel a Hřebejk, není nic ztraceno.