J. Keller - Novořeč

Zdrojem tohoto textu je kniha Jana Kellera Hybridní politika, část třetí: Stručný slovník hybridní novořeči. Prof. J. Kellera považuji za mimořádně erudovaného glosátora politických a ekonomických dějů v současném světě. Jeho články i tento text jsou plny ironie, kterou Homer Simpson tolik miluje. 

Ostatně, co jiného dělat, kromě nadávání a přemýšlení o pěkných defenestracích, než ironizovat naše velikány a evropské a americké přatele a instituce.

Výrazem „novořeč" označil George Orwell takový způsob myšlení a takové používání mluvy, které neslouží k osvětlování reality, ale naopak k jejímu zastírání.

Význam slov je proměněn takovým způsobem, že nutí uvažovat konformně s těmi, kdo jsou právě u moci.

Novořeč snižuje schopnost samostatně přemýšlet a blokuje rozvoj kritického myšlení. 

Řadu znaků Orwellovy fikce splňuje dnešní tlak na používání politicky korektních slov a na zaujímání politiky korektních postojů. Tento způsob mluvy se používá v politice, v úvahách ekonomů, v žargonu managementu, je zvláštním jazykem funkcionářů a úředníků Evropské unie. 

Nápadně často se v něm vyskytují výrazy typu oxymóron.

Orwellovy úvahy o povaze novořeči rozpracovali francouzští autoři Jed -Yves Le Gallou a Michel Geoffroy ve svém Slovníku novořeči (2015).

Uživáme zde jejich propracovanou typologii a z jejich práce přejímáme ty příklady které jsou srozumitelné také pro českého čtenáře, neboť zachycují i naši realitu. Ve slovníku, který následuje, jsou výrazy, jejichž definice od zmíněných autorů doslovně přejímáme či je pouze mírně upravujeme, označeny zkratkou (G+G). Definice dalších výrazů obsažených ve stručném slovníku, který následuje, je naší vlastní provenience.

Typologie novořeči

Zmínění francouzští autoři rozlišili celkem pět typů výrazů, které novořeč běžně používá. Jedná se o

• slova klamavá,
• slova podprahová,
• slova omračující,
• slova značkovací a
• slova tabuizovaná.

Do kategorie slov klamavých autoři zařazují výrazy, které změnily svůj původní smysl a často znamenal, pravý opak toho co dříve.

Slova podprahová mají u adresáta budit bud' silný odpor, anebo naopak zcela nekritický obdiv.

Slova omračující jsou natolik vyhraněná, že šokují a nepřipouštějí žádnou hlubší reflexi.

Slova značkovací vyjadřují sounáležitost mluvčího s vládnoucí ideologií a bezvýhradné přijímáni jejích klišé.

Slova tabuizovaná se naopak týkají pojmů, které chce vládnoucí ideologie zrušit. Jejich uživatelé sami sebe usvědčují z nepřátelství, ať již říkali cokoliv.

Všechny zmíněné kategorie se mohou navzájem kombinovat a vytvářet například dvojice značkovací - podvědomé, značkovací - klamavé.

SLOVA KLAMAVÁ změnila zpravidla svůj smysl během druhé poloviny 20. století. Zvláště v posledních dekádách stoupá počet těchto slov přímo raketově. S oblibou jsou používána pravicovými i levicovými liberálními politiky.

Samotné výrazy „pravice" a „levice" patří ostatně právě do této kategorie. Jedná se o slova klamavá od doby, kdy levice přijala principy kapitalismu a pravice principy kosmopolitismu.

Typickým příkladem této kategorie je slovo „občan", které liberálové s oblibou v jeho změněném významu používají. Zatímco původně toto slovo označovalo příslušníka národního státu s volebním právem, nyní je občanství vyzvedáváno naopak u těch, kdo se k instituci národního státu nechtějí znát.

V jistém smyslu opačnou proměnou prošlo slovo „rasista". Dříve bylo používáno pro stoupence doktríny tvrdící, že lidské rasy si nejsou rovny. Dnes je rezervováno pro osoby, které se k této ideologii nehlásí, varují však z celé řady věcných důvodů před možnými dopady masivní migrace.

Pamětníci mohou potvrdit, že typicky klamavým výrazem se stalo slovo „paměť". Dříve sloužilo jako víceméně spolehlivá opora historické identity národa, dnes je zneužíváno pro potřeby přepisování dějin za účelem kolektivního sebeobviňování příslušníků národa.

Obrovským posunem prošlo slovo „svoboda". Původně vyjadřovalo schopnost jedince zvládat sebe sama a podílet se na kontrole svého kolektivního osudu. Dnes označuje možnost činit cokoliv, co vyhovuje individuálnímu puzení, a to zcela bez ohledu na možné společenské důsledky.

Klamavá slova jsou využívána s takovou intenzitou proto, neboť mají funkci zavádějící. Pomáhají zakrývat ty proměny reality, v jejichž důsledku dochází k podstatné proměně kultury a ke ztrátě tradičních orientačních bodů.

Společné mají to, že stoupající identitární dezorientaci a kulturní nejistotu vydávají za nárůst svobody.

Tak „integrace" už neznamená výzvu nově příchozím přizpůsobit se zvykům a obyčejům přijímající země, ale naopak povinnost místních obyvatel adaptovat se na zvyky a víru nově příchozích.

Výraz „právní stát" už není označením pro vládu obecných zákonů nad celou společností, ale vyjadřuje možnost jednotlivců a skupin dožadovat se svých vlastních práv bez ohledu na prospěch celku.

Klamavá slova bývají často skládána do výrazů, které mají podobu oxymóron, tedy do sousloví, která si vnitřně protiřečí.

Výraz „pozitivní diskriminace" ignoruje, že jakákoliv diskriminace je ze své povahy negativní vzhledem k hodnotám rovnosti. Nelze usilovat o něco negativního pozitivním způsobem. Pozitivní diskriminace není ve skutečnosti diskriminací, ale právě naopak - privilegizací.

SLOVA PODPRAHOVÁ mají zákeřně, pokradmu, jen tak mimoděk vzbudit u příjemce odpor anebo obdiv vůči něčemu či někomu, vyprovokovat v něm asociace, s nimiž pak mohou manipulátoři dále pracovat.

Příkladem jsou výrazy, jež mají vzbudit obdiv vůči počínání politické elity, která „má nezlomnou vůli", „vyvíjí velké úsilí", „má ambice utkat se", „angažuje se v boji proti", „bije se za", „mobilizuje".

Velká část tohoto slovníku je vypůjčena z vojenské terminologie.

Jinou skupinu této kategorie představují slova určená ke znevážení odpůrců.

Proto jsou jako „xenofobové" označováni lidé, které je třeba znevážit kvůli tomu, že si chtějí chránit svoji identitu. U těch, kdo trpí jakoukoliv politicky využitelnou fobií, se obecně naznačuje, že jejich postoje nelze brát vážně, protože by se měli léčit.

„Populisty" se z podobných důvodů stávají ti, kdo volí jiné strany než ty, které si zvykly pravidelně se střídat u moci.

Pro označení politiků, kteří stojí v čele protestních stran, se běžně používá termín „vůdce" a jejich zástupci bývají označováni jako „pravá ruka vůdce", aby se nenápadně naznačilo, že se jedná vlastně o hnutí fašistická.

Podprahová slova jsou používána nejen kvůli poškození těch, kdo nedělají nic špatného, ale také na obranu těch, kdo se špatností naopak tu a tam dopouštějí.

Můžeme sem zařadit například slova naznačující, že delikty imigrantů nejsou jejich vina.

Migranti nepáchají nikdy zločiny, vždy jsou jen u vzniku „dramat" či „tragédií".
Jejich činy jsou buďto „nepochopitelné", anebo „vyústily nečekaným způsobem".
Ti, kdo je páchají, jsou podle četných svědectví „dobří sousedé", „vzory integrace", či „osoby bez historie".
Často bývají „nevyvážení", či jsou to jedinci „s psychickými potížemi", za které nenesou zodpovědnost.
Neprovozují „násilí", spíše vytvářejí „napětí", a jejich činy nebývají nazývány „delikty", mírně pohoršeně se píše o „nezdvořilostech"..

Občané jsou vyzýváni, aby je kvůli těmto nezdvořilostem „nestigmatizovali", „neházeli je do jednoho pytle" a neživili tím své vlastní „stereotypy".

Pokud se určité špatnosti dějí přímo pod patronací elity, používá se v případě vojenských akcí označení „humanitární" a v případě miliardářů zatížených finančními aférami mazlivé slůvko „filantrop".

Nikdy se v těchto souvislostech neužívá výraz „kontroverzní". Ten je rezervován pro osoby s třeba jen trochu odlišnými, a tedy naprosto nepřijatelnými názory.


SLOVA OMRAČUJÍCÍ fungují podobně jako slova podprahová s tím rozdílem, že kradmo nenaznačují, nýbrž přímo bombasticky oznamují. Proto jsou tak předimenzovaná, aby spolehlivě bránila jakékoliv kritické reflexi. Nenavádějí k tomu, co by si člověk měl myslet, ale sama už dopředu vynášejí jednoznačný soud.

Podobně jako slova podprahová, také ona se dělí na dva druhy.

Negativní omračující slova jsou určena k diskvalifikaci myšlenek odporujících vládnoucí ideologii, k odsouzení jejich nositelů a k odrazení všech, kdo by se chtěli myšlenkově ubírat jejich pochybnou cestou. Zároveň s adresováním nadávek oponentům (fašista, rasista, reakcionář) je odsuzován každý diskurz nenávisti a urážení. Samo sebou se přitom rozumí, že s „fašisty" se nedebatuje.

Pozitivní omračující slova jsou ta, proti kterým má být nemožné kriticky se postavit. To, co označují, je nutno bezpodmínečně chválit, vyzvedávat a hlavně nezkoumat, co vše se za tím může skrývat. Výrazy jako „pokrok", „práva", „menšiny" jsou vydávány nikoliv za projev určité ideologie a za ní skrytých zájmů, ale za naprosto univerzální hodnoty závazné pro všechny. Právě tak jako se s „fašisty" nediskutuje, právě tak se o právech „nedebatuje".

Některé příklady omračujících výrazů:

„Reakcionář" neboli osoba, která se diskvalifikuje sama tvrdohlavým zastáváním názorům, které dějiny již dávno překonaly a vyvrátily.
Za „rasistu" je možno označit prakticky kohokoliv s výjimkou migrantů, kteří nejsou nikdy ani rasisty, ani xenofoby.
Termín „intolerance" používaný v souvislosti s reakcionáři a rasisty slouží k diskvalifikaci odlišných názorů a postojů, aniž by byly připuštěny k diskusi. Namísto diskuse stačí odvolat se na některý z omračujících pozitivních výrazů.

„Nejvyšší hodnoty" stejně tak jako „pravdu a lásku" je nutno respektovat bez dalšího zkoumání.
Vše, co je „humanitární", vyvolává automaticky obraz oběti, které nelze nepomoci bez ohledu na to, kolik dalších obětí to vyvolá.
„Trvale udržitelný" sugeruje bukolickou lásku k přírodě, třebas to bylo ve spojení s dálnicemi zahlcenými elektromobily.
„Menšiny" vždy evokují oběť, křivdu a znevýhodnění zcela bez ohledu na to, jak se jejich příslušníci chovají.

Ve všech těchto případech platí, že zamýšlet se hlouběji nad obsahem slova usvědčuje dotyčného z toho, že je monstrum.


SLOVA ZNAČKOVACÍ demonstrují příslušnost mluvčího k vládnoucímu systému a jeho naprostou loajalitu vůči němu. Čím častěji je pronášíme, tím je zřejmější, že v systému zaujímáme významnou pozici, anebo bychom ji alespoň zaujmout chtěli.

Z tohoto důvodu je třeba být „pragmatický", „transatlantický", „vysoce zodpovědný", „proevropský", „trvale udržitelný" a rozhodně „globální" či alespoň „celoplanetární".

Z hodnot je třeba vyznávat pouze ty nejvyšší, což jsou shodou okolnosti právě hodnoty těch, kdo značkovací slova užívají nejčastěji. Nikdy neuškodí připomenout ctnosti elity, která je „aktivní", „mobilní", „progresivní" a vysoce „kreativní", takže kudy chodí, tudy „modernizuje".

Tyto ctnosti vyniknou především na pozadí vlastností obyčejných lidí, kteří trpí „archaismy", jsou zatíženi konzervativními „předsudky" a jsou přímo chronicky „neadaptabilní".

Kladné vlastnosti elity bývají vzpomínány zásadně v souvislosti s tržními hodnotami, a to i v případě, že se jedná o politiky, kteří se přímo podnikáním nezabývají. Mezi slovy vyjadřujícími nadvládu tržních hodnot se nejčastěji vyskytuje „transparentnost" „gouvernance", „partnerství" a nesmí chybět „deregulace", bez níž by nebylo „globalizace".

Globalizaci kralují nadnárodní korporace, které jsou „silně pragmatickými", ale zároveň „vysoce etickými" a k tomu všemu „ekologicky zodpovědnými" nositeli projektů, jež vytvářejí bohatství pro všechny ostatní.

Ti, kdo se nemohou pochlubit přímo logem známé firmy, využívají za účelem značkování jiná předepsaná slova, a to zhruba v tomto pořadí: „lidský zdroj", „lidský kapitál", „sociální kapitál", „týmová práce", „klienti".

Umožňuje jim to "podnikat se sebou samými", což je nevyčerpatelným zdrojem jejich „individuální seberealizace". To vše ve zcela svobodných podmínkách „kontrolované autonomie".

Ti, kdo jsou jako lidský zdroj docela nepoužitelní pro vytváření bohatství pro všechny, realizují se alespoň v nejrůznějších oblastech spravedlnosti pro všechny. Poznají se podle vysoce frekventovaného používání výrazů typu „mozaika", „pluralita", „promíšenost", „otevřenost", „respekt k jinakosti", „sensitivita", „občanská společnost", „kosmopolitní", „multikulturní", „lidskoprávní".

Perfektní ovládání značkovacích výrazů slovem i písmem zajišťuje docela spo-lehlivě „individuální seberealizaci", a to dokonce i v případech, že už nestihnete dělat vůbec nic jiného.


SLOVA TABUIZOVANÁ jsou slova, která se systém snaží zničit, protože jsou v rozporu s jeho ideologií. Proto vypadávají ze slovníku politiků i z médií, Jsou přesným opakem slov značkovacích. Člověk, který by je užíval, nemůže pomýšlet na významnější místo či funkci v systému. Prozrazuje na sebe, že nepochopil ducha doby a že není použitelný ani jako příslušník pomocné elity.

Vysloví-li se některé z těchto slov na oficiálním setkání anebo konferenci, ten, kdo je použije, si může být jist, že příště již nebude pozván. Věci, které tato slova označovala, se buď zcela zamlčují, anebo se popisují asepticky sterilizovaným jazykem.

Jak konstatuje Lipovetsky:
„Ze starců jsou lidé třetího a čtvrtého věku, ze služek pracovnice v domácnosti, z proletářů sociální partneři, z notorických darebáků nepřizpůsobiví občané. Z lajdáků, kteří ve škole propadají, jsou teď problémové děti nebo sociální případy, potrat je umělé přerušení těhotenství."

Některá slova, která kdysi přece jen cosi znamenala, jako třeba „ženskost", „mužskost", „hrdost", „povinnost", „autorita", „řád", tak spějí k úpinému zapomnění.

Jiná slova, jako je třeba „revoluce", se smějí používat jen v takových souvislostech, kdy ani v nejmenším neohrožují vládnoucí poměry.

Jiná slova se pečlivě opisují jinými výrazy, a tak namísto „válek", které definitivně zmizely, už máme jen „udržování míru", anebo „humanitární bombardování".

Další slova je zase nebezpečné používat kvůli tomu, že příliš výstižně popisují realitu a fungování systému.

Z tohoto důvodu se přestávají používat výrazy, jako je „kapitalismus”, „třída", „boháč", „dekadence", „kasta" či „privilegia".

Samotné slovo „sociální systém" vyvolává údiv.

Zmizela z něj „chudina", na její místo nastoupila „chudoba", „nová chudoba", popřípadě „exkluze".

Některá slova jsou zakázána pouze tehdy, vztahují-li se na Evropany. Patří mezi ně například „národ", „vlast", „suverenita", „nezávislost", „lid", „identita", „kořeny", „hranice", „nepřítel", „civilizace", „klasická rodina", „tradice", „vlastní kultura".

Jiná slova jsou zakázána jen pokud se týkají migrantů: „rasista", „otrokářství", „zločin", „invaze", „polygamie".

Úbytek slov a výrazů v důsledku jejich tabuizace nijak jazyk neochuzuje, protože ve stejné míře, v jaké jsou zapomínána, se vynořují nová a nová slova značkovací.

-----------------------

Novořeč v oblasti politické

V oblasti politické slouží novořeč především k tomu, aby byla zakryta povaha existujících mocenských vztahů, zneviditelněna mocenská nerovnost a vytvořena iluze společnosti, ve které se na základě rovnosti všichni účastní přímo či nepřímo na přijímání rozhodnutí, která se jich týkají.

Prostřednictvím novořeči si elita buduje dojem své vlastní výjimečnosti a pomocná elita se zbavuje pocitu služebnosti.

Zbytek společnosti má být pomocí tohoto slovníku ujištěn, že je veden jedině správným směrem, i když si toho zatím patřičně neváží.

Novořeč v politice opisuje hezkými slovy takové záměry a skutky, které ušlechtilostí zrovna neoplývají, vytváří pocit jednoty tam, kde žádná není, a vyvolávají dojem, že síly Dobra postupují na všech frontách v rozhodném tažení proti posledním zbytkům sil Zla.

Všichni přitom dobře vědí, že toto tažení nemůže nikdy definitivně triumfovat, protože pak už by politici neměli vůbec nic na práci, čehož by si veřejnost mohla časem všimnout.

Ambice (slovo podprahové) Je hojně používáno v médiích v souvislosti s deklaracemi záměrů špičkových politiků. Jiné slovo téhož významu: plané sliby. (G+G)

Arabské jaro (slovo klamavé) Označuje události, které vedly v řadě arabských zemí k pádům vlád nepohodlných Západu. Vyústěním arabského jara bylo zpravidla nastolení vlády islamistů, anebo propadnutí země do naprostého chaosu. (G + G)

Arabské revoluce (slovo klamavé) Chaotické přebíráni moci islamisty v sekulárních arabských zemích probíhající s požehnáním Západu a s podporou největších ropných dynastií. (G + G)

Asimilace (slovo tabuizované) Původně odborný termín, který se stal politicky nekorektní poté, co se usoudilo, že Evropané mají povinnost přijímat cizince, kteří nemají povinnost přizpůsobit se jejich kultuře a hodnotám. (G + G)

Atraktivita země (slovo klamavé) Označení pro opatření, jež mají zaručit maximální zisk cizích investorů, a to často na úkor obyvatel hostitelského státu. (G + G)

Autonomie individua (slovo klamavé) Schopnost jednotlivce nepřipustit si, že jeho postoje a chování určují procesy, o kterých nic neví.

Avantgarda (slovo klamavé) Je používáno k označení těch, kdo jsou konformní s politicky korektním výrazně více než většinová populace a kdo na to dokáží být hrdi.

Bitva (slovo podprahové) Slouží k vyzdvižení těch akcí politiků, ke kterým není třeba žádné odvahy a ve kterých jim nehrozí sebemenší riziko. (G + G)

Bližní (slovo klamavé) Původně křesťanský pojem označující v doslovném či přeneseném významu osobu blízkou. Dnes označuje naopak povinnou preferenci toho, co je nám kulturně cizí a vzdálené. (G + G)

Cenzura (slovo podprahové) Je užíváno ve stále pozitivnějším smyslu těmi, kdo ještě včera vyhlašovali „zákaz zakazování". Dnes stále otevřeněji požadují cenzurovat názory, které nespadají do kategorie politicky korektního. (G + G)

Civilizace (slovo tabuizované) Není užíváno, neboť neumožňuje správnou volbu. Pokud je uznána svébytnost různých civilizačních okruhů, ohrožuje to existenci univerzálních hodnot. Pokud jejich rozdílnost uznána není, činí to nadbytečným samotný výraz „civilizace".

Dekadence (slovo tabuizované) Výraz je tabuizován, neboť zpochybňuje základ vládnoucí ideologie, a sice přesvědčení, že levicoví a pravicoví progresisté jsou zosobněním sil trvalého a nekonečného lidského pokroku. 

Demagog (slovo omračující) Bývá používáno proti politikům, kteří se vyjadřují politicky nekorektně a shodou okolností bývají kladně vnímáni veřejným míněním. (G + G)

Demofobie (slovo tabuizované) Slovo se zásadně nepoužívá, neboť pravdivě vyjadřuje skutečný postoj vládnoucí elity k lidu.

Demokracie (slovo klamavé) Politický systém, ve kterém potřebuje osoba kandidující na veřejnou funkci získat hlasy většiny, aby mohla sloužit menšině.

Demokratizace (slovo klamavé) Ve skutečnosti znamená podřízení určité země hybridní směsi neoliberální a neomarxistické ideologie.

Etika (slovo klamavé) Tímto termínem označují vládnoucí vrstvy cokoliv, co dokáže zakrýt jejich ne vždy zcela mravné zájmy. Výrazy podobného významu: pravda a láska.

Expert (slovo omračující) Osoba zvyklá sama definovat své kompetence.

Extrémní levice (slovo klamavé) Označuje malé skupinky lidí deklarujících svůj odpor ke kapitalismu a vyhovujících kapitalismu tím, že útočí na vše, co ještě brání úplné realizaci vlády peněz. Činí tak zpravidla nevědomky.

Fake news (slovo klamavé) Jakákoliv informace, která se nehodí vládnoucím vrstvám.

Fašista (slovo omračující) Dehonestující výraz používaný proti komukoliv, kdo má jakékoliv připomínky k ideologii neomarxismu.

Globalizace (slovo omračující) Označuje snahu anglosaského kulturního, ekonomického a finančního systému o světovou nadvládu. (G + G)

Globální vesnice (slovo podprahové) Vyvolává mylný dojem, že globalizace vytváří pohodové soužití v prostředí přirozených, primárních, sousedských vztahů. Ve skutečnosti slouží k potlačení pojmů, jako je národ, stát, suverenita, které do vesnického prostředí nepatří.

Gouvernance (slovo klamavé) Výraz pro řízení, který zní méně etatisticky než „vláda", méně disciplinárně než „direktivní" a méně technokraticky než „management". V podstatě jde o stydlivé označení autoritativního systému správy.

Hranice (slovo tabuizované) Pokud je užíváno, pak jen ve smyslu překážky prosperity, či bariéry mezi lidmi. Příkazem dne je budovat svět bez hranic, pochopitelně s výjimkou těch zemí, vůči nimž jsou uvaleny hospodářské sankce.

Humanitární (slovo omračující) Označuje hlavní aktivitu ozbrojených sil Evropské unie intervenujících a operujících mimo její hranice. (G a G)

Humanitární akce (slovo podprahové) Vojenskou silou podpořené předávání nejvyšších hodnot populaci, která o ně nestojí ani tehdy, jsou-li doprovázeny bombami.

Identita (slovo omračující) V pozitivním smyslu je používáno jako výraz uznání svébytnosti příslušníků cizích kultur přicházejících do Evropy. Ve smyslu negativním je používáno jako výraz znechucení nad tím, že si svoji vlastní kulturu chtějí udržet také příslušníci evropských národů.

Inovovat (slovo klamavé) Výrazy s obdobným významem: „zničit", „zlikvidovat", „zbavit kořenů". Viz také „modernizace". (G + G)

Integrace (slovo klamavé) V minulosti znamenalo adaptaci nově příchozích na kulturu hostitelské země. Nyní znamená opak, přičemž není nikdy dovršena, takže místní obyvatelstvo se musí o to více snažit.

Jiný (slovo omračující) Je užíváno často v plurálu k označení cizinců a příslušníků minorit, které jejich odlišnost opravňuje k tomu, aby byli preferováni před místními.

Komunikace (slovo značkovací) Hlavní, někdy dokonce jediná aktivita politiků. Komunikují tím usilovněji, čím méně mohou věci ovlivnit. Jiný výraz téhož významu: divadlo. (G + G)

Konzervativec (slovo omračující) Je užíváno proto, aby diskvalifikovalo jakéhokoliv odpůrce ideologie progresivismu.

Kulturní revoluce (slovo klamavé) Programová dekonstrukce národní identity konaná levicovými liberály s plnou podporou velkých nadnárodních společností a finančního kapitálu. (G + G)

Kosmopolita (slovo klamavé) Jedná se o typický oxymóron, o logický nesmysl. Každá polis předpokládá opozici mezi „uvnitř" a „vně", tedy existenci hranic. Kosmopolita je člověk, který pod záminkou lásky k celému lidstvu opovrhuje vlastní zemí, a přitom se považuje za morálně nadřazeného svým spoluobčanům.

Láska (slovo omračující) Je rozšířeno v populárních písních a na shromážděních mladých progresistů, kde je používáno ve smyslu univerzálního řešení všech problémů. Jiné slovo téhož významu: naivita, zpozdilost. (G + G)

Levice (slovo klamavé) Politický směr, který již prakticky vymizel, a to zejména díky socialistům a sociálním demokratům. (G + G)

Levičák (slovo klamavé) Označuje osobu, která o sobě tvrdí, že bojuje proti kapitalismu, ale přitom jen podkopává vše, co ještě kapitalismu vzdoruje. (G + G)

Liberální demokracie (slovo značkovací) Systémy, ve kterých voliči nemají vliv na politiku a politici nemají vliv na ekonomiku. Tak jsou společně uchráněni nutnosti rozhodovat o skutečně zásadních věcech.

Libertarián (slovo klamavé) Dříve označovalo anarchistické odpůrce kapitalismu, dnes stoupence neoliberální politiky, a to včetně těch, kteří se považují za anarchistické odpůrce kapitalismu.

Lid (slovo tabuizované) Výraz se přestal používat poté, co se nová levice zapojila do obrany kapitalismu.

Lidská práva (výraz klamavý) Doktrína, v jejímž jménu se dnes útočí na suverenitu lidu a na práva občanů.

Masová kultura (výraz klamavý) Oxymóron označující souhrn děl, objektů a postojů produkovaných industriálně a nabízených klientům, kteří nedokáží zaplnit volný čas jiným způsobem.

Mediální hvězdy (slovo podprahové) Osoby protěžované médii kvůli svým politicky korektním postojům, a to nezávisle na míře jejich uměleckého či jiného talentu. (G + G)

Minuta ticha (slovo podprahové) Manifestace bezmocnosti vládnoucích využívaná s cílem zabránit jejich kritice a upevnit jejich pozici. 

Migrant (slovo klamavé) V minulosti označovalo osoby, které se z nejrůznějších důvodů ucházely v souladu s platnými zákony o změnu své státní příslušnosti. Dnes označuje osoby, které o totéž usilují nelegálně.

Menšiny (slovo podprahové) Termín je užíván zpravidla v plurálu a označuje skupiny, které se snaží vnutit většině své vlastní preference. (G + G) 

Morální autorita (slovo omračující) Označuje jedince, kteří sami sebe považují za povolané ovlivňovat politická rozhodnutí bez ohledu na to, zda jejich mínění o sobě samých s nimi sdílí ještě někdo další. (G + G) 

Mozaika (slovo podprahové) Je užíváno, aby se budil dojem, že povrchní pestrost může vynahradit absenci hlubšího obsahu. Např. „mozaika názorů", „mozaika kultur", „mozaika obrazů".

Multikulturalismus (slovo klamavé) Ideologie neomarxistů, která klame v obou částech svého jména. Nejde o kulturu, ale o politiku, nejde o multi, ale o mono.

Multikulturní společnost (slovo klamavé) Jedná se o oxymóron, neboť oddělení kultury od společnosti nevytváří společnost, nýbrž ústí v chaos. Výraz je používán neomarxisty k zamaskování neblahých dopadů masivní migrace. 

My (slovo tabuizované) Postupně upadlo v zapomnění, neboť ve společnosti složené z ustavičně si konkurujících individuí pro ně už není žádné využití.

Národ (slovo tabuizované) Národ se provinil trojím způsobem. V jeho jménu byla vedena řada válek, hranice jeho území jsou překážkou volného trhu a samotné přetrvávání národů komplikuje budování Evropské unie, která vůbec nikdy neválčí a vládu volného trhu upřednostňuje před vládou lidu. 

Neakceptovatelné (slovo omračující) Používá se v situacích, kdy si systém nedokáže s něčím poradit a je vůči tomu bezmocný. Používá se místo méně ambiciózního, i když pravdivějšího: „nutno se s tím smířit". (G + G) 

Neakceptovatelné tvrzení (slovo značkovací) Tvrzení, které není shledáno politicky korektním, a proto podléhá cenzuře prováděné obhájci svobody slova.

Nevládní organizace (slovo značkovací) Výraz práva občanů ovlivňovat politická rozhodnutí i přesto, že neprošli volbami. Tato činnost je financována z veřejných prostředků, na které nemají nárok občané respektující výsledky voleb.

Nevyhnutelný (slovo podprahové) Sugeruje víru v to, že ten, kdo výraz používá, zná smysl dějin, takže nesouhlasit s ním by bylo zbytečné. (G + G) 

Nezávislost Slovo dvojího významu. V kontextu suverenity národních států patří ke slovům tabuizovaným. Jako slovo značkovací je používáno v souvislosti s institucemi, které mají být na národním státu a demokratických procedurách zcela nezávislé (např. soudci, banky, neziskové organizace). (G + G)

Nomád (slovo značkovací) Označuje příslušníky světové elity, kteří nejsou při maximalizaci svých příjmů vázáni na žádný stát ani světadíl. Nezaměňovat se slovem „vagabund".

Normální (slovo tabuizované) Termín se neužívá, neboť vyvolává podezření, že neomarxistické recepty na modernizaci společnosti a na emancipaci individuí jsou výrazem exhibicionismu.

Občanská společnost (slovo klamavé) Samy sebe tímto slovem označují skupinky aktivistů, kteří chtějí hovořit za všechny, aniž by jim k tomu dal mandát kdokoliv. Slova stejného významu: „lobby", „nátlaková skupina". (G + G)

Odbourávat tabu (slovo značkovací) Vládnoucí elita často vyzývá k odbourávání tabu, pochopitelně jen u těch druhých. Svá vlastní tabu považuje za nedotknutelné hodnoty. (G + G)

Odmítnutí druhého (slovo omračující) Je určeno k zatracení Evropanů, kteří by si chtěli udržet svoji identitu, a k vyvolávání masochistických postojů vůči sobě samým. (G + G)

Oligarcha (slovo podprahové) Užívá se pouze v případě ruských miliardářů; nikdy se nepoužívá v souvislosti s miliardáři americkými ani saúdskoarabskými. (G + G)

Osa zla (slovo ohromující) Slouží k označení ustavičně se měnícího počtu zemí, jímž naši spojenci hodlají provést něco zlého.

Otec (slovo tabuizované) Podezřelý termín, který je zároveň směšný, sexistický a kryptofašistický. (G + G)

Otevřená společnost (slovo značkovací) Otevřená společnost je snem vládnoucích vrstev, protože je to společnost zbavená struktury a norem, společnost bez jakékoliv identity, v níž vládne jen logika obchodování a procedurální právo. (G + G)

Otevřít debatu (slovo klamavé) Touto formulí politici vládních stran naznačují, o kterých věcech nikdy nehodlali, nehodlají a ani do budoucna nebudou chtít s nikým jednat.

Paměť (slovo klamavé) Užívá se za účelem obviňování a očerňování národní minulosti a národní identity. Vykazuje silné prvky masochismu.

Pokání (slovo klamavé) Slovo je užíváno způsobem, který deformuje jeho původní význam. Zatímco dříve se „pokání" vztahovalo na činy, jichž se dopustil ten, kdo se kál, nyní se mají lidé kát za něco, co sami neprovedli. Mají se stát soudci i viníky skutečných či jen domnělých činů svých předků. (G + G)

Pokrok (slovo podprahové) Idea pokroku sugeruje, že vše se může jen zlepšovat, což působí zvlášť uklidňujícím dojmem v době, kdy ve hře už je jenom zpomalování zhoršování.

Postmoderní (slovo podprahové) Typicky moderní termín oblíbený mezi filozofy, kteří pochopili, že i staré věci se lépe prodávají v novém obalu.

Právní stát (slovo podprahové) Výraz označující vládu právníků nad zákonodárci.

Předběžná opatrnost (slovo značkovací) Princip, podle něhož je zapotřebí dopředu zkoumat možná rizika vyvíjených látek, nových technologií, genetických zásahů apod. Netýká se masové migrace. (G + G)

Překvapení (slovo klamavé) Je užíváno v případech, kdy výsledky voleb či referenda neodpovídají tomu, proč bylo pořádáno.

Rasismus (slovo klamavé) Slouží diabolizaci přirozeného přání Evropanů chránit svoji kulturu, své náboženské kořeny, svůj způsob života a budoucnost svých národů. (G + G)

Rasista (slovo klamavé a omračující) Původně označovalo osobu, která byla přesvědčena o nadřazenosti své vlastní rasy nad ostatními. Dnes je používáno pro označení osob, které se obávají důsledků masové migrace. (G + G)

Reakcionář (slovo ohromující) Slouží k diskvalifikaci jakéhokoliv názoru, který není v souladu s vládnoucí ideologií progresivismu. (G + G)

Reformy (slovo klamavé) Označuje hlavní aktivitu mocenské elity spočívající ve snaze proměnit společnost na úkor jejích obyvatel tak, aby to bylo v zájmu nadnárodních korporací. (G + G)

Reformy societální (slovo podvědomé) Přeměna společnosti podle představ neomarxistů. Prioritou je rozklad institucí, jako je náboženství, sňatek a rodina, které tvoří překážku další expanzi tržních vztahů.

Republika (slovo klamavé) Dříve označovalo suverenitu lidu, dnes podřízení lidu ideologii lidských práv, silám trhu a vládě soudců. (G + G)

Respekt k jinému (slovo značkovací) Výraz označuje jeden z hlavních prvků neomarxismu, podle něhož je nutno upozadit zájmy bližních a spoluobčanů oproti zájmům cizinců. (G + G)

Rodiče (slovo tabuizované) Nedoporučuje se užívat, neboť evokuje poměry patriarchálně autoritativní rodiny, kdy rodiče si osobovali právo vychovávat své děti.

Rudo-hnědý (slovo podprahové) stoupenci faktické aliance liberální pravice a levice tímto slovem naznačují, že každý jejich kritik je stoupencem virtuální aliance krajní levice a pravice.

Separatisté (slovo omračující) Je užíváno s cílem odsoudit ty snahy o osamostatnění, které nejsou v souladu se zájmy a s cíli NATO. Proto jsou jako separatisté označováni obyvatelé Krymu, ale nikoliv třeba kosovští Albánci. (G + G)

Sexuální svoboda (slovo podprahové) Má vyvolat dojem, že liberalizace v oblasti sexuálních zvyklostí může vynahradit omezování jiných svobod, ztrátu suverenity a přeměnu populace v „lidské zdroje". (G a G)

Sociální pokrok (slovo klamavé) Původně označovalo práva, která pracující s podporou odborů vydobyli na zaměstnavatelích. Od doby, kdy levice přešla na stranu kapitalismu, označuje reformy ve prospěch té či oné aktivní minority. (G + G)

Sociální politika (slovo klamavé) Jejím cílem už není rozdělovat spravedlivě výnos z přírůstku produktivity, ale maximalizovat použitelnost populace pro její zvyšování.

Societální (slovo podprahové) Vyvolává představu něčeho, co slouží společnosti. Ve skutečnosti je výrazem sociálního inženýrství. Projevuje se snahou převrátit platné normy a zvyklosti bez souhlasu většinové populace. Pomáhá destabilizovat společnost, aby byla snadněji ovladatelná těmi, kdo profitují z globalizovaného trhu. (G + G)

Soudce (slovo klamavé) Veřejný činitel, který nenese odpovědnost za své jednání, když jménem lidu vykonává politicky korektní rozhodnutí. (G + G)

Spojenec (slovo klamavé) Neoznačuje spojenectví mezi vzájemně rovnými partnery, nýbrž vztah závislosti jedné či více zemí na zemích jiných. Jiné slovo téhož významu: satelit. (G +G)

Společné dobro (slovo tabuizované) prakticky se nepoužívá z obavy, že by jím mohl být hluboce dotčen kdokoliv, kdo zná jen svá individuální práva.

Společnost vzdělání (slovo podprahové) Eufemismus pro označení společnosti, ve které je pokles hodnoty vzdělání překonán jen poklesem prestiže učitelů.

Spolužití (slovo značkovací) Výraz bývá často používán k propagaci multikulturalismu ve smyslu prolínání a vzájemného doplňování různých kultur. Ve skutečnosti převládají tendence opačné, tedy komunitarismus (prostorové oddělování příslušníků různých etnik, kultur a náboženství) a stahování se bohatých do chráněných oblastí (gated communities).

Stereotyp (slovo značkovací) Označuje způsob myšlení, který z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje vládnoucím stereotypům.

Suverenita (slovo tabuizované) Slovo je tabuizováno ve spojení se státem či lidem jako zdrojem demokratické moci. O suverenitě lze mluvit jedině v případě bank a trhů. (G + G)

Světoobčan (slovo podprahové) Oxymóron, které sugeruje, že po odbourání suverenity států si mohou lidé udržet svá občanská práva.

Svoboda (slovo klamavé) Redukce svobody na uspokojování individuálního puzení vede ke zpochybňování tradičních norem evropské společnosti. Takto chápaná svoboda neznamená účast na veřejném životě a kolektivní zvládání společného osudu, o to více však vyhovuje jedincům realizujícím se výhradně v roli konzumentů. (G + G)

Šance (slovo podprahové) Za „šanci pro tuto zemi" jsou vydávány hrozby, kterým politici buďto nedokáží, anebo nechtějí čelit (viz také: „migrace").

Teorie spiknutí (slovo omračující) Je používáno vládnoucí vrstvou ke znevěrohodnění tvrzení, pro jejichž vyvrácení nelze použít fakta.

TINA (slovo značkující) Zkratka výroku baronky Thatcherové: There Is No Alternative. Je výrazem přesvědčení každé mocenské elity, že právě její politika je jedině možná a bude trvat věčně.

Tolerance (slovo klamavé) Benevolentní postoj vládnoucího systému k naprosto všem názorům s výjimkou názorů kritiků vládnoucího systému.

Trvale udržitelný rozvoj (slovo klamavé) Koncept trvale udržitelného rozvoje umožnil nic neměnit na ekonomickém systému a tvářit se, že je slučitelný s ekologií.

Třída (slovo tabuizované) Není používáno, čímž se má zakrýt fakt, že vládnoucí elita, která se odtrhla od zbytku společnosti, má všechny znaky třídy. (G + G)

Údery (slovo podprahové) Eufemismus používaný proto, aby se nemuselo mluvit o válce, pokud se jí účastní země NATO. Podobný smysl mají termíny „operace", „chirurgické údery", „humanitární akce". 

Urbanismus (slovo klamavé) Systematická dekonstrukce životního prostředí místních obyvatel ve jménu modernizace a renovace. (G + G)

Víra (slovo tabuizované) Namísto tohoto slova se doporučuje užívat výraz „nejvyšší hodnoty".

Vlast (slovo tabuizované) Výraz se nepoužívá, neboť evokuje dvě další podezřelá slova, a sice „národ" a „identita". (G + G)

Vlastenectví (slovo omračující) Touto nadávkou jsou označováni jednotlivci a celé skupiny, které jsou posledními překážkami na cestě k totální modernizaci, jež povede k trvalému míru a blahobytu na celé planetě. 

Volba (slovo klamavé) Je výrazem narcistního individualismu, neboť je užíváno výhradně v rovině individuálního výběru, nikdy v rovině volby kolektivní. Slova podobného významu: vrtochy, rozmary. (G + G) 

Výzva (slovo značkovací, klamavé) Výraz používaný politiky k zakrytí pocitu bezradnosti tváří v tvář problému, jehož řešení neznají.

Změna (slovo klamavé) Bývá součástí všech volebních kampaní, načež upadá do zapomnění až do příští volební kampaně. 

Zóny vně práva (slovo klamavé) Existence těchto zón není oficiálně uznávána. Týká se částí velkých evropských měst osídlených převážně migranty a jejich potomky. Slovo je klamavé, neboť v těchto zónách právo vykonáváno je. Jedná se ovšem o právo původu kmenového či náboženského. (G + G) 

Žurnalista (slovo klamavé) Bankovní zaměstnanec požívající zvláštního statusu. Většina velkých médií je vlastněna bankami a dalšími finančními institucemi. (G + G)

Novořeč v oblasti ekonomické 

V novořeči, která je užívána v ekonomické sféře, je důležité orientovat se proto, neboť ekonomická hantýrka nakazila jazyk i v mnoha dalších oblastech.

Díky tornu lze dnes disponovat nejen kapitálem finančním, ale také kapitálem zdravotním, kapitálem kulturním, kapitálem symbolickým, kapitálem mládí a mnoha dalšími, neméně cennými aktivy.

Díky osvětě provozované ekonomy a těmi, kdo se po nich opičí, investujeme do vztahů ke druhým a spravujeme je tak, aby se nám investice výhodně zúročily. 

Do vyjednávání kontraktů v sítích, v nichž zhodnocujeme svůj sociální kapitál, nasazujeme osobní zdroje s cílem dobře se prodat. Žádné dealy naopak zásadně neuzavíráme s lidmi s nízkým kreditem.

Ti, kterým se stýská po opravdovém válčení, mohou se realizovat ve sféře ekonomické. Vládne v ní vojenská rétorika dobývání trhů logisticky podepřeného příslušnými kampaněmi, svádějí se bitvy a boje proti inflaci, nastupuje se do hospodářské ofenzívy a v případě ústupu se hájí strategické cíle až do konečného vítězství v podobě dobytí nových trhů.

Příručky managementu, vědy o řízení, se snaží zlidštit tento masakr s pomocí řady eufemistických výrazů. 

Namísto obyčejného přikazování nastupuje „mobilizace", podřízené už není nutno řídit, stačí je „motivovat", nadřízený už nevykonává dohled, ale „podává pomocnou ruku", anebo jen tak „animuje". 

Tabuizovanými slovy se stává nejen beznadějně zastaralé „vykořisťování", ale jakákoliv forma nadvlády, která definitivně uvolnila místo „týmové spolupráci" podporující „individuální seberealizaci" v podobě neustálého „překračování sama sebe" s cílem dosáhnout „excelence". 

Díky těmto příručkám víme, že v ekonomice už dávno nejde o něčí zisk, ale vždy jen o zvyšování efektivity, z něhož profitují i ti, kteří z toho nic nemají.

---------------------

Autonomie (slovo klamavé) V dnešním podání se jedná o schopnost považovat konformitu s požadavky firmy za svůj vlastní nápad a neúspěchy firmy za své vlastní selhání.

Bio (slovo podprahové) Je pravidelně užíváno v reklamách propagujících produkty, které jsou dražší než jiné, aniž by byly vždy kvalitnější. (G + G)

Delokalizace (slovo značkovací) Vytržení pracovních aktivit z místních kořenů a z místní kultury a jejich podřízení zájmům maximalizace zisku velkých, zpravidla nadnárodních firem.

Demokratizace konzumu (slovo klamavé) Snižování cen, aby produkt vytvořil novou potřebu u většího množství konzumentů. Takto byly demokratizovány zimní sporty, uzený losos, letecká doprava aj. Na rozdíl od klasické demokratizace není vznik nových trhů vítězstvím lidu, ale triumfem obchodu.

Deregulace (slovo značkovací) Označuje proces, kdy uvolňování kapitálu ze všech omezení je kompenzováno narůstající reglementací každodenního života lidí, kteří kapitálem nedisponují.

Deregulace finanční (slovo značkovací) Způsob, jak umožnit držitelům kapitálu provádět cokoliv pro získání ještě více peněz, aniž by se museli jakkoliv starat o důsledky svého počínání.

Džob (slovo značkovací) Anglikanismus užívaný namísto výrazů „práce" či „zaměstnání". Cílem je zdůraznit jejich provizorní, nejistý, pouze dočasný charakter. (G + G)

Důvěra trhů (slovo značkovací) Eufemismus používaný všude tam, kde jde o přerozdělování peněz od chudých k bohatým bez možnosti ovlivnit to prostředky demokracie.

Ekonomika služeb (slovo klamavé) Má vyvolat dojem, že sektor služeb je schopen kompenzovat dopady dezindustrializace. (G + G)

Feminizace (slovo klamavé) Neoznačuje emancipaci žen, ale pouze jejich masový nástup do hůře placených pozic na trhu práce. (G + G)

Finanční přísnost (slovo klamavé) Používá se proto, aby se uvěřilo, že veřejný deficit vznikl vinou zaměstnanců, důchodců a sociálně slabých, a lze ho tedy snižovat jedině na jejich úkor.

Firma (slovo značkovací i omračující) Politický systém stojí dnes výhradně ve službách firem. Politici mluví rádi zejména o firmách malých a středních, aby mohli jít tím více na ruku firmám nadnárodním a finančním. (G + G)

Fiskální optimalizace (slovo značkovací) Zdvořilostní výraz nahrazující v lepší společnosti neslušné slovo „daňové úniky".

Fiskální únik (slovo podprahové) Výraz odsuzující ty, kdo neplatí v předepsané výši daně ve své zemi, a přitom nejsou členy vládnoucích vrstev. (G + G)

Flexibilita (slovo podprahové) Termín, který má zaměstnance naučit chápat, že to, co ho poškozuje, mu vlastně prospívá.

Globalizace (slovo podprahové) Moderní slovo umožňující vyhnout se používání zastaralého výrazu „světový kapitalismus".

Individualismus (slovo klamavé) Eufemismus používaný liberály pro vyjádření „egoismu". (G + G)

Kapitalismus (slovo tabuizované) Doporučuje se užívat mnohem tajemnější slovo „trh", „tržní systém".

Kapitalismus regulovaný (výraz podvědomý) Oxymóron užívané s cílem vyvolat víru v to, že vládnoucí třída ještě něco řídí.

Klient (slovo klamavé) Původně se jednalo o osoby závislé na svém ochránci. Dnes označuje zákazníky, o nichž se tvrdí, že jsou králi trhu. Termín je stále více užíván ve veřejné oblasti, což je jedním z příznaků pronikání tržní ideologie do politiky. (G + G)

Kompetence (slovo značkovací) Jakákoliv dovednost, která zastarává rychleji, než je člověk schopen si ji osvojit.

Kompetitivita (slovo podprahové) Synonymum poklesu mezd a prekarizace práce pro velkou část obyvatelstva.

Lidský zdroj (slovo značkovací) Výraz, který se snaží humanizovat pomocí adjektiva něco, co je zde jen kvůli vytěžení jako kterýkoliv jiný zdroj.

Meritokratická společnost (slovo značkovací) Označení pro společnost, ve které je největší zásluhou dovednost zdědit velký majetek

Mimotarifní bariéry (slovo podprahové) Výraz označující ty části legislativy národních států, které velké nadnárodní společnosti považují za překážku svých ještě vyšších zisků.

Mládí (slovo značkovací) Životní období přeměněné mediálními prostředky v nový tržní zdroj. (G + G)

Mobilita (slovo podprahové) Má vyvolávat dojem neomezené svobody, aby se zakryla trvalá nejistota lidí podřízených silám trhu.

Móda (slovo omračující) Označuje mechanismus, který nutí lidi v krátkých intervalech obměňovat nakoupené zboží, aby se vyhnuli výtce, že nejdou s módou. (G + G)

Návrat růstu (výraz klamavý) Označuje záhadný jev stále znovu politiky ohlašovaný, který se neprojevuje vzrůstem počtu pracovních míst, ale jen zvýšením dividend a profitu. (G + G)

Nemovitost (slovo podprahové) Krajně nedostatkový statek, jehož cena pod-le všech expertních prognóz zaručeně poklesne v okamžiku naplnění těchto prognóz.

Osobnostní rozvoj (slovo klamavé) Hlavní důvod, kvůli kterému si dnes firmy najímají zaměstnance, popřípadě je propouštějí, pokud usoudí, že to jejich osobnostnímu rozvoji napomůže více.

Podnikat se sebou samým (výraz podprahový) Výraz označuje pracovníka, který touží po tom, aby nesl všechna rizika podnikání i bez naděje na podnikatelský zisk.

Propouštění (slovo tabuizované) Na jeho místě se zásadně používá formule mnohem přiléhavější - „plán záchrany pracovních míst".

Reklama (slovo klamavé) Technika psychologického působení, jejímž cílem je přimět zákazníka, aby kupoval věci, které nepotřebuje koupit, ale které výrobci potřebují prodat.

Responsibilizovat (slovo klamavé) Požaduje učinit odpovědnými nemocné, žáky a studenty či seniory tím, že náklady za léčení budou přeneseny na pacienty, náklady za studium na žáky či jejich rodiče, náklady na zajištění důstojného stáří na klienty soukromých penzijních fondů.

Svobodný obchod (slovo značkovací) Doktrína, podle níž prosperita všech vzroste, když v rámci naprosté deregulace převezme všechny regulační funkce trh.

Strukturní adaptace (slovo značkovací) Soubor reforem, jejichž cílem je proměnit hospodářství dané země takovým způsobem, aby se její zadlužení stalo trvale nesplatitelným.

Trh (slovo omračující) Slovo se obvykle píše v plurálu, aby se zdůraznila jeho všudypřítomnost. Trhům se podsouvají lidské kvality, což se projevuje ve výrazech jako „trhy přivítaly", „trhy nedůvěřují" či „trhy se obávají". Víra v trhy odpovídá náboženskému uvažování na úrovni fetišismu.

Trvale udržitelný růst (slovo klamavé) Oxymóron mající vyvolat iluzi, že v konečném prostředí je možný nekonečný růst. Výrazy podobného významu: „kulatý čtverec", „rozpustná ryba", „upřímná reklama".

Tvůrce bohatství (slovo omračující) Slouží jako definice firmy a je užíváno výhradně liberálními teoretiky a zástupci Hospodářské komory.

Týmová práce (slovo značkovací) Má vytvářet dojem, že všichni zaměstnanci spolupracují ve firmě radostně a spontánně se svými nadřízenými.
------------------------------

Novořeč používaná v EU

V této části se nebudeme zabývat tím, nakolik je součástí novořeči samotné institucionální uspořádání Evropské unie. Mohli bychom se ztratit v terminologii.

Museli bychom řešit, proč se orgán, který má v EU nejblíže k vládě, nazývá Komise, proč není Evropský parlament tak úplně parlamentem, ale spíše jen jeho dolní komorou, a proč se v případě Rady ministrů EU nejedná o ministry ve smyslu členů vlády, ale fakticky o horní komoru parlamentu Evropy. Riskovali bychom, že náš stručný slovník zahltíme příliš vysokým počtem klamavých slov.

Všimneme si proto jen některých výrazů, jimiž toto prostředí obohatilo novořeč v politické i ekonomické rovině a na jejichž tvorbě se neomarxisté podíleli zhruba ve stejné míře jako neoliberálové.

Kromě masivního používání slov klamavých (občan, evropská obrana, evropské hodnoty) jsou pro tento slovník charakteristická četná slova omračující, jejichž používání znemožňuje věcnou debatu (eurofob, xenofob, populista), a neobvyklé množství slov tabuizovaných (hranice, národ, lid, identita).

Eurofob (slovo omračující) Používá se k označování osob, které mají námitky vůči současné podobě a směřování Evropské unie. Výraz sugeruje, že lidé s odlišnými názory mohou trpět fobií, tedy psychickým problémem, který je třeba léčit. (G + G)

Evropská obrana (slovo klamavé) Oxymóron snažící se vsugerovat, že Evropská unie zajišťuje vojenskou obranu svého území. Ve skutečnosti ji zajišťují pod hlavičkou NATO Spojené státy. (G + G)

Evropské direktivy (slovo klamavé) Označuje zákony, které přicházejí z Bruselu a které jsou členské země povinny zapracovat do své legislativy. Jiný výraz podobného významu: diktát. (G + G)

Evropské hodnoty (slovo omračující) Jde o hodnoty, které jsou údajně zcela univerzální, všelidské. Tento jejich status je v protikladu s deklarovanou vůlí uznávat hodnoty druhých a vyvolává otázku, zda také hodnoty jiných civilizačních okruhů jsou všelidské i v případě, že odporují hodnotám evropským.

Evropské občanství (slovo klamavé) Živí iluzi, že Evropská unie je zdrojem nějakých jiných práv, než jsou ta, jež člověku plynou z náležení k národnímu státu.

Filantrop (slovo podprahové) Označují se jím miliardáři, kteří věnují zlomek svého majetku na charitu za předpokladu, že zároveň prosazují politicky korektní pozice ve věci masové migrace, volného obchodu, globalizace a oslabování státní suverenity. Jiné slovo téhož významu: Soroš.

Humanitární války (slovo podprahové) Vyjadřuje právo zemí euroamerického okruhu zasahovat vojensky proti suverénním státům údajně kvůli zájmům tamní populace. Žádné jiné země na planetě toto právo nemají.

Lid (slovo tabuizované) Zásadně se nepoužívá v souvislosti s obyvatelstvem jednotlivých evropských zemí, neboť evokuje nesouhlas s reformami, které evropské instituce zavádějí pro větší blaho všeho evropského lidu.

Migrační kvóty (slovo značkovací) Procedury, které mají donutit státy, aby přijímaly migranty, kteří směřují do států jiných.

Nahrazení (obyvatel) (slovo tabuizované) Výraz, který vládnoucí ideologie odmítá, protože upozorňuje na proces etnické a náboženské obměny obyvatelstva Evropy v důsledku masové migrace podporované především svazy podnikatelů a liberální levicí. (G + G)

Národní populisté (slovo omračující) Je užíváno proto, aby navodilo dojem, že hnutí suverenistická, identitární, vlastenecká a vůbec všechna, která mají výhrady k současnému směřování Evropské unie, jsou ideovými dědici národních socialistů třicátých let. (G + G)

Nejvyšší hodnoty (slovo omračující) Používá se ve snaze dodat vládnoucí ideologii zdání nestrannosti a nezaujatosti, což odporuje povaze jakékoliv ideologie. Cílem je uchránit vládnoucí ideologii před zpochybňováním, znemožnit její kritiku a předem ostrakizovat projevy nesouhlasu. 

Nepřítel (slovo tabuizované) Evropská elita vyřadila toto slovo z oběhu, protože už nikomu nevyhlašuje války (i když tu a tam někoho bombarduje), protože zrušila hranice a protože miluje Jinakost. (G a G)

Pakt stability a růstu (slovo klamavé) Dohoda mezi členy eurozóny ohledně koordinace rozpočtových politik s cílem předcházet schodkům rozpočtu a zadlužování. Pakt platí i poté, co se EU rozhodla vytvořit obrovský rozpočtový schodek a společně se zadlužit.

Povinná solidarita (slovo klamavé) Oxymóron, které zneužívá termín „solidarita" a má budit zdání, že něco, co je ze své povahy dobrovolné, může být vynuceno, aniž by to ztratilo smysl.

Právní stát (slovo omračující) Lze přeložit též jako „vláda právníků". V evropském kontextu výraz označuje podřízenost národních států sankcím právníků vykládajícím si podle svého ideologii lidských práv. (G + G)

Ráj (slovo tabuizované) Slovo se nedoporučuje používat, zvláště jedná-li se o ráj daňový. Na území evropské unie z nich zpravidla pocházejí politici pověřovaní bojem proti daňovým rájům.

Regularizace (slovo klamavé) Významná součást politiky Evropské unie. Spočívá v tom, že veřejná moc uznává práva těch, kterým nedokázala zabránit v ilegálním příchodu na své území či v jiných nelegálních aktivitách. Lze přeložit výrazem „povzbuzování". (G + G)

Sankce (slovo omračující) Zpravidla konečný výsledek celoevropské diplomacie. Přesvědčení o jejich účinnosti vychází jednak z neoliberální víry ve všemocnost ekonomiky, jednak z neomarxistického moralizátorského chápání mezinárodních vztahů.

Subsidiarita (slovo klamavé) V rámci Evropské unie je používáno k opsání skutečnosti, že členským státům jsou přenechávány kompetence pouze okrajové a nepodstatné. (G + G) 

Transatlantické vazby (slovo značkovací) Eufemismus označující strategické podřízení Evropské unie americké diplomacii a ekonomickým zájmům Spojených států. (G + G)

Změna klimatu (slovo omračující) Nově vytvořená evropská agenda sloužící jednak k šíření pocitu viny v evropské populaci, jednak k vytváření nových ziskových příležitostí pro vybrané sektory. Nijak neohrožuje ani liberalizaci - světového obchodu, ani mechanismy masového konzumu. (G + G)