Pyramidy

Michal Černý

Starodávné egyptské texty přinášejí překvapivé doklady o funkci pyramid. V systému těchto staveb hrála klíčovou roli kombinatorika. A hlavním cílem bylo složit Hórovo oko, rozsekané na šest částí.

Vzrušené debaty o původním smyslu a účelu pyramid v egyptské Gíze probíhají již po staletí. Konsenzus ohledně funkce těchto fascinujících staveb, nacházejících se v lokalitě Káhiry, však stále není nalezen. Podle egyptologa Jaromíra Kozáka je pravděpodobné, že pyramidy v různých obdobích sloužily k různým účelům. „Bavíme-li se o nich, nedá se vyloučit snad žádná teorie,“ dodává.

Je třeba si uvědomit, že pyramidy v Gíze jsou zkonstruovány v podobě univerzálního platónského tělesa osmistěnu, a proto mohou sloužit k nepřeberně mnoha různorodým funkcím. V minulosti byly považovány za nástroje pro dálkovou komunikaci, brány do hyperprostoru, či podle kanadské profesorky Carmen Boulterové jsou něčím na způsob elektrárny [1] – tato myšlenka není neopodstatněná, mimo jiné proto, že slovo pyramida (odvozené z řeckého „pyros“ – oheň) v překladu znamená „vnitřní oheň“ – tedy útvar, který ve svém nitru shromažďuje a koncentruje energii.

V následujícím textu nabízíme jednu z možných interpretací. Podle této úvahy bylo smyslem pyramid především spojení a sjednocení dialektických protikladů. Jejich funkce se tak dá přirovnat k indické józe (její označení je příbuzné s anglickým „join“ – spojení), a proto bylo cílem pyramid v postupném procesu dosáhnout finálního sjednocení. Ve schématické podobě lze tři největší pyramidy v lokalitě Gízy znázornit následující grafikou.

Obr. 1 Schéma trojice hlavních pyramid na plošině v egyptské Gíze. Bohyně Bastet a Hathor z krajních osmistěnných pyramid přenášejí dva trigramy do středního Chefrena, kde probíhá složení obou trigramů do hexagramu, resp. 64 kombinací hexagramů. Cílem je sjednotit lunární Oko Boha Hóra (nahoře), v bitvě rozsekané na šest částí, tedy na hexagram.

Nalezení systému

V pyramidách je především třeba najít logický systém, který dosud zřejmě nebyl dostatečně jasně rozpoznán a popsán.

Na internetu nedá příliš mnoho práce nalézt informaci, že největší Cheopsova pyramida ve skutečnosti není čtyřstěn, ale osmistěn. Na několika leteckých fotografiích (obr. 2) je patrné, že každá ze čtyř stěn této stavby je ve své středové ose prolomena o několik málo stupňů dovnitř. Jedná se o takzvané konkávnosti, které počet stran zdvojnásobují ze čtyř na osm. Avšak ani egyptologové, kteří tento obor studují celý život, zpravidla netuší, že to samé platí i pro nejmenší pyramidu Menkaurovu. Také ta je osmistěn, prolomený identickým způsobem, jako Cheops. Díky tomu je tak možné v těchto stavbách rozpoznat logický systém, který lze popsat pojmy jihokorejského vědce J. W. Parka: „hetero – neutro – homo“ [2] – tedy dva analogické protiklady v základně trojúhelníka, a třetí neutrální prvek s odlišnou charakteristikou na vrcholku. Střední Chefrenova pyramida je prolomena také, ale méně výrazně než Menkaure a Cheops. [3] S určitým zjednodušením tedy lze systém v počtu stran vyjádřit čísly 8 – 4 – 8.

Obr. 2 Letecký snímek vpravo odhaluje prolomení Cheopsovy pyramidy ve středových osách všech čtyř stran, které z této stavby činí osmistěn. Tyto tzv. konkávnosti byly odhaleny také díky přesnému fotogrammetrickému měření (vlevo).

Obě krajní pyramidy symbolizují dvě původní země Egypta, tedy jižní provincie Horního Egypta (Menkaure), a severní provincie Dolního Egypta (Cheops). To je vyjádřeno i v symbolice panovníků: faraon Menkaure je zobrazován s bílou korunou na hlavě, která je symbolem Horního Egypta, zatímco faraon Cheops s červenou korunou, symbolizující Dolní Egypt (viz obr. 4) Střední Chefren je pak sjednotitelem obou zemí – tedy, řečeno v symbolické rovině, je sjednotitelem dvou trigramů do hexagramu. Tuto skutečnost vyjadřuje znak sema-tawy, zobrazený na bočních stranách trůnu faraona Chefrena.

Obr. 3 Znak sema-tawy, zobrazený na bočních stranách trůnu faraona Chefrena, který je sjednotitelem dvou zemí (Horního a Dolního Egypta), tedy dvou trigramů do hexagramu. Střední osa symbolizuje průdušnici – tedy také dech či energii – a tím i sjednocující funkci, trojice liliových a papyrových rostlin po stranách platí za označení Horního a Dolního Egypta. (Obr.: HID, CC BY 3.0 via Wikimedia Commons)

Obr. 4 Vlevo červená koruna Horního Egypta (spojená s Menkaurem, yang, hetero) vedle ní bílá koruna Dolního Egypta (spjatá s Cheopsem, yin, homo), které je třeba spojit pro vznik sjednoceného Egypta. Jejich zkombinováním pak (vpravo) vzniká dvojitá koruna sjednoceného Egypta (má ji nasazenu Bůh Horus, neutro). Jde tak o jednu z indicií, že v systému hraje klíčovou roli kombinatorika. (Obr.: Wikimedia Commons)

Pyramidy také nejsou uspořádané v přímé linii, ale v trojúhelníku – nejmenší Menkaurova pyramida je posunuta o něco málo východněji; stojí mírně jinde, než pokud by všechny tři stavby měly být uspořádané v rovné přímce. Podíváme-li se tedy na půdorys staveb a spojíme pomyslnými přímkami jejich vrcholky, dostaneme trojúhelník (viz obr. 6). Správné zařazení do systému tří a osmi počátků (3P a 8P) tedy lze znázornit následujícím obrázkem.

Obr. 5 Je překvapivé, že v dostupné literatuře nikde nenajdeme jasnou informaci, že Cheopsova a Menkaurova pyramida patří k sobě a tvoří dialektickou dvojici. Dva osmistěny Cheops a Menkaure tedy stojí v základně trojúhelníka, a střední Chefren na jeho vrcholku.

V Údolním chrámu náležejícímu k Menkaurově pyramidě bylo nalezeno osm triadických soch, které pravděpodobně patřily do osmi komor chrámu na vstupu – čtyři komory vidíme nalevo od vchodu, čtyři napravo. Těchto osm soch patrně reprezentuje právě osm trojúhelníkových stran pyramidy. Triadické sochy jsou u Menkaura tvořeny postavami faraona Menkaura, bohyně Hathor a dítěte jakožto symbolu provincie Horního Egypta. V případě Cheopse by pak tato trojice měla sestávat z faraona Cheopse, bohyně Bastet a dítěte jakožto provincie Dolního Egypta – avšak z těchto soch se našlo pouze torzo, a Údolní chrám Cheopsovy pyramidy již neexistuje. [4] Z tohoto torza je však patrné, že podle pozice pravé ruky Bastet mohla být tato bohyně součástí stejné skupiny triadických soch jako u Menkaura [5]. Bohyně Bastet, sdružená s faraonem Cheopsem, je zároveň spojována s deltou Nilu, konkrétně s místem pojmenovaným Tell-Basta (domov Bastet). Řeka Nil totiž může symbolizovat životní cestu, či cestu ke konečnému splynutí s Bohem. „V těchto místech delty Nilu návštěvníkovi v noci připadá, že se zde řeka rozpouští v moři a tím v nekonečném kosmu, tedy Absolutnu,“ vysvětluje Jaromír Kozák. Z tohoto pohledu by tedy finální sjednocení mělo být asociováno s deltou Nilu, která se nachází v Dolním Egyptě, a tedy zároveň s Cheopsem a bohyní Bastet.

Sjednotit dvě poloviny Hórova oka

Připomeňme, že Cheops a Menkaure jsou osmistěny, prolomené identicky – rozložíme-li si tedy konstrukci obou pyramid, dostaneme osm trojúhelníkových stěn u Menkaura, a stejně tak osm trojúhelníkových stěn u Cheopse. Osm triadických soch pak patrně reprezentuje těchto osm stran pyramidy. Podle naší hypotézy docházelo ke kombinování jedné z osmi triád Cheopse s druhou z osmi triád Menkaura, a ve střední Chefrenově pyramidě probíhalo složení obou triád do hexagramu (znaku složeného ze šesti čar, buď plných yang, nebo přerušovaných yin). Egypťané tedy zvolili jednu triádu z osmi u Cheopse, a druhou triádu z osmi u Menkaura, a v centrálním Chefrenovi se obě triády spojily do hexagramu. Počet možných kombinací v Chefrenovi tak činí osm krát osm, tedy 64 hexagramů. Právě tato struktura odpovídá číselné struktuře Knihy Proměn (I-ťing). Co se však v systému pyramid kombinovalo s čím? Přesně to nevíme, ale za osm trigramů si můžeme dosadit frekvence zvuku či světla, například osm tónů hudební oktávy. Sloučením dvou trigramů z krajních pyramid v centrální Chefrenově pyramidě tedy vzniká 64 kombinací, které můžeme považovat za hudební stupnici o rozsahu osmi oktáv, což je zvukový rozsah piana. [6] Kombinování tónů z obou oktáv názorně ukazují demonstrační flash aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF, dostupné ke stažení na webu http://giza64.euweb.cz. [7]

Podle egyptské mytologie bylo Oko Boha Hóra v bitvě se zlým strýcem Sethem rozsekáno na šest částí (tedy na hexagram, resp. 64 kombinací hexagramů). Cílem je tak prostřednictvím 64 frekvencí Hórovo oko sjednotit a obnovit jeho původní celistvost. [8]

Dodejme pro úplnost, že oněch 64 hexagramů Hórova oka se také dá rozdělit na dvě poloviny, čítající 32 prvků [9] – první polovina by se dala označit za yang hexagramy, zatímco druhá za yin hexagramy – podle toho, zda v jednotlivých hexagramech převažují znaky pro yin nebo yang. [10]. Cílem pyramid je tedy spojit dvě poloviny yang a yin, v konkrétní podobě dvou zemí zastupované Horním Egyptem (hetero, yang) a Dolním Egyptem (homo, yin). Jedna z vět charakteristická pro tuto zemi zní: „Egypt je projekcí nebes“ – sjednocení faraonem Chefrenem tedy představuje v konkrétní rovině jak sjednocení Egypta, tak v abstraktní rovině sloučení dvou yang a yin polovin Hórova oka v kosmickém řádu. Sjednotíme-li tedy Hórovo oko, které může být považováno za mystický „základní bod reality“, sjednotíme jeho 64 hexagramů (složených ze dvou yin a yang polovin, čítajících dvakrát 32 hexagramů), sjednotíme Horní a Dolní Egypt, a dosahujeme splynutí s Absolutnem. [11]

Obr. 6 Trojice pyramid v Gíze. Egypťané zvolil jednu z osmi triád Cheopse, a druhou z osmi triád Menkaura. Ve středním Chefrenovi se obě triády spojily do hexagramu. Počet možných kombinací činí osm krát osm, tedy 64. Zde jako příklad zvolena kombinace Cheops: 2 a Menkaure: 7

Zařazení do systému hetero – neutro – homo

Jednotlivé pyramidy můžeme zařadit do systému tří a osmi počátků podle J. W. Parka.

• Menkaure je prvkem yang (hetero). Je spojen s typickými yang hodnotami, jako jsou přímost, linearita, světlo, slunce (přímé sluneční paprsky). Je spjat se slunečním Bohem Ra, s Bohyní Hathor a Horním Egyptem.
• Chefren je prvkem neutro (tao). V systému hraje neutrální roli spojovatele a kombinátora.
• Cheops je prvkem yin (homo). Je spojen se zklidňujícím a zchlazujícím prvkem vody, a také s ženskou yin cykličností (srovnejme s přímostí a linearitou Menkaura). Je spjat s Bohyní Bastet, deltou Nilu a Dolním Egyptem.

Tabulka č. 1 – zařazení jednotlivých prvků do systému hetero – neutro – homo

Strukturu trojice pyramid lze v souladu s teorií tří a osmi počátků J. W. Parka přirovnat ke struktuře atomu, a zároveň i ke struktuře rodiny – pyramidy lze připodobnit k lidskému tělu, které dělíme do osmi částí (hrudník, břicho, čtyři končetiny, hlava a kostrč), stejně tak pyramidy mají osm stran, či osm částí na vertikální ose. Cheopsova pyramida také někdy bývá metaforicky popisovaná jako „jógin v pozici lotosového květu.“ Také proto lze pyramidy přirovnat ke třem členům rodiny: Menkaure jako muž (yang), Cheops jako žena (yin) a Chefren jako dítě (neutro).

Povšimněme si, že Chefren a Cheops jsou pyramidy sdružené ve dvojici. Jejich úhlopříčky se totiž kryjí v přímé linii (viz obr. 6), zatímco Menkaure je posunutý mírně východním směrem mimo tuto osu. Tato příbuznost je logická, protože stejně jako u pyramid je ve struktuře atomu příbuzný neutron (Chefren) s protonem (Cheops) – neutron s protonem se nacházejí v atomovém jádru, zatímco elektron (Menkaure) toto jádro obíhá. Podle J. W. Parka platí stejné organizační principy jak pro mikrosvět, tak pro makrosvět. Patrná je tak analogie i ve struktuře rodiny: matka (proton) s dítětem (neutron) obývají domov (jádro), zatímco muž (elektron) tento domov obíhá, tedy ho zabezpečuje. Pyramidy v Gíze tak lze vnímat jako rodinu – Menkaure (yang, muž) a Cheops (yin, žena) se společně starají o dítě (neutro, Chefren) a svými impulzy ho vedou k dospělosti.

Jednou z vlastností neutro prvku je mnohočetnost. V rodině se projevuje tím, že rodiče (homo, hetero) jsou jenom jedni, zatímco dětí (neutro) mohou mít mnoho. Stejně tak v atomu se vyvažuje proton s elektronem, ale neutronů můžeme přidávat velké množství, čímž dochází ke vzniku těžkého prvku, izotopu (těžkého prvku, který po přidávání neutronů zaujímá stejné místo v periodické tabulce). Analogii najdeme i v hinduistickém náboženství, konkrétně v podobě trojice božstev Brahma, Višnu a Šiva. Právě střední Višnu (neutro) je spojován s principem rovnováhy, a také s mnohočetností inkarnací, jimiž prochází. Stejně tak je logické, že ve středním Chefrenovi vzniká velký počet různých kombinací, tedy v tomto případě 64 hexagramů. To samé vidíme na příkladu RNA, složené z trojice mRNA, rRNA a tRNA, kdy právě střední ribozomální RNA produkuje velké množství proteinů. Prvky homo a hetero (rodiče – Menkaure, Cheops) tedy působí v interakci, a neutro (dítě – Chefren) je mnohočetný produkt, vznikající z této interakce.

Chefren jakožto neutro prvek je spojovatel a kombinátor, v chemii asociovaný s prvkem uhlíku, který se nachází na čtvrtém místě periodické tabulky prvků. Nalevo od uhlíku v tabulce tedy vidíme trojici homo prvků, napravo od něj trojici hetero prvků. Uhlík (Chefren) působí jako kombinátor, který spojováním a kombinováním prvků ze sousedních triád vytváří svět organických sloučenin. Jeho čtvrtá pozice v periodické tabulce ukazuje na asociaci se srdcem, energií a principem lásky, jakožto spojovatele muže a ženy, yang a yin.

Proces spirituálního vzestupu by tedy v případě pyramid měl být spojen s Chefrenem, který vytváří mnohočetnost 64 hexagramů, 64 hudebních tónů či 64 frekvencí energie. Podobně jako v případě Džóserovy pyramidy [12] mohla tato spirituální praxe, spojená s egyptskou jógou či tantrou, probíhat ve dvojici muž a žena – bylo by to pravděpodobné vzhledem k tomu, že právě v Chefrenovi dochází ke kombinování a slučování yin a yang prvku.

Neuvěřitelně pokročilé znalosti Egypťanů

Celý proces spirituálního vzestupu by tak měl být spjat především s Chefrenem, který vytváří mnohočetnost 64 stupňů na cestě ke sjednocení. Konečná fáze však probíhá v Cheopsovi, který v tomto systému hraje roli yin (žena, homo). Prvek homo je asociovaný se smrtí, a Cheops se tak dá označit za „yin bránu“ do posmrtného života – což je také logické, protože největší pohřebiště (západně a východně od pyramidy) najdeme právě v blízkosti Cheopse. (Blíže viz zařazení jednotlivých prvků na tabulce č. 1). Konkrétní doklad o tom, že pro pyramidy platí věta „osm krát osm je šedesát čtyři“ lze nalézt v posvátné egyptské knize AMDUAT, v obrazu náležejícímu k 10. hodině, v horní sekci této grafiky (kniha AMDUAT se skládá z dvanácti hodin pouti boha Rea podsvětím). Podrobněji viz následující obr. 7.

Dodejme, že znalosti o transpersonálních tématech jsou u starověkých Egypťanů až neuvěřitelně pokročilé, o několik pater převyšující dosažený stupeň vědomostí současné západní civilizace. „V oboru transpersonální psychologie se od nich můžeme učit úplně vše,“ uzavírá Jaromír Kozák.

Obr. 7 Výjev z egyptské knihy AMDUAT, která popisuje cestu slunečního boha Rea dvanácti nočními hodinami podsvětí. Sluneční bůh na své pouti překonává četné překážky, aby tak byl po dvanácti hodinách zachován princip spravedlnost a vyváženosti (egyptský koncept „maat“) a zajištěn návrat rána a nového dne. Obraz zpodobňuje desátou hodinu z dvanácti. Odshora vidíme tři sekce, horní je levým břehem svaté řeky, střední samotným tokem, a dolní pravým břehem. Pyramidy v Gíze stojí na levém břehu Nilu, proto by k nim měla patřit horní sekce. V této sekci vlevo vidíme brouka skaraba, který symbolizuje věčný cyklus znovuzrození. Napravo od něj stojí dvě bohyně s nasazenými korunami Horního a Dolního Egypta, které pomocí spirál či hadů léčí lunární oko (pyramidy Cheopsova a Menkaurova lze považovat za dvě sinusoidy, obtáčející Chefrenovu pyramidu jakožto středovou osu). Dále následuje osm forem bohyně Sechmet/Bastet, které jsou asociované s Dolním Egyptem a Cheopsem. To je logické, protože nalezené torzo triadické sochy u Cheopse náleží právě bohyni Sechmet/Bastet, které lze považovat za dvě strany téže mince. Těchto osm forem je děleno do dvou čtveřic (analogicky jako v údolním chrámu Menkaura, kde vidíme čtyři komory napravo od vstupu a čtyři nalevo), jedna čtveřice postav se lví hlavou, druhá s lidskou. Vpravo pak osm forem bohyně Hathor, spjaté s Menkaurem a Horním Egyptem. Uprostřed mezi oběma bohyněmi (osm plus osm postav) pak zkombinováním obou osmiček vzniká dvojitá koruna sjednoceného Egypta spjatá s Bohem Hórem, a také obnovené a vyléčené Hórovo oko (složené z 64 hexagramů) – drží ho v rukách sedící bůh moudrosti Thoth, zde v podobě paviána. Vyobrazení desáté hodiny knihy AMDUAT tak nasvědčuje tomu, že v systému pyramid hrála klíčovou roli yin-yang kombinatorika, vyjádřená větou „osm krát osm je 64“. 

Autor uvítá ohlasy k tématu na e-mail: michalcerny.media(at)seznam.cz

Stáhnout celý článek ve formátu PDF: Nečekané závěry o egyptských pyramidách

Časopis !Argument se drží otevřené redakční politiky – články našich autorů tak nemusejí vyjadřovat názory redakce a jsou publikovány v rámci umožnění co nejotevřenější veřejné debaty.

Psali jsme:

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část)

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (2. část)

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (3. část)

Poznámky a literatura

 [1] Boulter, Carmen: The Pyramid Code: High level technology. 2009 (TV dokumentární série)

[2] Kap. Filosofické a přírodovědné základy čínské medicíny (str. 13-110) In: Růžička, Radomír: Mikrosystémy akupunktury z hlediska současného poznání. Nakl. Poznání, Olomouc 2002

[3] Kato, Akio: The concavity of the Great Pyramid Can Be Derived from Inward Sloping Courses Needed for the Stability. In: Archeological Discovery, Vol. 11 No. 2, April 2023

Dostupné on-line: https://www.scirp.org/pdf/ad_2023022716051094.pdf

Cit.: „Biondi & Malanga (2022) revealed the concavity of all three pyramids, and it seems their result shows that the degree of the concavity of the Menkaure is almost the same as that of the Khufu, but the concavity of the Khafre is a bit shallower than the two neighboring pyramids.“

[4] Pozn.: Harvardova univerzita na tomto poli uskutečnila výzkum, shrnutý v roce 2011 do projektu Digital Giza, viz http://giza.fas.harvard.edu/3dmodels/71017/full/

Odtud si lze stáhnout 3D vizualizace přibližných odhadů možné podoby Údolního chrámu Cheopse, rekonstruované z archeologických nálezů v lokalitě. Právě tyto vizualizace rovněž ukazují osm komor na vstupu do tohoto chrámu – čtyři napravo od vstupu, čtyři nalevo. Je zde tedy patrná stejná osmiprvková struktura jako u Menkaura. V dalším výzkumu by bylo přínosné zjistit, na základě jakých konkrétních nálezů v lokalitě byl tento chrám ve 3D grafice rekonstruován.

[5] Matthias Seidel: Die königlichen Statuengruppen, volume 1: Die Denkmäler vom Alten Reich bis zum Ende der 18. Dynastie (= Hildesheimer ägyptologische Beiträge, vol. 42.). Gerstenberg, Hildesheim 1996, str. 9–14.

Cit.: „The position of her right arm suggests that the bust once belonged to a statue group similar to the well known triad of Mycerinus.“

Pozn.: Zatímco triadické sochy u Menkaura jsou provedené z černého materiálu (konkrétně se jedná o „greywacke“, tedy tmavou variaci pískovce), sochy u Cheopse z alabastru, tedy bílého materiálu. V tom lze vidět podobnost s černými a bílými figurkami v šachu, analogicky jako dialektické protiklady yang (bílá) a yin (černá).

[6] Pozn.: Informace o rozsahu piana ve škále osmi oktáv je zjednodušením – osmá oktáva u piana je nekompletní. Pro doplnění uveďme, že každá oktáva na klavíru obsahuje pět půltónů.

[7] viz http://giza64.euweb.cz

 Pozn.: Aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF jsou na tomto webu uloženy ve flash formátu SWF. Společnost Adobe ukončila podporu Flash playeru, proto je možné program přehrát v bezplatné náhradě, nástroji RUFFLE: https://ruffle.rs/#downloads (Použijte prosím desktopovou verzi přehrávače. Soubor se musí jmenovat GIZA.SWF, resp. GIZA64.SWF)

[8] White, Douglass A.: The Holistic Change Maker (Book of Changes) (str. 18); Sacred Scarab Institute, 2022

Pozn.: Americký výzkumník Douglass A. White zde publikoval tabulku skládání Hórova oka v 64 krocích. Vycházel při tom ze sekvence uvedené na egyptských papyrových záznamech.

Dostupné on-line: https://www.dpedtech.com.tw/media/9-The-Holistic-Change-Maker-Book-of-Changes-古埃及與易經.pdf

[9] Pozn.: Jednotlivec má 32 zubů, je tedy poloviční existencí, a z toho důvodu si k sobě v dospělosti hledá druhou polovinu – tedy druhou osobu opačného pohlaví, aby tak dosáhl počtu 64 a tím celistvosti.

[10] Pozn.: Hledáme-li spojitost Chefrena s číslem 64, najdeme informace o šifře Khafre, kterou v roce 1989 vyvinul počítačový vědec Ralph Merkle ve výzkumném centru Xeroxu (Palo Alto Research Center). Pozoruhodné je, že tato šifra je 64bitová, složená ze dvou 32bitových polovin, což odpovídá pojetí Chefrena jako sjednotitele dvou částí. Podle autora šifry Ralpha Merkla měla její architektura původně zůstat utajena, protože její odhalení představovalo podle NSA (National Security Agency) hrozbu pro národní bezpečnost USA.

[11] Pozn.: Švýcarský fyzik Nassim Haramein zkoumá pomocí matematických a fyzikálních metod základní bod reality, tzv. Harameinův bod, který se podle něj projevuje právě v 64 kombinacích.

[12] Okem Boha Hóra (El Ojo de Horus), TV dokumentární seriál, 2000

Dostupné on-line: https://www.youtube.com/watch?v=GYwpfAVSowU