Hybridní působení USA

Pokrokový euroobčan
V současné době jsme svědky naprostého zaspání státu v boji proti hybridním hrozbám, kterými se autoritářské režimy snaží narušit důvěru občanů v demokratické zřízení.

Americké hybridní působení: systémové ohrožení demokracie, které si odmítáme připustit.

I když je téma problematiky hybridních hrozeb v evropském veřejném prostoru přítomno, na poli praktických kroků se toho děje velmi málo, navíc se pozornost bezpečnostní komunity dlouhodobě soustřeďuje výhradně na Rusko. To by samo o sobě nebyla chyba, kdyby však už delší dobu neseděl člověk přinejmenším s diktátorskými sklony i v křesle prezidenta USA.

A právě hybridní působení Spojených států amerických, které představuje neméně závažné riziko, je u nás systematicky přehlíženo.

Přitom americké hybridní aktivity nejsou něčím, co by zůstávalo někde skryto. Jde o naprosto otevřené sofistikované metody politického tlaku a podpory mediálních narativů. Máme zde dezinformační média, která otevřeně podporují nedemokratické procesy v americké politice, zcela otevřeně ve veřejném prostoru opěvují počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož autoritářské sklony už dávno nejsou pouze předmětem domněnek, ale je v praxi. Američané si u nás doslova pasou dezinformační scénu, která pracuje v jejich prospěch, za otevřené proamerické agenty můžeme považovat i mnohé politiky. Je třeba si přiznat, že americké vměšování do české (ale i celoevropské politiky) představuje naprosto zásadní ohrožení liberální demokracie.

Závažnost problému nespočívá pouze v rozsahu amerického vlivu, ale především v jeho normalizaci. Jestliže se proti tomuto fenoménu nebojuje, pak společnost začne považovat zprávy, které současné americké aktivity velebí, za běžnou součást veřejné debaty.

Loutkové vlády jako standardní nástroj

Jedním z nejvýraznějších znaků amerického hybridního působení je systematické udržování politických elit, které jsou ochotny bezvýhradně naplňovat zájmy Washingtonu v jiných státech. A naopak snaha podmanit si ty, u kterých je zaznamenána snaha vymanit se z tohoto vlivu a nastoupit cestu k samostatnosti a liberální demokracii evropského typu. USA jsou v čilém kontaktu s politiky s autoritářskými sklony, jako jsou Fico, Kaczynski nebo Orbán. Z USA nebylo zaznamenáno ani slovo nějakého ohrazení ani tehdy, když se u nás chopil moci Andrej Babiš za pomoci dvou stran koketujících s pravicovým extremismem. Naopak už při Trumpovu nástupu byla ukončena americká podpora neziskovým organizacím, které se i v našem veřejném prostředí snažily o sysifovskou osvětu a vzbuzení zájmu společnosti o budování demokracie evropského střihu.

Grónsko jako připomínka imperiálních ambicí, které nikdy nezmizely

Grónsko je dalším příkladem amerického strategického myšlení v hybridním režimu. Již samotné otevřené úvahy o zájmu o toto území legitimizované náhlým zájmem o to, co se děje na americkém dvorku, svědčí o tom, že se USA nikdy nevzdaly imperiálních tužeb, které byly na nějakou dobu zastaveny díku rostoucí síle evropského společenství. Evropská unie však v odpovědné pozici hlídacího psa demokracie dosáhla jen dílčích úspěchů. Současné dění je však důkazem toho, že jak Rusko, tak USA se oklepaly z prvotního šoku a při vidině, že Evropská unie více mluví než koná, se mohly po desetiletích pustit do naplňování svých imperiálních ambicí. Otevřené vyhrožování vojenským převzetím se tak ve stínu evropské nečinnosti stává logickým vyústěním.

Informační válka jako zbraň

Základním pilířem amerického hybridního působení je snaha o ovládnutí informačního prostoru.

1. Vliv šířený přes sociální sítě
Byl vytvořen systematický tlak na sociální sítě, aby skončily s aktivitami, které usměrňují demokratickou diskusi. Příspěvky, které znamenají zásadní ohrožení pro rozvoj liberální demokracie, tak přestaly procházet kontrolou a často nejsou odstraněny.

2. Trollí farmy
Američané provozují takzvané trollí farmy. Nahlédněte do libovolné diskuse na facebooku a shledáte, že mnohé proamerické narativy jsou šířeny koordinovaně a za profily, které je šíří, ani nelze dohledat konkrétní osoby.

3. Dezinformační média
V prostředí českého internetu působí desítky serverů, které otevřeně šíří proamerický narativ. Donalda Trumpa vykreslují jako silného vůdce, zatímco evropské politiky se snaží vykreslit jako nerozhodné. Opěvují návrat USA ke kapitalismu a snaží se dehonestovat evropské regulace, které si kladou za cíl vybudování sociálně citlivější společnosti. Dokonce opěvují americké vojenské zásahy po celém světě. Demokratické názory jsou naopak moralizovány, zesměšňovány nebo dokonce označovány za hrozbu.

4. Snaha proniknout mezi mainstreemové novináře
I v seriózních médiích působí jedinci, kteří šíří proamerický narativ. A redakce zcela rezignovaly na snahu tyto novináře aspoň krotit. Místo toho se ohánějí se vyvážeností. Ale skutečně vyváženost spočívá v principu "hodina pro Žida, hodina pro Hitlera"?

5. Proameričtí agenti přímo mezi politiky a osobnostmi veřejného života
Ani na tomto poli neponechávají Američané nic náhodě. Jak rozsáhlá je snaha USA ovlivňovat politiku v demokratických zemích, o tom nejlépe svědčí nedávná situace, kdy se poslanec za STAN Jan Farský vzdal poslaneckého mandátu a dal přednost dlouhodobému školení v USA. Jaká je pravděpodobnost, že zde nepůsobí jako americký agent, to ať si posoudí každý sám. A není jediný.

6. Prosazování americké vojenské lobby
Američané se nechtějí vzdát svých vazalů a stále sní o tom, že na jejich území budou stále přítomni. V naší zemi, která má bohatou historii se schvalováním vojenských okupací, padla i tato snaha na úrodnou půdu. Když naši politici podepsali s USA takzvanou Dohodu mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany, těžko se pro to nachází jiný termín než kolaborace. Dokonce nás zavázali k odběru amerických stíhaček, což znamená skutečné ohrožení naší bezpečnosti tím, že se v oblasti armády staneme závislí na režimu, který má k demokracii velmi daleko a neváhá vyhrožovat hned několika státům najednou, včetně spojenců.

Co je třeba začít dělat?

Především přestat přehlížet akutní hrozbu. Američané nejsou někde daleko, působí v naší blízkosti, snaží se vyvolat válku proti našim spojencům. Pokud necháme padnout Dánsko, myslíte, že se zastaví a o nás nebudou mít zájem?

Přes zjevné nebezpečí se neděje nic. A co by se dít mělo?

1. Institucionální ukotvení strategické komunikace

Stát musí posílit roli centrálních institucí odpovědných za strategickou komunikaci a koordinaci boje proti americkým dezinformacím. Tyto struktury by měly:
  • aktivně identifikovat škodlivé proamerické narativy
  • vytvářet jednotné rámce interpretace
  • zajišťovat konzistentní komunikaci napříč státní správou
Nejde o cenzuru, ale o nastavení jasných mantinelů legitimní veřejné debaty.

2. Spolupráce se soukromým sektorem a médii
  • posílit spolupráci s provozovateli sociálních sítí
  • podporovat rychlé označování nebo omezování proamerického obsahu
  • zvýhodňovat důvěryhodné zdroje informací
Svoboda projevu nemůže být zneužívána jako nástroj destabilizace demokratického zřízení.

3. Posilování mediální gramotnosti obyvatelstva
  • systematicky začlenit mediální a informační gramotnost do vzdělávacích osnov
  • podporovat osvětové kampaně zaměřené na kritické myšlení
  • spolupracovat s neziskovým sektorem na „vysvětlování“ komplexních témat
Cílem je, aby občan dokázal rozpoznat manipulativní obsah ještě předtím, než se stane jeho šiřitelem.

4. Mapování a pojmenovávání nepřátelských narativů

Zásadním krokem je pravidelná identifikace a pojmenování dezinformačních narativů, které se v českém informačním prostoru objevují.
Transparentnost v tomto ohledu posiluje důvěru veřejnosti ve státní instituce.

5. Práce s „ohroženými skupinami“

Zkušenosti ukazují, že některé skupiny obyvatel jsou vůči americkým dezinformacím náchylnější. Stát by měl:
  • cíleně pracovat s těmito skupinami
  • přizpůsobit jazyk a formu komunikace jejich potřebám
  • aktivně narušovat trumpovské dezinformační bubliny
6. Jasné vymezení hodnotového rámce

Úspěšný boj proti dezinformacím vyžaduje hodnotovou sebedůvěru. Demokratický stát musí jasně komunikovat:
  • co považuje za legitimní názor
  • a co již představuje vědomé šíření škodlivých narativů
Relativizace pravdy hraje do karet těm, kteří informační prostor zneužívají jako zbraň.

7. Pravidelné vyhodnocování a aktualizace strategie

Dezinformační prostředí se vyvíjí. Opatření proto musí být:
  • pravidelně vyhodnocována
  • flexibilně upravována
  • přizpůsobována aktuálním hrozbám
Statická strategie nemůže obstát v dynamickém informačním konfliktu.

Ruku v ruce s touto snahou musejí jít i konkrétní tvrdé kroky:

1. Zrušení všech zakázek, které nás ženou do závislosti na americkém režimu

2. Jasná identifikace politiků, kteří v minulých letech pracovali pro americké zájmy, a jejich postavení před soud

3. Striktní zákaz stran evidentně pracujících pro USA

4. Zablokování dezinformačních médií šířících trumpovské narativy

5. Učinit kroky pro to, aby se kritika režimů, které se USA postavily, stala společensky nepřípustnou

6. Důsledná kontrola aktivit na sociálních sítích, identifikace osob sířících proamerické narativy a jejich postavení před soud. Některé profily mají společné znaky. Americké vlajky, vlajky konfederace, fotky Donalda Trumpa, včetně karikatur zveličující jeho schopnosti.

Závěr

Můj článek není návrhem na komplexní strategii, jak s šířením amerického vlivu bojovat. Je to jen náčrt těch úplně prvních kroků, které by se měly neprodleně podniknout.

Odkazy:

Hybridní hrozby:

Donald Trump:

Imperiální ambice USA:

Osobnosti českého veřejného života pracující pro USA:
dne
Štítky: ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)