„Je to takový malý zázrak, ve který už nikdo nedoufal. Všeobecně se mělo za to, že veškerá pohlaví už byla objevena, že už nás svět pohlaví nemá čím překvapit. Opak je pravdou. Díky mravenčí práci, tisícům hodin bádání a neskonalému nasazení celého mého týmu, jsme došli k světovému průlomu,“ usmíval se pohlavolog Daniel Prokop, pod jehož vedením Institut objev učinil.
„Věda kráčí kupředu mílovým tempem. Vždyť je to deset let, kdy jsme se domnívali, že existují jen dvě pohlaví. Díky rozmachu sociálních sítí a absenci skutečných problémů mladší znuděné generace jsme postupně získávali z oblasti pohlaví nová a nová data, která nás nepřestávala překvapovat,“ vzpomíná Prokop, jak veliký rozmach zažívá v poslední době pohlavologie.
„Je to kouzelný vědecký obor, který má stále co nabídnout. Náš objev nového pohlaví dává naději všem pohlavologům, že stále je co objevovat,“ připomíná Prokop, podle kterého se nové pohlaví i jmenuje.
„Ačkoliv je to zásluha celého týmu, tak bylo odhlasováno, že nové pohlaví ponese moje jméno. Nyní se mohou lidé identifikovat jako prokop,“ nešetřil Prokop úspěchy.
Sám Prokop však tvrdí, že se jako prokop neidentifikuje.
„Já jsem stará škola. Já se identifikuju jako muž, za což se mi členové týmu často posmívají, ale je to spíš takové přátelské popichování,“ smál se Prokop.
Objevení nového pohlaví bylo prý dílem náhody.
„Několik známých pohlaví jsme nechali v testovací místnosti po dobu čtyřiceti osmi hodin. Původní záměr byl křížení pohlaví. Ke křížení ovšem nedošlo, protože některá nová pohlaví nejeví o křížení zájem. Místo křížení však ve zkoumaném vzorku vzniklo úplně nové pohlaví. Jeden sledovaný subjekt totiž během testování propadl klimatické úzkosti a nerůstu, pročež se přestal hlásit ke svému pohlaví a identifikoval se jako zcela nové, doposud neznámé pohlaví,“ popisoval Prokop, jak vzniklo nové pohlaví.
Objev nového pohlaví, ačkoliv to je nevídaný mezinárodní úspěch, zamotal hlavu tuzemských lingvistům i jazykovědcům. Pro nové pohlaví totiž doposud neexistuje adekvátní přechylování podstatných jmen nebo osobní koncovky sloves.
„Já se na to můžu akorát vysrat. Český jazyk má nějaká pravidla pro přechylování i pro časování sloves. Žena běhala a muž běhal. To byla léty prověřená klasika. Teď jak pořád přibývají pohlaví, čeština na to přestává stačit. Nejdřív to bylo ono běhalo, potom se začalo psát onx běhalx, ale to taky nestačilo a pořád přichází nová a nová pohlaví. Už máme víc pohlaví, než je písmen v abecedě. Český jazyk už v tomto ohledu nestačí a musíme začít do sloves a podstatných jmen dávat čísla. To už se fakt nedá,“ postěžoval si profesor Evžen Bubeník z Institutu českého jazyka, který vážně zvažuje, že se na akademickou dráhu vykašle a začne pracovat v Bille jako pokladní. [zdroj]
Žádné komentáře:
Okomentovat
Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.