Během prosincové střelby na Filosofické fakultě v Praze se ve stejném okamžiku a téměř na stejném místě, kde se masakr odehrál, konalo cvičení policejních složek s totožným scénářem. Komu tato tradiční akce ve scénáři chyběla, tak se dočkal: "Jakub S. ze speciální pořádkové jednotky měl ten den s kolegy nacvičovat postup proti aktivnímu střelci, který by se objevil v obchodním centru. Jenže z rutinní přípravy byla rázem ostrá akce," píšou sobotní Lidové noviny s odvolávkou na pořad Reportéři ČT, kde tato zpověď zazněla a upřesňují, že výcvik probíhal, věřte nevěřte, pár stovek metrů od fakulty, na Staroměstském náměstí, nedaleko Kaprovy ulice! Nyní už je tedy známý scénář konečně kompletní.
V sobotu 20. ledna zveřejnily Lidové noviny na své titulní straně článek Policisté neměli aktuální fotku vraha, jehož účelem bylo zřejmě uvést na pravou míru nejasnosti okolo dostupných fotografií údajného střelce Davida Kozáka. Na povrch ale vyplavalo cosi zásadnějšího.
Hned v úvodu článku si tak můžeme přečíst příběh člena zásahové jednotky Jakuba Sauera, jehož výpověď zazněla před týdnem v pořadu Reportéři ČT. V ní se jen tak mezi řečí dozvíme zásadní informaci, že ten samý den probíhal o pár ulic dál nácvik zásahu proti střelci v obchodním centru: "Ten den začínal tím, že jsme měli výcvik na atak (...), kde je nebezpečí, že by tam mohl být aktivní střelec. Takže jsme měli vymyšleno ten den, že půjdeme cvičit do obchodního centra tady v Praze. A do toho nám přišla informace, že je střelba na Filosofické fakultě. My jsme v té době byli na Staromáku, nedaleko ulice Kaprovy. Okamžitě jsme vystartovali, běželi jsme tam, pelášili ke škole."
Nezdá se to, ale Praha je ve skutečnosti maloměsto, kde v některých dnech všechny události probíhají v okruhu několika stovek metrů. Blíže od místa masakru už nácvik totožného útoku opravdu proběhnout nemohl. Mimochodem, zmínka o cvičení poblíž Kaprovy ulice konečně osvětluje důvod onoho "nepochopitelného" uzavření únikové cesty do Kaprovy ulice pro případné evakuované z fakulty.
Původním zadáním článku z LN bylo přitom uvést na pravou míru podivnosti okolo odlišných fotografií tzv. střelce. Není k smíchu, jak se korporátní média se zpožděním zabývají tím, na co už měsíc upozorňují všichni okolo, s výjimkou právě korporátních médií? Jeden den na nesoulad fotografií upozorníte na svém blogu, za pár dnů to z ničeho nic začnou rozebírat mainstreamoví novináři, které to doposud vůbec nezajímalo. :) Je to smůla, ale zmatky okolo fotografie se jim ani tak nepodařilo osvětlit.
Autor článku v LN popisuje tápání policie kolem správné podoby Davida Kozáka a tvrdí, že zmatky způsobila neaktuální fotografie z registru občanů, jež neodpovídala jeho dnešní podobě. Jelikož se doklady vystavují s platností na 10 let a David Kozák měl v databázi obyvatel fotografii z prvního občanského průkazu, vystaveném v jeho patnácti letech, nemusela odrážet jeho dnešní vzhled 24letého muže. Zní to logicky.
Má to jeden malý háček. Víme přece, že policie tuto neaktuální fotografii nikdy nezveřejnila. Z článku v LN vyplývá, že přítomní policisté si následně vyžádali fotografii z evidence na studijním oddělení fakulty. Až tato fotografie pak byla zveřejněna v databázi osob, po nichž bylo vyhlášeno celostátní pátrání a následně pak v médiích. Problém je v tom, že ani tato zveřejněná fotografie neodpovídá vzhledu Davida Kozáka na jiných fotografiích z udělení ceny za svou bakalářskou práci (pokud je to skutečně on), ani záhadné osobě střelce na balkóně fakulty!
K čemu tedy tyto stále nové a nové verze příběhu, když opět nic nevysvětlují? Jsme zase, na čem jsme byli: Předhodili nám fotku člověka s označením "vrah", ale nevíme s jistotou, kdo je na snímku ve skutečnosti. Sám autor článku to poněkud zastřeně přiznává, když porovnává obě dostupné fotografie a píše, že "na první pohled lze jen velmi složitě poznat, že by mělo jít o tutéž osobu." Bingo! To to trvalo...
Kdo byl vůbec onen střílející fantom na balkóně fakulty? Pokud ve stejný okamžik, téměř na stejném místě probíhalo totožné cvičení, nešlo ve skutečnosti o figuranta (ať už vědomého, nebo nevědomého), přesunutého ze cvičení "odvedle"? Vysvětlovalo by to mnohé podivnosti celého případu, například to, proč policisté na záznamech kamer nezaznamenali vraha, jedoucího nekonečné desítky minut s velkým báglem napěchovaným zbraněmi a střelivem s přestupy městskou hromadnou dopravou z Hostouně do Prahy. Ani nemohli, možná se vůbec na kamerách neobjevil.
Čím více se režim a jemu poslušná média dodatečně snaží vyvracet všechny spekulace a pochybnosti o celé akci, tím více manipulací a lží vyplave na povrch. A zamotají se do toho způsobem, jenž vzbudí ještě více nedůvěry v oficiální verzi. To je prostě k vzteku.
Jaký je rozdíl mezi simulací a realitou? A ve kterém okamžiku běžné cvičení přejde ve skutečný útok? Ve chvíli, kdy nikdo nezakřičí 'Stop!'...?
Máme za sebou další kolo fake news a mlžení z ústředí policie a Ministerstva pravdy a lásky ve věci podivného prosincového masakru na pražské Filosofické fakultě, vše v naprosto suverénním stylu pod heslem: Nikdo nic nepozná, lůza si stejně nepamatuje, co jsme tvrdili před týdnem. Ve svých interpretacích se mocenské složky samy začínají tak zamotávat, až vzbuzují lítost. Teče jim do bot, proto nemají žádný problém předkládat jako důkaz tvrzení, která byla ještě včera považována za dezinformaci, nebo naopak zamlčet informaci, s níž se před týdnem triumfálně chlubili jako s hotovým faktem.
Tisková konference vedení pražské policie z minulého úterý (9. 1. 2024) vnesla do případu ještě více zmatků, než v něm bylo předtím. Bylo řečeno, že členové zásahových jednotek byli informováni pouze o sebevražedném úmyslu mladíka, ale nebyly žádné indicie, že by mohl spáchat masakr; článek ze SeznamZpráv doslova tvrdí, že "...předem nic nenasvědčovalo, že střelec chce ve škole vraždit." Proto byl dokonce i posunut časový údaj, kdy se údajně policie dověděla, že v domě v Hostouni byl zavražděn i střelcův otec. Nyní tvrdí, že to bylo až v po 16. hodině. Na dotaz, zda nemohli ještě před střelbou ze zjištění v Hostouni vytušit, že střelci, majiteli mnoha zbraní, jde o víc než o sebevraždu, odpověděl náměstek pražského policejního ředitele Motyka: "Držel bych se toho, že jsme to [až] v 16:12 relevantně potvrdili."
Dále si projdeme třeba Echo24: Policejní prezident Martin Vondrášek na tiskové konferenci uvedl, že policie přijala po 12. hodině oznámení o tom, že 24letý muž měl odjet z obce Hostouň do hlavního města s tím, že si chce vzít život, následně měla policie dostat informaci o tom, že tento muž zavraždil svého otce. Aktuálně.cz informuje, že "policie dostala ve čtvrtek po poledni informaci o tom, že mladý muž z obce Hostouň odjel do Prahy s tím, že si chce vzít život. O 25 minut později zjistila, že v Hostouni byl nalezen mrtvý otec podezřelého, po jeho synovi poté vyhlásila pátrání." Lidové noviny to samé: "Nejprve zřejmě David K. zabil svého otce, pak si zabalil zbraně a střelivo. Policisté, kteří se o tomto činu záhy dozvěděli, pracovali s informací, že podezřelý má mít ve dvě odpoledne v pražské Celetné ulici přednášku."
Ještě v prosinci se tedy policie chlubila, že informaci o mrtvém otci získala těsně po poledni (nejzazší uvedený čas ve zpravodajství byl 12:55), nyní už to tedy posunuli na 16:12 hod. Kdyby policejní prezidium prohlásilo, že informaci o zavražděném otci měla policie již po dvanácté hodině, ale chybou v komunikaci se tato informace dostala k velení zasahujících jednotek v Praze až pozdě odpoledne, mělo by to aspoň svou logiku. Takto se policie snaží orwellovsky přepisovat týden staré časové údaje, které sama médiím poskytla. Při znalosti těchto faktů a časových údajů je pak složité zdůvodnit laxnost během zásahu, kdy policejní hlídky se objevují na fakultě již v půl jedné, ovšem nepochopitelně místo opouštějí. To vše se děje proto, aby mohli tvrdit, že "...předem nic nenasvědčovalo, že střelec chce ve škole vraždit." Ukázkový příklad metody, jak různými zásahy do informačního toku uskutečnit naplánovanou událost.
To není zdaleka vše, co v nesedí a dále celý případ zamotává. Deník Právo přinesl v pátek 12. 1. časovou osu dle šéfa pražské policie Matějčka, v níž je uveden absurdní poznatek, že v čase 13:17 hod. získala policie fotografii podezřelého, která ale neodpovídala jeho vzezření. Z toho důvodu ji nezveřejnila, i když po osobě Davida K. vyhlásila celostátní pátrání.
Tato podivná nesrovnalost možná nechtěně vysvětluje ony nepochopitelné zmatky okolo skutečné podoby Davida Kozáka na dostupných fotografiích z médií. Osoba na policií později zveřejněné fotografii z databáze obyvatel se vůbec nepodobá Davidu Kozákovi na snímku z předávání ocenění za diplomovou práci, a už vůbec ne záhadné osobě se zbraní na balkóně fakulty. Kolik falešných identit bylo asi Davidu Kozákovi vytvořeno, že ani policie neměla včas k dispozici fotografii, odpovídající skutečné tváři Davida K.? Kolik Davidů Kozáků má bydliště v Hostouni, že nebylo možno ověřit jeho skutečnou podobiznu ani přes celostátní databázi občanských průkazů obyvatel? Silně to připomíná několik falešných identit Muhammada Atty před událostmi z 11. 9. 2001.
V události začalo přibývat tolik náhod a souher okolností, že to nezvládají vysvětlovat ani oficiální místa, ani korporátní média. Dozvídáme se například, že:
 |
Pokud by s podobným soupisem nachystaných opatření a předem připravených procesů k zavedení totálního dohledu přišel po nějaké zásadní události alternativní web a prezentoval je jako důkazy své spiklenecké teorie, všemožní faktcheckeři by kvíleli, že je to všechno jen náhoda a s případem to vůbec nesouvisí. Nyní nás o podobných náhodách dennodenně informuje mainstream a vyloženě je spojuje s masakrem na fakultě, čili, světe div se, najednou o souvislostech nikdo nepochybuje. Takže je nasnadě otázka: Kolik univerzit v republice si jen tak shodou okolností do svých budov objednalo detektory zvuku střelby, řekněme třeba tak náhodou v prosinci loňského roku?
Oceňuji, že i novináři hlavního proudu už kladou otázky a přinášejí rozbory nevyjasněných podivností okolo střelby, jako např. Právo nebo Lidové noviny, jistě proto, že podivnosti jsou už do očí bijící. U korporátních novinářů přece jen není zvykem, aby jakkoliv zpochybňovali režimní pravdu, na to jsme si za ty porevoluční roky celkem zvykli. U událostí typu 11. září 2001 jsme se podobných analýz "bílých míst" nedočkali dodnes.
V jejich snaze objasnit celou kauzu ale stejně cosi schází. Novináři se nepídí po důvodech, proč byl na fakultě proveden tak rychlý úklid všech stop, jak o tom referovala svědkyně Pecháčková v článku z Lidových novin (viz lednový článek a scan článku Utekli jsme na římsu, šel za námi). Již hodinu po masové vraždě byla všechna těla mrtvých, včetně krvavých stop v areálu fakulty, uklizena. Stihli policejní vyšetřovatelé za tu dobu provést kompletní kontrolu všech stop po řádění střelce (14 mrtvých a 25 zraněných!), ohledání místa činu (prostory několika pater fakulty, kde se policie dle vlastních slov těžko orientovala) a zákresy pro forenzní dokumentaci a fotografie? Nedočkali jsme se ani otázek o původu milionové půjčky pro 24letého studenta historie bez zajištěného příjmu.
Zatím nikdo z žurnalistů dosud nepoukázal ani na podivnou roli tzv. novináře Jiřího Formana, jenž se pohyboval společně s policejní zásahovkou přímo na místě střelby u fakulty, zatímco všichni jeho kolegové, včetně televizních štábů, byli nuceni několik hodin stát za policejními páskami stovky metrů od fakulty. Jak je možné, že ozbrojený civilista doslova "asistuje" policii při dramatickém zásahu a ještě si dovolí pořvávat po střelci, čímž ho vyprovokuje k další střelbě? Proč se nikdo z novinářů na Formanovu "roli" v této operaci policie nezeptal na tiskové konferenci? Formanovo video (dosud jediné, které ukazuje střelce v akci!) bylo dokonce zařazeno do nově sestříhaného policejního záznamu a prezentováno jako oficiální video s logem policie v levém horním rohu. To vypovídá o mnohém.
V této souvislosti zde máme svědectví singapurské občanky, jejíž muž byl postřelen poté, když několik set metrů utíkali směrem od fakulty poté, co zaslechli první zvuky střelby. Poté, co se domnívali, že jsou v bezpečí, se zastavili, ale náhle zaslechli kolem sebe svist větru (zvuk střelby) - v tu chvíli její manžel ucítil bolest v nohou po zásahu. Každého to musí napadnout: Musela to tedy být teprve následná střelba osoby na balkóně fakulty, kterou mohl vyprovokovat právě Forman svým hulákáním po střelci. Jiří Forman by měl čelit ze strany policie a MV zásadnímu vyšetřování a sedět ve vyšetřovací vazbě, nikoliv být oslavován jako "hrdina" s absurdními návrhy na státní vyznamenání!
Představte si, že se náhodně připletete k zásahu policie, kde se zrovna střílí. V okamžiku, kdy budou mít policisté vraha na mušce, byste začali střelce "hrdinsky" provokovat a řvát na něj: "Střílej tady, střílej, jen do toho, pořádně, tady jsme, pal na nás!" Kolik let nepodmíněně byste asi vyfasoval, pokud by po vašem extempore zařvalo několik policistů? Forman však, podle svých slov z prosincového rozhovoru pro Blesk zatím nebyl ani předvolán k výslechu. Hmmm... Ochrana jistých míst zřejmě funguje.
V jedné věci jsem se v lednovém článku přece jen trochu unáhlil, a to když jsem napsal, že není nutné zabývat se evidentně falešným účtem D. Kozáka na Telegramu. Teď to musím revidovat, protože rychlost, s jakou byla tato z počátku masivně šířená státní dezinformace stažena z médií, je až udivující. Zatímco pár hodin po události všechny zpravodajské servery převzaly a obsáhle, bez sebemenšího zpochybnění, citovaly zprávu o inspiraci útočníka v Rusku, a ještě na druhý den tuto spekulaci na velké ploše rozebíraly všechny tištěné deníky (viz screen), o den později jsme se o údajném Kozákově účtu na sociální síti nedoslechli ani slovo. Najednou bylo o jakési útočníkově inspiraci ruskou školačkou s náznaky ovlivnění kremelskou propagandou absolutní ticho. Na to, že šlo o informaci přímo z úst policejního prezidenta, je ono náhlé ticho kolem bombastického obvinění z ruské inspirace k masakru tak podezřelé, že to nelze jen tak přejít.
Kde je dukaz ,ze zavrazdil sveho otce.
OdpovědětVymazat