Za bídu černochů nemůže rasismus

 Thomas Sowell

Homer Simpson převyprávěl rozhovor s ekonomem Thomasem Sowellem, který uveřejnily Parlamentní listy do následující podoby.

Kdyby bojovníci za sociální spravedlnost dostali to, co chtějí, snažili by se mezi sebou pozabíjet. Dotyční nechtějí rovné příležitosti, ale rovné výsledky. A pro to nejsou podmínky. Příklad: rodiny s více dětmi. Pokud z nich někdo exceluje, je to ve více než v 50 % případů prvorozený potomek. Přitom je vychovávají stejní rodiče. Ve světě, kde by bylo ke každému přistupováno férově, nebude procentuální zastoupení v profesích odpovídat tomu v populaci.

Vládním intervence v tom směru nejsou ideální, mírně řečeno. Jeden z problémů je, že máte lidi, kteří dělají rozhodnutí, za které nijak neodpovídají, pokud se zmýlí. Ať je cena jak chce vysoká, platí ji jiní lidé. Nevzpomínám si, že by v Harlemu, v černošské části New Yorku, kde profesor vyrůstal, jako dítě někdy slyšel výstřel. Stejně tak lidé z jeho generace.

Věnuji se také rasové otázce. Na konci 19. a začátku 20. století, kdy do USA přicházelo značné množství imigrantů z východní a jižní Evropy, tak progresivisté tvrdili, že tito lidé byli geneticky méněcenní. Tedy že proti Polákům a Italům byly stejné předsudky jako proti černochům. Tuto méněcennost „podporovaly“ výsledky testů, ovšem ukázalo se, že například Židé, kteří dopadli špatně u armádních testů v roce 1917, začali posléze v jiných testech excelovat, a to z jediného důvodu, naučili se anglicky. To je varování před tím, že i lidé ve vědě si vybírají data k tomu, aby prosadili myšlenku, kterou mají za pravdivou.

V mezičase se progresivistická pozice změnila od tvrzení, že rasa trvale určuje člověka a vysvětluje všechny rozdíly mezi různými skupinami lidí, k tomu, že za všechny rozdíly může rasismus. Jak k tomu došlo? Dospělo k tomu hodně lidí s vysokým IQ a doktoráty. A to řadě lidí stačilo. Vysoké IQ a nízká informovanost je velice nebezpečná kombinace. Doktorát z Harvardu vám zaručuje, že se už nemusíte bát mluvit proti lidem, kteří mají doktorát z Harvardu.

V USA se chudoba černochů vysvětluje tím, že v USA má být kultura „bělošské nadřazenosti“. Ale mediánový příjem černošských rodin byl vždy nižší, ale zároveň, že asijské rodiny mají na hlavu příjem o 15 000 dolarů vyšší než bílí. To je také známkou „bělošské nadřazenosti“? Kromě toho, chudoba sezdaných černošských párů za čtvrt století nikdy nedosáhla deseti procent. Ale celková chudoba černochů za tuto dobu byla vždy vyšší než 10 %. Běloši jsou rasisté vůči černochům, ale udělají  výjimku, když se dotyční vdají či ožení?  

Ve čtyřicátých letech byla černošská chudoba na úrovni 87 %. V roce 1960 už to ale bylo jen 47 %. Od roku 1960 se procento snížilo na 30 %. Až pak začaly platit sociální reformy a chudoba černochů se snížila na 29 %. Ale nyní jsou tyto sociální reformy vychvalovány a jsou ignorovány jejich negativní efekty.

Například v roce 1940 bylo pouze 17 % černošských dětí vychováváno v domácnosti pouze jednoho rodiče. Po těchto reformách se toto procento zvedlo na masivních 68. Bylo sepsáno mnoho o tom, jak je mít jen jednoho rodiče pro děti negativní. Ať už jsou jakékoliv národnosti nebo rasy.

Deník New York Times po „dlouhé debatě“ začal slovo „černý“ (když jde o označení černocha nebo černošské kultury) psát s prvním písmenem velkým. Ovšem černoši, kteří se stali obětí zločinu například v New Yorku nebo v Chicagu se pravděpodobně budou starat o jiné věci, než o to, jaké písmenko se píše velké.

Jedna z tezí, která se v knize také objevuje, je „hloupí lidé mohou dělat problémy, ale na skutečnou katastrofu často potřebujete skutečně chytré lidi“. Příkladně eugeniky a genetické deterministy, kterými se přiznaně řídil Adolf Hitler. Nebo ty, kdo po první světové válce mysleli, že se další válce zabrání tím, že se nebude zbrojit.

Chcete, aby studenti, kteří budou učeni pokročilým výzkumným metodám ve zdravotnictví, byli odrazem demografie společnosti, nebo chcete studenty, kteří budou mít největší šanci najít léky na rakovinu a Alzheimera?

Chcete, aby piloti na linkách byli vybíráni jako reprezentanti různých skupin nebo jako zkušení lidé, kteří vás bezpečně dopraví tam, kam chcete?

Na následcích záleží, nebo by mělo. Více, než na módních teoriích. Co víc, chceme, aby se každé dítě rodilo s už připravenými křivdami vůči ostatním dětem, které se narodily ve stejný den, což zasáhne všechny? Nebo jim chceme nechat možnost, aby se dohodly a zařídily lépe než my?

------------------

Ekonom Thomas Sowell je tituly ověnčený autor 40 knížek a vyučoval na několika prestižních amerických univerzitách. Přesto jde proti současnému americkému mainstreamu a netvrdí například, že za situaci menšin v USA může rasismus. A je také velice opatrný k dalším držitelům titulů. Říká například, že hloupí lidé sice dělají problémy, ale na skutečnou katastrofu potřebujete velice chytré lidi. A že doktorát z Harvardu znamená, že už se nemusíte proti lidem z Harvardu bát vystupovat.

Thomas Sowell na jaře oslavil své 93. narozeniny. Učil na mnoha prestižních amerických univerzitách a je autorem přibližně čtyřiceti knih na téma ekonomie. Jednu z nich dokončil nedávno, Social Justice Fallacies (Klamy boje za sociální spravedlnost – pozn. red.).