 |
| Jane Kaufman |
Právě se objevila zpráva, že přese všecky protesty a varování, Británie skutečně poslala na Ukrajinu nejen jejich tanky Challenger 2, ale ještě tisíce nábojů, včetně těch, které mají špice z ochuzeného uranu.
To je samozřejmě velmi zlé, protože Západ zjevně zkouší zamořit úrodnou Ukrajinu na tisíce a miliony let dopředu. Když ji nemůžou dostat oni, tak ji radši zničí, než by ji nechali jejím právoplatným obyvatelům.
Britský Státní tajemník pro obranu, James Heappey se vyjádřil, že jak tanky, tak i náboje jsou nyní majetkem ukrajinské armády a ti si s nimi mohou dělat co chtějí. A hned na to dodal, že Londýn je odhodlán pomáhat Ukrajině, aby z této války vyšla bezpečná, prosperující a svobodná.
Jedna část jeho řeči zde odporuje té druhé, protože Ukrajina nemá možnost být bezpečná, prosperující a svobodná, když bude zamořena uranem. Anebo má být ten uran použit jinde?
Něco se děje
Že dochází k nějaké změně je zjevné už z toho, že dochází k přesunu personálu. Jak mne informoval jeden z mých zdrojů v Německu, v noci na 25. dubna bylo zřejmě dovezeno větší množství lidí odněkud z východu, na jednu z amerických základen, v jejíž blízkosti se nachází. Ten příliv, jelikož přišel z východu, byl s největší pravděpodobností z Ukrajiny. Tato zpráva ovšem nemůže být podložena důkazy, takže je čistě spekulativní.
Zbývá jedna otázka – v případě, že by skutečně docházelo k nějakému druhu evakuace, je to útěk před ruským útokem, anebo před ukrajinským útokem a před uranem? Jak pak by dopadla ruská vojska, kdyby Ukrajinci začali používat uranové náboje? Už se vyskytlo několik chemických útoků proti nim, které kdyby byly spojeny s útokem radioaktivním, tak by celá situace mohla nabrat zcela jiný směr.
Znovu laboratoře a nebezpečné jedy
Podle oznámení velitele Ruské jaderné, biologické obrany, Generálporučíka Igora Kirilova, US obnovily práci v některých biologických laboratořích na Ukrajině. Ve vší tichosti se tam vrátili a hned začali s budováním a se zacvičováním personálu.
Kirilov citoval záznam ze schůze ze 20. listopadu 2022, které se zúčastnili zástupci americké Obranné agentury (US Defense Threat Reduction Agency), spolu s mnohými ukrajinskými zastupiteli a také se zaměstnanci firmy Jacobs/CH2M, což je dodavatel Pentagonu. Schůze se zabývala námětem obnovení činnosti laboratoří, která byla podle nich „pozastavena“ kvůli rozporům mezi Moskvou a Kyjevem.
„Teď byl projekt znovu spuštěn, se zaměřením na obnovení zákonodárné podpory, na změny plánovaného výcviku a také na skončení výstavby,“ řekl David Smith ze Jacobs/CH2M.
Podle záznamů z této schůze je zjevné, že Západ považuje bývalé satelity Sovětského svazu za odrazový můstek pro jednotky NATO, v boji s Ruskem. Zjevně mají v úmyslu dělat pokusy na místní populaci, jako to dělali i dříve a pak použít biologické jedy proti ruskému vojsku a proti Rusku samotnému. Samozřejmě, že s armádou, zasaženou chemickými zbraněmi by mohlo NATO vpochodovat na Ruské území, aniž by muselo jednou jedinkrát vystřelit. O to jim možná jde.
Veřejně je prohlašováno, že účelem amerických laboratoří je chránit Spojené státy, jejich vojsko a spojence. Provoz a pracovní zaměření je organizováno jednak Pentagonem, ale také americkým Ministerstvem energie. Co má Ministerstvo energie co dělat s biologickým výzkumem, to je otázka!
V celém projektu jsou rovněž zapleteni geografové. Profesor Greg Glass z University na Floridě a Profesor Andrew Pekosz z Johns Hopkins University, kteří již na Ukrajině studovali rozšiřování tularemie, orthohantaviru a krymské-Kongo krvácivé horečky.* Mnoho těch, kteří na projektech toho druhu pracovali dříve, z Ukrajiny odešlo a Spojené státy je dnes hledají, aby zabránily úniku informací. To nezní příliš dobře pro ty hledané!
Generálporučík Kirilov je toho názoru, že US obnovily biologický výzkum na Ukrajině a v jiných zemích proto, že když Rusové na samém počátku válečného konfliktu jejich protizákonné podnikání odhalili, celý svět k tomu mlčel. Rusové požadovali vyšetřování, ale k němu nikdy nedošlo. Zbytek světa se asi bál dohadovat se s Washingtonem.
Problém leží také v tom, že Spojené státy jednají v tajnosti, jejich záměry nejsou zjevné a nejsou známy. Jejich počínání je natolik neprůhledné, že není na čem zakládat případné stížnosti. Země třetího světa, kde své laboratoře budují, si nedovolí proti nim vystoupit, i když tento výzkum ohrožuje i je samotné a jejich populaci. Jedině Rusové mají jak důkazy, tak odvahu veřejně odhalit důkazy. A tak je to sabotováno jinak.
Moskva má také informace a důkazy o tom, že už od r. 2017 vyráběly Spojené státy (na Ukrajině) mRNA vakcíny, které způsobují těžké přídavné nemoci a vážné zdravotní komplikace. Americké Ministerstvo financí tento výzkum platilo.
Kirilov říká, že každá nová varianta koronaviru má vylepšené vlastnosti, což nasvědčuje na uměle zvyšovanou jedovatost. Stejně podivná je různorodost této nemoci, která se mění podle části světa, kde se vyskytuje. Ale všecky z nich, společně, vykazují neustále zvyšovanou škodlivost. To znamená, že někdo někde má zájem vyrábět stále nebezpečnější jedy a tyto používat proti populaci jednotlivých zemí.
Už jen když si uvědomíme, že v samotném Rusku je v současné době zvýšený výskyt Covidu, to může být následek práce amerických biologických laboratoří na Ukrajině a jinde.
Příprava na velký útok?
Španělské noviny „El Mundo“ právě oznámily, že ukrajinské vedení odstranilo hlavní část vojsk z Bachmutu (Artěmivsk). Noviny nevyjevily zdroj této zprávy. Ti z vojáků, kteří ve městě zbyli, mají za úkol zadržet postupující ruské jednotky Wagnerovy skupiny. (Spíš to vypadá, že mají ruská vojska udržovat v činnosti, aby se nemohli dívat kolem a neviděli, že jsou ohrožení ze zcela jiného směru.)
Ukrajinci nejen že město před Rusy bránili, ale ještě proti nim podnikali útoky. Tím způsobem drželi Bachmut několik měsíců, aniž by došlo k rozšíření fronty, anebo ke ztrátám nejlepších bojovníků. Ve skutečnosti je zdržovali na místě, aby nemohli postupovat jinam.
Je uvažováno, že jakmile Rusové dobydou celý Bachmut, ukrajinský President Zelenský dá pokyn k tolik propagovanému velkému útoku. Prigožin se vyjádřil, že „Jakmile dobydeme Bachmut, jakmile vyženeme posledního ukrajinského vojáka z města, nebo ho zabijeme na území města, tehdy začne ukrajinský útok … To proto, že Ukrajinci budou mít větší počet vojska k dispozici … Zelenský potřebuje velké vítězství a proto začne s útokem.“
Je Ukrajina na útok připravena?
Původně byl onen velký útok plánován na listopad 2022, ale byl stále odkládán, až do nekonečna. Je těžké zjistit, jestli jsou Ukrajinci na něco takového dostatečně připraveni. Možná proto byl útok stále odkládán, že připraveni nebyli, ale zde si též musíme uvědomit, že letošní zima byla mimořádně mírná, země nezamrzla natolik, aby unesla tanky a větší množství vojáků.
Ze stejného důvodu nemohli ani Rusové provést plánovaný velký útok a tak se válka táhne dál, ke ztrátě všech zúčastněných. (Že by bylo počasí schválně manipulováno?)
Podle stále rozšiřovaných zpráv, které začínají znít podezřele, skoro jako propaganda, má ukrajinská armáda ještě jiné problémy, kromě počasí. Postrádají dostatečné množství zkušených vojáků a velitelů. Jejich nejlepší již byli zničeni v Mariupolu, Bachmutu, Soledaru, Chersonu, Charkově a jinde. To, co zbylo, jsou převážně zelenáči, kteří nemají vojenské zkušenosti a často ani ne výcvik. Existuje dokonce fotografie bezrukého Ukrajince, který se chlubí povolávacím listem – naverbovali ho i když nemá ruce!
Na nedávném setkání v německém Ramsteinu se americký Ministr obrany Lloyd Austin vyjádřil, že Západ se postaral, aby měli Ukrajinci 9 ozbrojených skupin (každá z nich čítá mezi 3000 a 5000 mužů). Je těžké říct, jestli se něčemu takovému dá věřit. Armáda toho rozsahu by potřebovala přes 800 tanků a přitom Amerika jich doručila pouze 230. To nasvědčuje na úmyslné zkreslení skutečného počtu vojáků, které má Ukrajina k dispozici.
Podle odhadu francouzského plukovníka Michela Goya, který je odborník na moderní válečnictví, mají Ukrajinci tři nebo čtyři ozbrojené skupiny. To je množství, které mohlo být opravdu v daném čase vycvičeno a vyzbrojeno. Takže úvaha, že by Ukrajina dala dohromady 200 000 reservistů nezní pravděpodobně. Nejvyšší možný počet je 80 000 až 100 000, kteří byli od začátku války v únoru 2022 postupně cvičeni v zahraničí. A co když je i to pouhá propaganda? V jakém směru? To bude ukázáno později.
Další výhody a nevýhody
Jedna velká nevýhoda je nedostatek překvapení. Takový útok by měl přijít znenadání, kdy ho nikdo nečeká. A zatím se o něm mluví celé dlouhé měsíce a je stále zvažována připravenost, takže překvapení nepřipadá v úvahu. Pohyb ukrajinských vojsk je rovněž velmi dobře ruskou stranou sledován. Když se mají na bojové pole dostavit části vojska ze všech stran Ukrajiny, od Artěmivska až po Cherson, něco takového Rusům určitě neunikne.
Další překážka je čas. Každý den oddálení útoku je pro Ukrajinu ztráta, zato pro ruská vojska je to další den na přípravu. Jenže spolu s ubývajícím časem ubývá Ukrajincům i financování ze zahraničí a stejně tak nepomáhají příliš pomalé dodávky zbraní ze Západu. Některé tanky sice již na Ukrajině jsou, ale jejich počet a množství jiných zbraní nejsou dostačující pro všecky vojáky. To množství zbraní, které dnes Ukrajinci mají, by stačilo pro 6 000 až 7 000 mužů. Ten zbytek by dostal lehké obrněné vozy, jejichž životnost v boji je minimální.
Stejně tak jsou zpožděny dodávky protiletecké obrany. Ukrajinci sice mají ještě svůj starý, sovětský obranný systém, ale ten není možno přemístit, takže není možné strategicky krýt potřebné části vojska. Nedostatek stíhaček také nevypovídá o přílišné připravenosti. Ve skutečnosti není známo kolik použitelných stíhaček Ukrajina má; pouze víme, že velkou část z nich Rusové sestřelili hned na začátku války.
Takže je pravděpodobné, že tolik plánovaný a očekávaný útok bude muset být opět přeložen na pozdější datum – anebo k němu nikdy nedojde?
Ztráta podpory Západu
Jedny z hlavních amerických novin, „New York Times“ se vyjádřily, že je pravděpodobné, že když ukrajinská vojska útok nevyhrají, že ztratí podporu Západu. Územní zisky rovněž není možno očekávat, přes veškerou finanční pomoc a zbraně, které Ukrajinci od svých západních spojenců obdrželi. Times dokonce pochybují i o tom, jestli je ukrajinská výhra vůbec možná. Podle nich, to nejbližší datum útoku bude někdy v květnu, což je další odklad. Zato ukrajinský Premiér Denis Šmigal odhaduje útok až na léto.
Uvědomte si prosím, že všichni změnili text písně, kterou zpívají. Najednou začali Ukrajinu ponižovat. Z ničeho nic Ukrajinci nemají dost zbraní, dost sil, dost vojska a správné vedení, nepostupují jak by měli a je sporné, jestli vůbec mohou vyhrát. Strategická propaganda?
Podle dokumentů z Pentagonu, které byly nedávno vystaveny na internetu, Ukrajinci plánují postavit 12 skupin, každou o 4 000 vojácích. Všichni z nich jsou vycvičeni od NATO. Takže celkový počet, což je 48 000, není absolutně dostačující proti ruským vojskům, která mají vojenský personál ve statisících. (Další snižování významu.)
Úskok či zrada?
Zde je na místě obávat se nějakého úskoku. Co když Ukrajinci čítají s nějakým trikem, kterým ruská vojska ochromí, že nebudou schopna jim vzdorovat? Co když má Západ něco skrytého, co hodlá v kritické chvíli použít? To nebezpečí zde je, soudě podle toho, jak se ukrajinský President Zelenský nedávno vyjádřil, že už nemá zájem o Krym, o který napřed tak usilovně bojoval. A stejně tak se velice snadno vzdal i některých jiných dřívějších plánů. To zní jako předstírání, neboli klam.
Stejně tak řeči ve Washingtonu, kde se čím dál víc mluví o vyjednávání. Pentagonské dokumenty, které byly vydány na internet a o kterých bylo psáno v mém minulém článku rovněž ukazují na plánovaný podvod. Co když Jack Teixeira jednal podle příkazů shora, když vydal choulostivé dokumenty na internet a ta výsledná snaha je ukázat celému světu, že ukrajinská vojska na tom nejsou zas tak moc dobře a že ve skutečnosti prohrávají?
To všecko je velice podezřelé, za tím se může skrývat nějaký úskok. Americké chemické zbraně mohou být jedna jeho část, ale také náboje z ochuzeného uranu. Obojí dohromady může být vážný problém pro Rusy, ale zde může být ještě něco jiného, o čem nevíme.
Zrada na nejvyšších místech je rovněž vážná hrozba. Proč byl ruský plánovaný útok v zimě odložen? Kdo se o to zasadil? Podle Plukovníka MacGregora není známo, kdo způsobil toto odložení, ale určitě by stálo za to dát si na osoby, které něco takového propagovaly, pozor. Plánovaný zimní útok byl naprosto ideální časování a i když nebyla země zcela zamrzlá, určitě bylo možno ho nějakým způsobem provést.
Spojení s Polskem
Podle neověřených zpráv se mají Ukrajinci v úmyslu spojit s Poláky a společně vytáhnout na Rusko. Něco takového by bylo holé šílenství. Od Polska by to byla ještě ke všemu sebevražda. Copak nechápou, že Ukrajinci jsou skrz naskrz Banderovci, vyznávají Štěpána Banderu, chovají se podle jeho vzoru, pojmenovávají po něm ulice a staví mu pomníky. Zelenský má dokonce Banderův portrét na zdi své kanceláře! Možná se k němu modlí.
Banderovci nenáviděli Poláky. Vyvražďovali je kde mohli a tím nejhorším způsobem. Podle některých zdrojů vyvraždili více než 100 000 Poláků jednak na ukrajinském území, ale i v Polsku. A Poláci se přesto přese všecko nepoučili z historie a chtějí se s Ukrajinci spojit? Copak si nedovedou představit co by je čekalo, až by přestali být potřební a užiteční?
Takže nejspíš by bylo nejlepší Ukrajincům v útoku a v jakýchkoliv jiných intrikách zabránit tím, že Rusové zaútočí první, co nejdřív a skončí tuto nesmyslnou válku, která stojí tisíce a tisíce lidských životů a ničí všecko, kudy projde.
______________
* Tularemie je zánětlivá nemoc, kterou dříve měli pouze králíci, myši a některé jiná zvířata. Současný výzkum docílil, že je nakažlivá i pro člověka. Projevuje se vředovitostí, celkovými záněty a chřipkovými příznaky. Bez patřičné léčby je úmrtnost 30-60% zasažených. Ortohantavirus je další nemoc, která dříve nebyla pro člověka nakažlivá a dnes je. Projevuje se přílišnou únavou, průjmy, vrhnutím, bolestmi. Úmrtnost je 20-60%. Krymská-Kongo krvácivá horečka je roznášena klíštětem a je ze 30% smrtelná. Není proti ní žádná léčba. Příznaky jsou bolesti hlavy, vysoká horečka, bolesti v kloubech a v zádech, vrhnutí.
___________
Russell Bentley, Američan z Texasu, který žije již několik let v Donbasu říká, že boj o Bachmut je velice úporný. Wagnerova skupina se činí co může, ale otázka je, jestli dobyté území dokážou udržet, protože jejich zásobování není to nejlepší. Kdyby ukrajinská armáda spolu s NATO podnikla onen slibovaný útok na Bachmut a zásobování pro Wagnerovu skupinu tamtéž by selhalo, pak by to byl jejich konec.
Jsou různé zprávy o tom, kolik Ukrajinců je stále ještě v Bachmutu a jaké mají vybavení. Odhadem je tam asi 80 000 mužů. Jsou tam ti nejbrutálnější vojáci, co Ukrajina měla. Nejsou přímo ve městě, ale v jeho okolí. Je tam Azov, Aidar, „Svobodní Rusové“ a jiní, což všecko jsou čistí nacisté a ještě k tomu jedni z nejhorších, z nejzarytějších. Je tam rovněž velké množství vysoce zkušených a odhodlaných cizích žoldáků z členských zemí NATO. Jejich počet je těžké odhadnout, ale vypadá to na několik tisíc.
Obnova dřívějšího útoku
Že Rusové ve spolupráci s NATO jednotkami zkoušejí za každou cenu válku vyhrát a Rusko porazit a zničit, to je známo. Existuje jistá možnost, o které se žádný z vojenských odborníků a znalců nikdy nezmínil, totiž že by Ukrajinci mohli znovu zkusit to, co plánovali hned na začátku bojů. To by znamenalo prorazit ruskou obranu Donbasu a vniknout přímo do jeho hlavních měst. Největší počet ukrajinských vojáků po Bachmutu je (možná záměrně) mezi Vugledarem a Avdijivkou, přímo podél okrajů měst Doněck, Makijivka a Gorlivka. Něco takového by nebylo snadné, ale kdyby se Ukrajinci probili skrze ruskou a donbasskou obranu těchto měst, tak by se prakticky ocitli přímo uprostřed Donbasu. A neměli by to od Bachmutu ani moc daleko, nějakých 30 km do středu Gorlivky.
Kdyby převzali Gorlivku, snadno by zabrali i Makijivku a Doněck, což by celou válku naprosto obrátilo naruby. Něco takového by udělalo z bojů o Bachmut zbytečné zdržení. S Doněckem, Makijivkou a Gorlivkou obsazenými by měli Ukrajinci most na Krym a Krym samotný prakticky zabraný, ani by s tím nemuseli spěchat. Takže kdyby Rusové ztratili tato tři města, Doněck, Makijivku a Gorlivku, pak padne i Krym a Rusko s ním.
Není to neuskutečnitelné a Ukrajinci spolu s NATO se o to určitě ke konci dubna pokusí.
Všichni očekávají koncem dubna velký útok a všecko k němu směřuje. Bude to masivní útok, kdy Ukrajinci spolu s NATO vyrazí proti Rusku, což může mít velice vážné následky pro Donbas. Problém je pouze jeden, nikdo neví místo, kde k tomu útoku dojde. Původní plán byl obsadit hlavní města na Donbasu, což je Lugansk, Gorlivka, Doněck a Makijivka. Ten plán byl oddálen, ale nebyl nikdy zapomenut.
Rusové na neštěstí nepostupují dost rychle. Po roce těžkých bojů jsou Ukrajinci a NATO stále zhruba na stejných místech, v okolí těchto měst, jako byli na začátku. Určitě je to svádí použít shora popsaný trik a i když Rusové mají ve městech dostatečné množství vojáků, nic z toho nezaručuje, že se Ukrajina a NATO nepokusí jejich obranu prolomit.
Jaká je ukrajinská válečná strategie
Ta skutečnost je, že přese všecky ztráty, Ukrajinci mají současně v Donbasu 200 000 vojáků, přichystaných k boji. Počet ruských vojsk v Donbasu není znám, všecko co víme je, že Rusové měli těžké ztráty na životech a nevypadá to, že byly nově naverbované záložní jednotky přesunuty do předních linií. NATO a Ukrajina původně plánovali provést zmíněný útok se 150 000 vojáky. Teď, když jich mají 200 000, tak to bude o to snadnější.
Kdyby se totiž NATO a Ukrajinci rozhodli útočit proti Rusům z Bachmutu nebo z Vugledaru, nebo z Melitopolu, či Berdjansku, nic by tím nezískali. Ta první dvě města jsou prázdná, naprosto zničená a ta druhá jsou 100 km od jejich současných pozicí v Záporoží, celou cestou skrze otevřené a prázdné prostory, kde by byli ohrožování ze všech stran.
Ale kdyby se všech 80 000 ukrajinských a NATO vojsk z ničeho nic stáhlo z Bachmutu do Kostjantinivky – a jak jsme četli v první části článku, právě byli někteří vojáci odtud staženi, pak by mohli Rusové převzít celý Bachmut a vyhlásit vítězství, které by jim ale na nic nebylo. Získali by jen prázdná místa, plná ssutin. Zato Ukrajinci, spolu s NATO by měli volné pole pohnout se jižně, skrze jimi hlídané dálnice T0304 a T0516.
Touto cestou by dorazili k předním liniím ruské a místní obrany Donbasu a byli by pouhých 7 km od Gorlivky. Po prolomení této obrany by jich tam polovina zůstala a druhá polovina by pokračovala po dálnici H20 (spíš E50), která je rovněž jimi hlídána a většinou mimo dostřel ruského dělostřelectva. Pak by mohli získat Avdijivku a zároveň zaútočit na Jasinuvatu a dál směrem na jih, Makijivku a Doněck.
Pak by se Ukrajinská/NATO vojska přesunula z Vugledaru do Marijinky, což je nějakých 24 km na sever a tím by byla všecka hlavní města Donbasu zabrána během jednoho-dvou dnů. Obyvatelé těchto měst by náhle získali dalších 100 000 až 200 000 ukrajinských vojáků návdavkem k těm, kteří se už v okolí nacházejí. Tam by byli Ukrajinci obklopeni více než milionem ruských civilistů, kteří by jim posloužili jako živé štíty, což by Rusy připravilo o jejich hlavní výhodu, což je dělostřelectvo a rakety.
Ukrajinci by si tam mohli nakrást dostatek jídla, vody, pohonných látek a jiných zásob, které nenajdou ve městech, která předtím zničili. Zabrání hlavních měst v Donbasu by rovněž způsobilo úprk tamnějšího obyvatelstva směrem na ruské hranice, což by zaplavilo všecky cesty a na dlouhou dobu by je to zablokovalo.
Do Ruska vedou pouze tři hraniční přechody: Uspenka, Marynivka a Novoazovsk. Doněcku nejblíž je Uspenka, nějakých 100 km silnice špatné kvality o dvou pruzích. Další dva přechody jsou ještě dál a cesty k nim jsou ještě horší. A i když je Donbas dnes součástí Ruské federace, přesto celní kontroly na hranicích stále fungují, což by vytvořilo přídavnou dopravní kalamitu.
Kvůli takto zastaveným cestám by se ruská vojska z jižní vojenské oblasti kolem Rostova nebyla schopna do nově obsazených měst dostavit včas. Jejich cesta by rovněž vedla celých 100 km volnými, nechráněnými prostorami, kde by byli odstřelováni ze všech stran.
Ještě další zbraně na Ukrajinu
Již koncem března oznamovaly různé noviny, mezi nimi „EurAsia Daily,“ že Taiwan doručil Ukrajincům skoro tisíc drónů, které mohou shazovat bomby a mohou být naprogramovány jako bojový mrak, kdy spolupracují všecky dohromady.
Ukrajinští teroristé zveřejnili několik videí o výrobě chemických zbraní a o jejich použití proti ruským vojákům. Jistý ukrajinský nacista jménem Robert Madjar, velitel samostatného taktického leteckého průzkumného oddílu se zabývá tímto výzkumem. Při odchodu z města Rubežnoje se jim dokonce podařilo vybuchnout nádrž s jedovatou tekutinou a město zamořit. Obrázky a mapky jsou jak na stránce, tak na hlavní stránce, uvedené shora.
Videa, kde byly chemické zbraně s pomocí drónů vypouštěny na ruská vojska ukazovala strašlivou agonii zasažených. V jednom z nich bylo vidět jak z čirého zoufalství skočil voják do řeky a utopil se. Jiné video ukazovalo ruského vojáka, jak se zadusil po vdechnutí jedovatého plynu. Bohužel, Twitter a i jiné stránky tato videa odstranili.
Organizace pro zákaz chemických zbraní (Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons, OPCW) neprojevila o tyto informace ani o důkazy zájem. Ať už je to OPCW, nebo IAEA (Atomická komise OSN), či jiné ochranné organizace, žádná z nich neplní svoji povinnost jen proto, že se jedná o Rusko. Jsou zaujaté, jsou pokrytecké a nejspíš za svoji zradu dobře zaplacené. Takové organizace jsou naprosto zbytečné a příliš drahé na to, co pro nás, pro obyčejné lidi jsou ochotny udělat. Měly by být všechny zrušeny.
Čeho jsou takové dróny schopny
Dróny mohou být velice nebezpečné. Představte si, že se jich tisícovka nahrne do města, plného civilistů a začnou na ně sprejovat jedovaté látky. Pak budou lidé umírat v houfech, všichni zaráz, celá města. Dřív umírali jednotliví vojáci, později to budou celé davy nic netušících a neozbrojených civilistů. A co udělá OSN a jiní? Nic, vůbec nic, protože se jedná o Rusko.
Ukrajinská media říkají, že dróny budou použity na spuštění paniky na Krymu. Jenže Doněck a Makijivka, spolu s Gorlivkou jsou mnohem blíž jejich jednotkám a hustě zalidněné. Kdyby tyto zbraně použili tam, proti ruskému vojsku, něco tak hanebného by nikdo nečekal a ruští vojáci by neměli dostatek plynových masek ani sami pro sebe, ne pak pro civilisty.
Možná si vzpomínáte, že před několika měsíci objednal Kyjev obrovské množství plynových masek, zřejmě pro svá vojska. Tato zpráva upadla brzy v zapomění, nikdo nic nepodezříval. To je, na co je koupili, na tento útok.
Další zbraně, další lži
Russell Bentley je toho názoru, že když Angličané řekli, že mají v úmyslu poslat na Ukrajinu náboje z ochuzeného uranu, tak že už ty náboje na Ukrajině jsou. A čím víc Zelenský naříká, že nemá dost zbraní a nábojů, tím víc si můžeme být jisti, že má dostatek všeho, zbraní a i nábojů do nich. Ty všecky ubožácké nářky jsou pouhá propaganda.
Tito lidé nemají svědomí, nemají zodpovědnost vůči nikomu. Jejich jediným cílem je zničit Rusko, aby mohli sami ovládnout celý svět. Rusko je překážka jejich plánů, Rusko se vymyká jejich intrikám a nehraje s nimi jejich lživou a podvodnou hru, proto musí být podle jejich názoru zničeno. A to, že mají dnes k dispozici tisíc drónů, dostatek jedovatého plynu, nebo tekutiny, 200 000 vojáků a žádné svědomí, copak asi s něčím takovým udělají? Jasně, že to použijí na zničení ruských vojsk. A ani OSN, ani nikdo jiný pro Rusy prstem nepohne.
Varovné signály jsou zjevné
Russell sám je válečný veterán, který bojoval přímo v Donbasu, proti Kyjevu. Říká, že ve válce pochopil jednu hlavní zásadu: ta nejdůležitější vlastnost, kterou by měl každý voják mít je umět analyzovat jasně a zřetelně situaci, ve které se nachází. Podle výsledků takové analyzy by se měl umět vžít do úlohy svého protivníka a zeptat se: ‚co bych dělal, kdybych byl na jeho místě?‘ No a podle toho se zachovat.
Přiznává, že se velice poučil o vojenské strategii čtením knih čínského Sun Tsu, německého von Clausewitze a Rommela, Američana Pattona a Argentince Che Guevara. Také pilným studiem historie nasbíral hojné vědomosti. Ale někdy je nenahraditelná lekce obyčejné hry šachu. V šachu se může stát, že dojde k situaci, kdy zkušený pozorovatel zřetelně vidí, že hra je prohrána, i když ještě zbývají jakési tahy. Ten konec se ale zřetelně demonstruje už tehdy. Nikdy to neselže, po několika zbytečných pohybech figurkami, je konec hry.
Stejně tak se chová válka. Válku vyhrává ten, kdo udělá nejmíň chyb. Tam, kde je vojenským velitelům dovoleno dělat chyby, tam je válka ztracena. A seznam chyb, které hlavní vedení ruských vojsk napáchalo je obrovský. Ti, kteří rozhodují o bojích na život a na smrt naprosto ignorovali základy vojenské vědy, což není možno ničím omluvit. Je to vysvětlitelné pouze astronomickým množstvím hlouposti, nebo něčím ještě horším.
Válka je prakticky prohrána
Chyby, které napáchalo vedení ruských vojsk předcházely „Speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině o celé dlouhé roky. Tito lidé vyplýtvali celé oceány lidské krve a hory zlata na to, aby přivedli jejich zemi na pokraj katastrofy. Takže když nás dnes zkouší ohromit nějakým skvělým plánem na výhru a tím všecky vytáhnout z tlamy toho žraloka, který se nás právě chystá spolknout, to všecko jsou pouhé fantazie.
Ti, kteří celé ruské vojsko vedou a plánují jeho strategii, měli být už dávno nahrazeni. Pokud ale jim bude nadále umožňováno uvést svá špatná rozhodnutí ve skutek, pak je zničení Ruska jisté. Jejich náhrada by měli být zkušení, schopní a osvědčení vojáci, jako jsou Chodakovský, Pregožin a Surovikin. Bez těchto lidí je válka ztracena.
Rusové mají dnes jeden hlavní úkol a to za každou cenu zabránit vniknutí ukrajinských vojsk a NATO do hustě obydlených částí Donbasu. Hlavní donbasská města, jmenovaná dříve, musí být co nejdřív masivně obrněna proti útoku, aby do nich nemohlo oněch 200 000 vojáků nikdy proniknout. Rusové si musí uvědomit, že nepřátelská vojska jsou od těchto míst vzdálena pouhých pár kilometrů a kdyby zaútočili tak, jak plánují, pak Rusko válku prohrálo.
V Donbasu jsou dnes tisíce válečných veteránů a 63. letý Russell je jedním z nich. Přesto má stále Makarovu pistoli a je schopen bránit svůj domov a i svoji domovinu, když by to bylo potřeba. Něco takového se nesmí opomíjet, protože zde se jedná o zkušené, bojů znalé jednotlivce, kteří mohou být ruskými vojsky použiti proti NATO.
Blížící se ohrožení a jak mu zabránit
Kdyby Ukrajinci, spolu s NATO a cizími žoldnéři – celá ta nemilosrdná a krutá sebranka převzali hlavní donbasská města, pak by okamžitě začali s jejich ‚filtrací,‘ jak tomu říkají, což je další slovo pro genocidu. Začali by okamžitě popravovat všecky občany ruského původu a protože těchto jsou zmíněná města plná, dopadlo by to katastrofálně. A Rusko samo by bylo genocidou svých lidí vinno, protože se včas nepostaralo o jejich ochranu.
Rusko musí okamžitě zastavit přísun nových vojáků a zbraní ze Západu na Ukrajinu. Něco takového mělo být učiněno už dávno, převzetí Kyjeva měl být první úkol ruských vojsk. Je nepochopitelné, že Kyjev stále dál velí svým vojákům, že se Zelenský prochází po náměstí, nikým neohrožován a ostatní spiklenci ho tam jezdí navštěvovat.
Russell říká, že hlavní cesta pro dodávky zbraní a vojsk na Ukrajinu je vlakem, po mostech přes Dněpr. Přes tuto řeku vede 40 mostů, z nichž 12 jsou pro vlak. Některé z nich a všechny železniční mosty je nutno zničit, což mělo být učiněno už dávno, hned na začátku bojů. To samo omezí možnosti NATO a ukrajinských vojsk v prvních liniích před Donbasem získávat další materiál a posily.
Ruský President Vladimír Putin se při nedávném rozhovoru s novináři vyjádřil, že ty mosty tam ještě dnes jsou proto, že je není možno zničit. To není vůbec pravda.
Přednostně – zničit mosty
Russell Bentley je odborník na budování a na ničení mostů. Byl k tomu vycvičen v americké armádě a proto říká, že zničení mostů přes Dněpr je proveditelné a Rusko má všecko, co potřebuje jak k jejich zničení, tak k zabránění jejich opravení. Zde nesmí zůstat žádný železniční most funkční.
Rusům k uskutečnění něčeho takového chybí pouze správný politický záměr. Jejich letadlo TU-22M, což je strategický bombardér, může nést 18 vysoce výbušných bomb typu FAB-500, které váží dohromady skoro 9 000 kg. Nedávno začali Rusové používat vylepšené FAB-500 bomby, které mají navádění satelitem a jsou srovnatelné s americkými JDAM. Ty ruské mohou být vystřeleny na cíle 63 km daleko.
Takový rozsah útoků se neobejde bez ztrát, pochopitelně. Budou ztráty na letadlech, budou ztráty na životech. Ale neudělat takovou základní věc se rovná prohrání celé války.
Jižní mosty, v blízkosti Oděsy a Chersonu je možno zasáhnout z Černého moře. Střední mosty jsou blízko Záporoží a Dnipropetrovska a mosty na severu je možno dostat přímo z Ruska, nebo z Běloruska. To jsou zhruba ty nejkratší vzdálenosti, které by musela letadla s výbušninami urazit.
Ale hlavně, ruské politické a vojenské vedení si musí uvědomit, že nacistická invaze Ukrajiny jednotkami NATO zůstává nadále smrtelně nebezpečné ohrožení ruské existence a je srovnatelná s německou invazí v r. 1941. Proto musí být válka s nimi vedena se stejným odhodláním, uvědoměním a se stejnými obětmi, jako byla vedena Velká patriotická válka. Zde není žádné jiné východisko. Buď Rusové zvítězí, anebo zahynou a celý svět s nimi.
Donbas jaksi určuje stav světa
Russell přiznává, že když v r. 2014 přicestoval do Donbasu, tak si brzy všiml, že jak je tam, stejně je v celém světě. Když následujících 9 let bojoval proti ukrajinským a jiným nacistům, tak si uvědomoval, že nebrání pouze sebe a zemi, ve které žije, ale že brání celé lidstvo, celou lidskou populaci. To proto, že ti, kteří zkoušejí až do dnešního dne vyhubit ruskou populaci Donbasu by po skončení šli dál a vyhubili by převážnou většinu světa.
(A už se tak skutečně děje: smrtící injekce, vydávané za očkování, stále nové a horší nemoci, škodlivá chemie v potravě a v zemědělství, smrtelné záření 5G a mnoho dalšího.)
Na Ukrajině se opravdu jedná o přežití nás všech. A ten den přijde již brzy, možná ještě teď v dubnu, kdy dojde k té konečné bitvě, která rozhodne o osudu všech na světě. Rozhodne to nejen o Ukrajincích a o Rusku, ale i o Evropanech, Američanech, Číně a Asiatech a všech ostatních, jak zde na světě jsou.
Je nutno okamžitě jednat
Jestliže bude Rusko připraveno a nastolí pro svá vojska zodpovědné a schopné vedení, pak se útoku nacistů ubrání. Ukrajina bude tím poražena, NATO odtáhne, anebo přestane Ukrajinu podporovat, což je to stejné. Něco takového rázem docílí denacifikaci a demilitarizaci země a odstraní to všecky vojenské hrozby pro Ruskou federaci a jejich lid na ukrajinské půdě.
Zde jsou možné pouze dva výsledky: vítězství, nebo smrt a to nejen pro Rusko, ale pro celý svět. Kdo brání Donbas, brání Rusko. Kdo brání Rusko, brání celý svět. Tak do toho!
__________
P.S. Poznamenala bych pouze, že je možné, že je tento útok plánován přesně na velký ruský svátek, 9. května, což je oslava Velké vlastenecké války. Ovšem spoléhat se na to nedá, je nutné okamžitě a co nejrychleji začít jednat.
Podle dalšího světového dění je zjevné, že Russell Bentley má pravdu. Vojenské cvičení „Defender Europe 23“ bude probíhat od 22. dubna do 23. června se zaměřením na bojovou pohotovost ve Východní Evropě. Mohutné manévry NATO, nazvané „Air Defender 23“ mají probíhat v červnu. Má to být největší vojenské cvičení, jaké NATO kdy uspořádalo. Tyto manévry povede Německo a údajně budou cvičit napadení podle Odstavce č. 5 jejich Charty.
Desetidenní vojenské cvičení „Crystal Arrow 23“ v Litvě skončilo 29. března. Od 19. do 29. března to bylo cvičení „Sea Shield 23“ v Rumunsku a v Černém moři.
Chystají se na Rusko ze všech stran a nic nenechávají náhodě. Podle „Defender Europe“ a „Air Defender“ je zjevné, že chtějí být na místě, aby mohli včas přispěchat nacistickým teroristům na pomoc při útoku na Donbas, jak ho popisuje Russell Bentley.
Žádné komentáře:
Okomentovat