Lidé volí nezodpovědně a nesprávně

Ladislav Pokorný

Volby jsou dnes ohrožením naší liberální demokracie. Bude třeba nalézt řešení.

Víkendové volby v Sasku-Anhaltsku jen potvrdily nebezpečný trend. Lidé podléhají populistům a dezinformacím, nedbají rad ani varování nezávislých a hodnotově vyvážených médií a v důsledku volí nezodpovědně a nesprávně.

Nad tím, co předvedli voliči o víkendu v Sasku-Anhaltsku, zůstává člověku už opravdu rozum stát a všichni ryzí demokraté už tuto volbu rozhodně odsoudili a vyjádřili své zděšení. Je sice pravda, že o kompetenci tamních voličů si nikdo z nás iluze nedělal, ale všeobecně se věřilo, že pokud dosud ve své většině s pravou německou disciplinovaností volili CDU, sociální demokraty či Zelené, budou i nadále respektovat potřebu další přínosné migrace, pokračování udržitelné zelené politiky a velikého plánu směřujícího k definitivnímu zničení odvěkého nepřítele veškeré civilizace.

Tato očekávání však naplněna nebyla a demokratičtí politici si dnes musejí položit otázku, kde udělali voliči chybu a proč tak fatálně selhali. To vše i přesto, že všechna zodpovědná média dlouhodobě zdůrazňovala, že AfD volí jen dezoláti, proruští trollové, ztroskotanci a nacisté, to vše i přesto, že německá tajná služba už v roce 2023 zařadila AfD mezi prokazatelné pravicové extrémisty a že v Německu dlouhodobě probíhala diskuse o zákazu této strany. Tento zákaz podpořil i přítel našeho národa a všech slušných Čechů Bernd Posselt, je tedy o to nepochopitelnější, že se AfD mohla vůbec volebního klání zúčastnit. Ostatně i naši jediní praví demokraté se vůči této straně nikdy netajili svým odporem a nad víkendovým výsledkem AfD vyjádřili čiré zděšení.

I navzdory všem těmto skutečnostem zůstali voliči v Sasku-Anhaltsku slepí a hluší. A je zřejmé, že nejde o náhodný výkyv, ale o trend, který můžeme pozorovat i v dalších zemích, a to nejen v Německu. Ostatně pro příklad nemusíme chodit nijak daleko. Podobné, i když ne tak extrémní selhání voličů jsme si zažili v posledních parlamentních volbách a dnes naše demokracie jen s vypětím všech sil čelí Babišově hrůzovládě. Těžko říci, jak by to celé dopadlo, kdyby nestáli na stráži náš pan prezident a všichni demokratičtí představitelé v jednom šiku. A o Slovensku a Ficovi se už slušný člověk vůbec zdráhá mluvit.

Nelze však pominout otázku co s tím? Naše demokratická Evropa si jen stěží může dovolit podobné experimenty a morálka voličů se zatím pohříchu nijak nelepší. Kdy se dočkáme podobného výsledku ve Francii či v ostatních německých spolkových zemích? Stále jasněji se ukazuje, že volby v liberální demokracii přestaly plnit svou úlohu a stávají se regulérním ohrožením liberální demokracie. Bude tedy třeba diskutovat o tom, zda a v jaké podobě volby zachovat. A na tomto místě je třeba poděkovat za samotnou existenci Evropské unie, která bude pro tuto diskusi ideální platformou, neboť v jejím vedení je doposud zdravá atmosféra a je schopno odolat všem populistickým tlakům. Kolem Uršuly von der Leyenové je doposud vše v pořádku a extrémistům a populistům zde pšenka ještě dlouho nepokvete. Zaplať pánbůh. Ostatně by ani nebylo vhodné do takto sofistikované diskuse zapojovat voliče z jednotlivých národních států. Těžko by totiž mohli přispět něčím smysluplným a svou nekompetentnost už několikrát prokázali.

Myšlenky, jak volby přizpůsobit, aby odpovídaly současným liberálně demokratickým potřebám, už ve veřejném prostoru rezonují delší dobu a Česká republika se v této souvislosti nemá za co stydět. Právě z prostředí naší kulturní fronty a v několika případech i z prostředí našich jediných a skutečných demokratických politiků zazněla celá řada podnětných návrhů.

Jen namátkou jmenujme možnost zavedení voličských zkoušek (tzv. voličský řidičák), možnost omezení volebního práva pro seniory (jejichž mentální kapacita již nedosahuje idejí liberální demokracie) či možnost demokratického rozšíření volebního práva pro náctileté, kteří se během své školní docházky naopak s idejemi liberální demokracie dostatečně ztotožnili. K diskusi je samozřejmě (i třeba dočasné) pozastavení voleb, které se tak pěkně osvědčilo třeba na Ukrajině.

Možností, jak pomoci naší liberální demokracii, je tedy celá řada. Je však třeba jednat neprodleně, aby škody, které by další volby mohly v Evropě v dohledné době napáchat, nebyly fatální a nevratné. Přitom bude třeba nezapomínat na vzdělávání současných i budoucích voličů, aby v případě, že volby budou v modifikované podobě zachovány či obnoveny, volili v duchu liberálně demokratických zásad, zodpovědně a především správně. Jsme zodpovědní za příští generace. Nedovolme, aby někteří z nás volili proti nám, nedovolme, aby někteří z nás volili proti našim dětem, proti naší šťastné evropské budoucnosti.