 |
| Josef Zbořil |
nedávno se zjevil muž, který má zjevně jasno. Otakar Foltýn, údajně seriózní analytik, právník, voják a publicista, začal připomínat něco mezi bondovským padouchem a staroslovanským bohem chaosu. Ano, mluvím o muži, který ve svých jinotajných úvahách maluje obraz světa, kde každý z nás bude v zájmu „bezpečnosti“ pečlivě sledován, analyzován a, proč to neříct otevřeně, decentně potlačován. Nechme stranou, zda je to vizionář nebo jen někdo, kdo příliš sleduje dystopické sci-fi. Jedno je jisté: rodí se nám tu nová profesní disciplína – jinotajný sekurokratismus.
Jinotajná policie: Nový fenomén ve starém kabátě
Foltýnovým vizím by možná jeden nevěnoval pozornost, kdyby jeho koncept „sekurokracie“ (čtěme: vlády bezpečnostních agentů nad zbytkem lidstva) nepůsobil tak skvěle bizarně. Podle jeho představ by měl stát fungovat jako velká kontrarozvědná buňka, kde všichni budou podezřelí, dokud se neprokáže opak. Vlastně – neprokáže se nikdy. Takový ideál má Foltýn zřejmě na mysli, když nám s vážnou tváří vysvětluje, že „bezpečnostní hrozby jsou všude“. V jeho světě je každý obyčejný občan potenciálním konspiračním guru, a pokud ne, pak je to jen proto, že to zatím neodhalil software.
Jeho oddělení STRATKOM ve Fialově vládě s utajenými cca 15ti úředníky připomíná hypotetickou „jinotajnou policii“ a je asi tím nejlepším z Orwellovy myšlenkové dílny. Není třeba, abyste říkali něco konkrétního – vaše mlčení mluví za vás. Nehýbáte se podezřele? Právě proto jste podezřelí! A kdo se odváží poukázat na absurditu této vize, okamžitě se stává nepřítelem státu. Nebo snad Foltýna. V tom už je těžké se vyznat. V rámci probíhající informační války je zmocněn k „černé kontra-propagandě“ podvratně dezinformovat, aby ovlivnil myšlení a chování vybraných skupin lidí, včetně národních elektorátů i kohokoli podrobovat informačním aktivitám označením jej za potenciálního protivníka či cílovou skupinu a kdy mezi použitelná opatření patří i klamání prostřednictvím manipulace či falzifikace důkazů.
Sekurokracie: Dystopie v přímém přenosu
Sekurokracie, jak ji „jinotajně“ představuje pan Foltýn, je vláda, kde demokracii nahradí bezpečnostní paranoia. Parlament? Ten bude brzy zbytečný. Stačí přece sledovací algoritmus, který na základě vašeho nákupního košíku odhalí, zda máte sklony k „nebezpečným názorům“. Zakoupené chilli papričky? Příliš žhavé na vkus jinotajné policie. Knížka o anarchismu? Připravte si vysvětlení, jinak vás čeká desetiminutový rozhovor s empatickým agentem.
A co na to Foltýn? Místo obvyklého „v zájmu státu“ používá novou mantru: „V zájmu strategické komunikace.“ Na první pohled to zní neškodně, skoro mile. Ale co se za tím skrývá? Vzorně naplánovaný svět, kde se každé slovo i gesto stává kódem k dešifrování vaší loajality. Na rovinu, kdo by si to nechtěl vyzkoušet? Sekurokracie je přece konečně vláda, kde občanům nemusí být nic jasné – členové jinotajné policie Foltýnova ražení to přece osobní iniciativou vyřeší za ně – osobní zkušenost s tím už má, jak z vojenské policie, kde si vytvořil „neoficiální tým“ a vysloužil si vyhazov, tak zkušenost jeho bratra Martina Foltýna z policie, kde vydíral a mučil tak, až si vysloužil kriminál.
Jinotajemník: Pan Velký Bratr ve smokingu
Nyní si povězme něco o hlavní postavě tohoto velkolepého příběhu – Otakaru Foltýnovi, jinotajemníkovi všech jinotajníků „jinotajné policie“ STRATKOM. Představme si ho jako noblesního sekurokratického technokrata, který nikdy nepřizná, že právě on tahá za nitky. Možná si říkáte: „Jaké nitky?“ Ale to je přece kouzlo „jinotajné policie“. Nitky vidíte, až když vás někdo z nich stáhne k zemi (jako když nemůžete dočasně učit jako češtinářka Bednářová, nemůžete diskutovat jako moderátorka Kociánová nebo když nesmíte neomezeně polemizovat na webu). Cenzurovat totiž podle Foltýna nesmí jen stát, když to dělá jako bílý kůň soukromá firma outsourcingem na přímou výzvu vlády, tak to není zakázané.
Foltýn je člověk, který se svou vizí připomíná člověka s papírem a tužkou uprostřed hořícího lesa, kreslícího plán na ideální budovu. Jeho vize o společnosti řízené kontrarozvědným státem je sice fascinující, ale naprosto absurdní. Kde jiní vidí občany, Foltýn vidí pouze rizika. Kde jiní vidí svobodu, on vidí jen záminku k anarchii. A hlavně – kde jiní vidí demokracii, on vidí nevyužitý prostor pro sofistikovaný systém sledování.
Konec hry nebo nový začátek?
Není pochyb, že jinotajné sny Otakara Foltýna by mohly posloužit jako inspirace pro filmového režiséra. Možná dokonce pro další román o dystopii, která se zdá neuvěřitelně skutečná. Ale zatímco Orwell nám ukázal svět, před kterým se máme mít na pozoru, Foltýn nám často s vulgárním doprovodem říká: „Tohle je budoucnost. Přizpůsobte se mojí STRATKOM.“
A tak tu stojíme před otázkou: Máme si brousit jazyk a proti sekurokracii bojovat, nebo jen pokrčit rameny a doufat, že v seznamu podezřelých zůstaneme co nejníže? Jedno je jisté – s jinotajníky jako Foltýn nám nehrozí, že po nudné politice nebude ani vidu, ani slechu.
Kdo ví? Možná právě teď někdo analyzuje i tento text.
 |
| Obrázek vygenerovaný uměl(eck)ou inteligencí DALL-E |
PS: Občané v rámci svobody slova musí mít svobodu i o takovém totalitárním systému „sekurokracie“ neomezovaně adoračně polemizovat, jako např. Ing. Roman Kolář (*1995), autor Petice za boj s dezinformacemi a za ochranu ČR před nepřátelskými vlivy Ruska z 5/2023 s 825 podpisy v 12/2024, autor profilu Roman Kolář – politika a dezinfo s cca 1800 sledujícími, jeden z cca 20ti vybraných účastníků „internetových osobností“ na exkurzi vojenského cvičení Powerfull World 2024 v Libavé pořádané plk. Mgr. Ivo Zelinkou z 91. skupiny informačního boje a nezvolený kandidát č. 3 za STAN v obecních volbách v Horce nad Moravou 2022 a nezvolený kandidát č. 37 v olomouckých krajských volbách 2024 s 38 přednostními hlasy (tzn. 55. místo z 60ti). I když je STAN pro obdobné myšlenky v poslední době nejoblíbenějším spádovým místem, tak počet přednostních hlasů pro Ing. Romana Koláře v letech 2022-24 je indikátorem, že neoslovuje voliče ani spolukandidáty ze stejné obce ani olomouckého kraje – parafrází Dany Drábové „demokratická situace v olomouckém STANu zůstává normální“.
Naopak vojáci jako plk. Mgr. Otakar Foltýn nebo plk. Mgr. Ivo Zelinka, jako občané, kteří navíc složili vojenskou přísahu a musí ji spolu s Kodexem etiky vojáka dodržovat na úkor zákonem definovaných omezení některých svých občanských práv, tak za jejich obdobné projevy proti ústavnímu pořádku, nedodržením své politické neutrality či povinností loajality ke státu (včetně neodmítnutí zjevně protiprávních rozkazů) zasluhují ukončení jejich působení v AČR a propuštění bez výsluh.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.