Desatero dovolené

Pokrokový euroobčan

Dovolená. Festival tisíců projetých kilometrů, plýtvání jídlem, pustošení energetických zdrojů používáním klimatizace a dalšího rozmařilého komfortu. Není načase s tím skončit?

Ne, nebudu tady volat, aby se zakázalo cestování. Ostatně návštěvy cizích destinací mají i pozitivní vliv na vývoj naší společnosti, přispívají k tomu, že multikulturnější prostředí přijímáme jako samozřejmost a připravuje nás na to, jak bude vypadat moderní společnost budoucnosti i u nás. Je také pravdou, že mnohým islámským zemím toho mnoho dlužíme za historické dobyvačné výpravy a utrácet tam peníze za dovolenou je jedna z možností, jak tyto křivdy postupně napravovat.

Každopádně jsem připravil několik bodů, na které bychom se měli soustředit při úvahách, jaký typ cestování a dovolených budeme povolovat i do budoucna.

1. Zákaz dopravovat se na dovolenou individuální dopravou, tedy vlastním autem.

2. Spravedlivé časové rozvržení dovolených. Není možné, aby všichni jezdili na dovolenou jen v létě

3. Omezení možnosti cestovat pravidelně a příliš často do zahraničních destinací

4. Stanovení povinnosti hotelovým restauracím připravovat moderní pokrmy, např. z hmyzu a tofu

5. Zákaz používání klimatizace v hotelech a restauracích

6. Zákaz provozování vyhřívaných bazénů v hotelových komplexech

7. Povinnost absolvovat během dovolené vzdělávací programy týkající se ochrany klimatu, menšin a dalších palčivých problémů současnosti.

8. Povinnost v případě pravidelného využívání dovolené navštěvovat široké spektrum destinací. Nebude umožněno jezdit stále na stejné místo se stejnou kulturou a jiným se vyhýbat.

9. Povinnost navštěvovat v evropských městech nejen turisticky atraktivní místa, ale i méně známá zákoutí, kupříkladu předměstí velkých měst

10. Cestování umožnit pouze osobám které neprovozují aktivity nebezpečné pro demokratický systém.