Odstavíme staříky a stařenky

Volební právo je v Česku navázáno na věk 18 let. Stále častěji se ale hovoří o tom, že by se věková hranice měla snížit na 16 let. Proč by to bylo výhodné pro celou společnost?

V Evropě už snížit věkovou hranici pro volební právo dokázali

O tom, že je potřeba umožnit snížení věkového limitu pro přístup k volbám, se hojně hovoří. Aktuální situace je zatím taková, že lidé mladší 18 let mohou v Evropě volit pouze v Rakousku. To se ke posunutí věkové hranice uchýlilo v roce 2007.

Na Maltě a v Belgii mohou šestnáctiletí a sedmnáctiletí jít k volbám do Evropského parlamentu. V Řecku potom smí přijít volit také ti, kteří v rok konání voleb oslaví sedmnácté narozeniny. Prakticky to znamená, že i zde tak někteří teprve šestnáctiletí mladí u volebních uren stojí.

Mimo Evropu je pak situace jiná, v 16 letech volí také například v Brazílii. Na britských ostrovech Jersey, Guernsey a na ostrově Man pak teenageři mají možnost přijít ke komunálním volbám nebo k volbám do nižších samosprávných celků.

Je možné, že Evropa se tímto krokem nechá inspirovat. Také zástupci EU soudí, že se jedná o krok správným směrem. Mladou generaci je do politického dění potřeba aktivně zapojit a dát jí najevo, že se s ní v tomto ohledu počítá. Mladým lidem se tím vytvoří a upevní demokratický návyk, z něhož budou těžit i do budoucna. Podpoří se tím nejen občanská angažovanost, ale také vzdělanost.

Mladí lidé jsou i podle prezidenta dostatečně informovaní a vyzrálí

I podle prezidenta Pavla jsou mladí lidé na taková závažná rozhodnutí dostatečně zodpovědní a osobnostně vyzrálí. Nejmladší generace má podle EU díky technologiím i vynikající přístup k informacím. Mladí lidé neznamenají svou přítomností u volebních uren žádné bezpečnostní riziko pro stát.

Jedná se o generaci, která vyrostla v digitální době, se kterou je přirozeně srostlá. Vlastní je jí proto kritické myšlení a na rozdíl od svých rodičů nebo prarodičů nemívá sklony věřit hoaxům a dezinformacím.

Hlavní argument podporující tento krok zní, že dnes tato věková kategorie tvoří plnou třetinu populace, ale nemá možnost volit své politické zástupce.

Volební právo ztotožnil s možností, že v 15 letech mohou mít mladí pohlavní styk. Berou tak na sebe mimo jiné i zodpovědnost za případné zplození nového života, což je skutečnost jistě závažná. Vítán je i argument současného prezidenta Petra Pavla, že "starší generace již na politické dění rezignovala a o jakékoli změny se přičinit nechce".

Výrazná část seniorů už není duševně stoprocentně v kondici na to, aby měli mít právo rozhodovat o směřování země. Důchodci výměnou za svůj prospěch volí tak, že v důsledku kazí život mladým.

Na absurditě této situaci přidává, že často tato věková skupina rozhoduje o věcech, které se jich již vůbec nebudou týkat a kterým ani nerozumí, protože doba letí dopředu raketovým tempem.

Dočetli jste výtah z názorů aktivisty Jaroslava Krale, jenž o sobě píše: 

Jsem liberál, feminista, fanoušek Marvelu, ekologicky odpovědný člověk a občas srdcem aktivista. Věřím, že každý má právo na stejnou příležitost, bez ohledu na pohlaví, rasu, náboženství nebo sexuální orientaci. Jsem také velkým zastáncem ochrany životního prostředí a věřím, že každý má odpovědnost chránit planetu pro budoucí generace.

Jeho názor se nesetkal u široké veřejnosti s nadšením, naopak za něj sklidil ostrou kritiku. Nutno však poznamenat, že podobně "nebezpečné" úvahy a myšlenky občas zaznívají od mladých politiků, povětšinou z řad Pirátů.

HS:  u stanovisek tohoto typu (staří v den dosažení důchodu by měli disciplinovaně umřít) mě napadá známé úsloví "mládí je nemoc, která se sama vyléčí" a vyjádření lítosti, že nebudu u toho, až závěry, které propaguje tento mladík bude řešit, když bude sám stařík. Určitě bude nadšeným zastáncem eutanázie.