Jane Kaufman: Ukrajinský problém

Jane Kaufman

Touto dobou se ukrajinský president Volodimir Zelenský zjevně všem přejedl a dnes se ho zkoušejí nějakým šikovným způsobem zbavit. Ta snaha začínala[i] prosvítat už někdy v září, když tehdejší mluvčí amerického Kongresu, Kevin McCarthy, zamítl žádost Zelenského, který chtěl ke shromáždění amerických zákonodárců promluvit.

A není co se divit, že ho odmítl, protože při Zelenského minulé návštěvě v Americe, kdy se mu v Kongresu mluvil podařilo, tím způsobil nesmírné rozhořčení mezi mnohými politiky a obyčejným lidem. Podle amerických nařízení, či zákonů a zvyklostí je nepřípustné, aby zástupce cizí mocnosti promlouval veřejně ke Kongresu.

McCarthy se tentokrát vymluvil na nedostatek času. Určitě věděl, že by nebylo vhodné dovolit Zelenskému, aby se v Kongresu ani ukázal, protože většina politických představitelů v Americe je rozčarována jeho neúspěchy a nechtějí nadále Ukrajinu podporovat. A tak se Zelenský namísto toho vymluvil před generálním shromážděním OSN, kde opět žádal o více peněz, ještě více peněz a ještě mnohem více peněz a taky o vojenskou pomoc.

Nahradit Zelenského? Kým?

Spojené státy a Británie[ii] by dnes velice rádi Zelenského nahradili někým jiným. Jenže kým? Je některý z ukrajinských neo-nacistů schopen vést tak zkoruptovanou a proradnou zemi jako je Ukrajina aspoň o trochu lépe než ti předchozí zoufalci?

Podle bývalého rozvědčíka CIA, Larry Johnsona, CIA a MI6 už celou akci připravují. Je uvažováno, že Zelenský bude donucen zorganizovat volby, ke kterým má dojít příští rok, v březnu a tehdy bude nahrazen. Kdyby odporoval, pak bude nastaven další Majdan a nový president, samozřejmě, že podle výběru US a Británie, bude dosazen.

Je to celé velice podivné, protože jako případné kandidáty si Spojené státy vybraly válečného štváče a celkem nenávistnou osobu, Victoriu Nuland a další možností je americký politik, Geoffrey R. Pyatt. Pyatt a Nulandová byli jedni z organizátorů prvního ukrajinského puče v r. 2014, také nazvaného ‘Majdan‘. Oba získali nežádoucí popularitu, když se Nulandová vyjádřila vulgárně v telefonním hovoru s Pyattem o Evropské unii a nahrávka se dostala na YouTube. Přepis jejich rozhovoru je na stránce.

Jakým právem dosazují Spojené státu ukrajinské (a jiné) vedení cizích státu, je otázka, hodná odpovědi a opodstatnění. A to, že tam chtějí nastrčit cizince, není vůbec zdůvodnitelné.

Je pravda, že Ukrajina není samostatná země. Nebýt finanční a vojenské pomoci z Ameriky, současná válka by trvala asi tak týden. Washington také platil všecko, co na Ukrajině je, politický aparát, armádu, obchod a všecko ostatní, takže by snad bylo možno říci, že jakýsi nárok má. Pak je ale Ukrajina americká država a ne samostatná země.

Washington chtěl ještě víc

Američtí politikové[iii] mají v úmyslu donutit Rusko, aby přistoupilo na jejich mírové podmínky. Původně to chtěli docílit tím způsobem, že se ukrajinská armáda probije Surovikinovou obrannou linií a bude ohrožovat Krym. Jejich rakety a bezpilotní letadla měly napadnout Sevastopol a zahájit útok na krymský most.

Na internetu se vyskytuje mnoho zpráv, že to Ukrajinci skutečně docílili, ale to všecko je propaganda. Je pravda, že jakousi škodu krymskému mostu způsobili, ale rozhodně ho nezničili a Rusové ho brzy opravili.

Zmíněný útok byl naplánován na období Prigožinovy ‘vzpoury‘. Jsou skutečné důkazy a není jich málo, že Prigožin opravdu udržoval kontakt s Kirilem Budanovem, velitelem ukrajinské vojenské rozvědky. Jenže ani ta vzpoura jim nevyšla jak plánováno.

Spory i na Ukrajině

Že se něco chystá[iv], tomu nasvědčují i rozbroje, které vznikly mezi Zelenským a hlavním velitelem ukrajinských vojenských sil, generálem Valerijem Zálužným. Zálužný nesouhlasí se zarputilým přístupem Zelenského, který neustále, bez nejmenšího oddechu, žene vojsko do války. Zelenský svůj zjevně prospěchářský přístup ještě završil tím, že zrušil letošní volby. Prý kvůli válce. Pak došlo k náhlému a záhadnému úmrtí Zálužného asistentů, což nasvědčuje na neviditelnou ruku Západu, která z pozadí nastavuje situaci svým směrem.

Už to, že americký časopis ‘Time‘ dal vloni Zelenského na první stránku, kde ho nadnešeně titulovali ‘mužem roku‘ a ‘reinkarnací Winstona Churchilla‘ bylo řádně přehnané, když to srovnáme s tím, jako ho nedávno – opět na přední stránce – představovali jako druhého Hitlera. Psali o něm, že trpí velikášstvím, nežije ve skutečnosti a je prostě blázen. Z toho je zjevné, že se hodně změnilo a že jde o přípravu na jeho svržení.

Také se stalo, jako náhodou, že generál Zálužný svolil k tomu, aby s ním britský tisk nahrál video-rozhovor. Zorganizovat něco takového není podle rozvědčíka Johnsona snadné. Novináři nemohou přijít za nějakou vysoce postavenou osobou a říct, že si s ní chtějí popovídat a nahrát to na video. Rozhovor se Zálužným údajně zprostředkovala britská rozvědka MI6, kteří asi zkoušeli Zálužného zviditelnit pro Západ.

Ten rozhovor způsobil v Zelenského kanceláři notné pohoršení, protože to, co Zálužný vyjevil, neharmonovalo s tím, co Ukrajina veřejně hlásala.

Jak říká Johnson: „Zdá se, že západní rozhodující osobnosti si nedělají o Zelenském žádné iluze. Dobře vědí, že neměl vůbec žádné schopnosti na to, aby se stal presidentem, že to byl pouhý komik, který se stal neslavně známý tím, že dokázal hrát na klavír mužským pohlavním orgánem.“

Ale proč Zálužný? Snad si západní manipulátoři myslí, že by dokázal lépe jednat s Ruskem? Je pravda, že zná mnohé ruské vojáky, se kterými byl společně vyškolen a se kterými spolupracoval až do doby, kdy došlo k odtržení od Ruska. Něco takového je pomocné.

Tím pádem všecky ty řeči, že Ukrajina vyhrává, Rusko prohrává, Putin umírá, nebo je dokonce mrtvý, ruská ekonomie je před zhroucením, ruská armáda je neschopná – to všecko teď jde bokem. Nové informace jsou o tom, že ‘Ukrajina nemá dostatek vojska, aby přetrvala a bude muset vyjednávat‘.

Zelenský s tím samozřejmě nesouhlasí a dělá všecko co může, aby něčemu takovému zabránil. Dokonce odvolal i příští presidentské volby, v r. 2024. Snad se bojí, že by ho jeho vlastní neo-nacisté, které sám pomáhal vytvořit zlikvidovali? Ale možná se zkouší udržet u moci i proto, že mu presidentská role vyhovuje, protože je za ni královsky placen. Takové peníze by nedostal ani kdyby tím mužským orgánem na klavír skutečně hrál.

Bez peněz na frontu nelez

Spojené státy neplánují[v] posílat Ukrajincům další peníze a Evropská unie žádné peníze nemá. Takže Ukrajina nedostane nic, i když je pravda, že bez peněz nemohou vést válku. Americká ministryně financí, Janet Yellen tuto skutečnost potvrdila. Byla na Ukrajině a na vlastní oči viděla, že americké peníze umožňují vojsku bojovat, udržují nemocnice otevřené a podporují vládní mašinerii v chodu.

Ukrajinský ministr obrany, Gennadij Kovalenko s ní naprosto souhlasí a vyjádřil se, že Ukrajina závisí na sto procent na finanční pomoci z Ameriky.

Jenže Amerika už dále platit nechce, kvůli rostoucí opozici těch, kteří konečně chápou, že to nikam nevede. A ani platit dále nemohou, protože teď mají jinou bezednou díru v zemi, do které mohou házet peníze a nic za to nemít zpátky, a to je Israel.

Yellenová si myslí, že peněz je dost na obě války. Samozřejmě, že zkouší pomáhat svým soukmenovcům, ale to všecko je pouhá fantasie, ‘wishful thinking,‘ jak se říká v Americe.

Z toho, co řekla ovšem vysvítá, že tato osoba je naprosto neschopná zastávat vysokou pozici ministra financí, protože financím vůbec nerozumí. Se současným americkým dluhem, který se lstivým a proradným politikům podařilo vyhnat na více než $33 bilionů, což je vyčísleno jako: $33 730 518 500 000 by jen šílenec mohl říct, že Amerika má ještě peníze.

Beze zbraní taky na frontu nelez

A nejen peníze[vi], ani zbraně, které by mohl Západ Ukrajincům poslat, nejsou. I ti nejvýše postavení vojenští vedoucí přiznávají, že nemají žádné další zbraně, dokonce ani pro sebe ne. Všechny ty spory ohledně financí, kdy se v Americe republikáni s demokraty nemohli dohodnout kolik peněz na Ukrajinu určí, to všecko pouze maskovalo, že už není co na frontu poslat a že není ani možnost nové zbraně a munici na časově vyhovující bázi vyrobit.

Brian Berletic, dříve námořník a dnes politický výzkumník a spisovatel říká, že nejde o peníze. Těch mají Spojené státy čerstvě natištěno dost a dost. Ale není co za ně koupit. Žádné další zbraně, ani munice, prostě neexistují.

Je ale pravda, že mnoho členů Republikánské strany, kteří se snaží zastavit jakoukoliv pomoc Ukrajině, by nejradši odtud vytáhli a přesunuli se do Tichého oceánu, do Číny, kde chtějí vytvořit podobný konflikt s Tajwanem.

Ukrajinci to také ví a rozhodli se vyjednávat

Buď to ví[vii], anebo to aspoň tuší, že z Ameriky a od NATO už toho moc nedostanou. Německé Leopardy jsou snadno zničitelné i několik jich za den a Německo samo nemá dostatek zbraní, které by mohli na frontu dodat. Kdyby nad Ukrajinou nelétaly neustále rakety, tak by se vyplatilo otevřít si tam sběrnu starého železa. Materiálu je tam určitě hojnost, který by bylo možno levně vykupovat; každý by se těch rezavějících hromad železa rád zbavil.

A tak se proslýchá, že US a EU začaly vést diskuzi o možnosti vyjednávat s Ruskem, ale nechtějí to veřejně oznámit. Válka se dostala do takového bodu, kde není kam postupovat a její prodlužováni by mohlo vést k nečekaným výdajům a nepříjemným následkům. Ta diskuze se táhne už delší dobu a přes všecky výhrůžky a lamentování Zelenského byli již vysláni první vyjednávači do Moskvy.

Moskva v tom ale vidí snahu o pozastavení války a podezřívá Ukrajince, že chtějí pouze zvolnit a počkat, až skončí válka v Israeli. Do té doby by rádi nabrali nové síly a zbraně a pak by pokračovali v této nekonečně táhnoucí se válce, která nikam nevede.

Takže je možné, že Ukrajinci doopravdy mír nechtějí, protože ten by musel být nezbytně spojen s jejich kapitulací. Chtějí jen chvilku počkat, než naberou nový dech.

Na říjnové schůzi ukrajinské[viii] ‘Obranné kontaktní skupiny‘ dokonce generál Zálužný přiznal, že není žádná možnost, že by se situace na bojišti zlepšila. Americké noviny ‘New York Times‘ jeho prohlášení vydaly tiskem, protože to prý je poprvé, co nejvyšší ukrajinský velitel přiznal, že se válka dostala do slepé uličky.

Ukrajinské situaci rovněž uškodila válka v Israeli. Nejen že Spojené státy odvrátily zásilky zbraní a munice, které jim ještě zbývají, z Ukrajiny do Israele. Zároveň také pohasl zájem světové veřejnosti o ukrajinskou válku a přesunul se na Střední Východ.

Rusové v současné době drží zhruba ty části Ukrajiny, které president Vladimír Putin označil na začátku konfliktu. Patří jim prakticky celý Donbas, Záporoží a Cherson. Tím získali spojení Krymu s pevninou po mostě a podchytili veškerou ruskou etnickou populaci.

Válečná kořist

Jako ti supi, kteří[ix] čekají, až zvíře zahyne, aby je mohli roztrhat a sežrat, Polsko a Rumunsko se domlouvají na velkou ‘mír udržující operaci‘, což znamená, že chtějí ten zbytek Ukrajiny, který Rusko nezabralo, vojensky napadnout, každý z jiné strany. Podle ruských informací, Rumunsko má v úmyslu zabrat Černivcovskou oblast, což není velké území.

Zato Polsko plánuje obsadit velkou část západní Ukrajiny. Mají v úmyslu převzít celé území až po Kyjev a Vinnicu, což zahrnuje čistě ukrajinská města Lvov, Ternopil, Žitomir, Ivano-Frankivsk a Chmelnickij. Z Ukrajiny by pak zbyl pouze malý kousek země, viz mapku. Modře šrafovaná část je území, zabrané Polskem; zelené šrafování je Rumunsko.

Tím pádem by se Polsko roztáhlo podél celých Běloruských hranic, což by se určitě Bělorusům ani trochu nelíbilo. Podle ruských zpráv, Polsko je již připraveno na vpád na Ukrajinu. Jednotlivé vojenské útvary, které se mají této operace zúčastnit jsou již ve válečné pohotovosti, vybaveni náležitými zbraněmi. Polské a rumunské mapky plánované akce jsou na stránce.

Ukrajinci zkoušejí poslední trik

Namísto aby přiznali porážku[x] a vzdali se, tak jako ti největší zoufalci zkoušejí Ukrajinci změnit Ústavu, aby mohli na svém území přechovávat polské vojenské základny. Protože Polsko, spolu s Litvou, jsou rozhodnuti vstoupit do této již prohrané války.

Člověk by měl chuť se zeptat: vědí Ukrajinci o tom, že jim Polsko zkouší ukrást polovinu území, anebo je jim všecko jedno?

Polská vláda přiznala francouzským mediálním zdrojům, že Varšava pouze čeká, jak dopadne (neexistující) ukrajinský protiútok a poté se k bojům přidají. Jakmile bude Ústava v Kyjevě změněna, vytáhnou do boje. Ukrajinci jsou též připraveni je přijmout. Dokonce uvedli v platnost Smlouvu o ochraně mezi Polskem a Litvou, aby se i Litevci mohli zúčastnit.

Je zcela možné, že se k nim přidají i jiné státy NATO. Nejspíš to bude zbytek baltských států, kteří jsou zarputile zaujati proti Rusku. Zúčastní se ovšem neoficiálně, což znamená, že ne jako NATO, ale jako jednotlivé země. Takže když prohrají, nebude to porážka NATO!

Nejsou v právu

Polsko ale nemá[xi] na západní Ukrajinu nejmenší nárok. Ruský president Vladimír Putin jim radil, aby zapomněli na jakékoliv plány tohoto druhu. Připomněl jim dohodu, kdy se po 2. světové válce Poláci vzdali veškerých nároků na tyto části země poté, co dostali ‘darem‘ od Stalina značnou část Německa, včetně důležitého přístavu Gdaňsk (německý Danzig).

Polsko zakládá svůj nárok na ukrajinské území na podkladě ‘Polsko-Litevského království‘, které vzniklo mezi baltskými státy a Polskem někdy mezi 16. a 18. stoletím. Tehdy to byl mocný celek, který byl koncem 1700. let rozebrán Ruskem, Pruskem a Rakouskem. Polsko se ve skutečnosti stalo nezávislým státem až teprve v 1918.

Jakmile byli jako samostatný stát ustanoveni, Poláci zkoušeli využít chaos, který vznikl po ruské komunistické revoluci a napadli sousední státy, jmenovitě Ukrajinu a Bělorusko, které si zkoušeli přisvojit. Zabrali tehdy přes 200 tisíc čtverečních kilometrů, kde žilo více než 12 milionů lidí, většinou etničtí Ukrajinci a Bělorusové, ale také Poláci, Rusové a Židé.

Takže se nemůžeme divit, že se Polsko neustále obává, že si Rusko bude dělat nároky na jejich území. Oni sami zkoušejí urvat kde se co dá (když se nikdo nedívá), takže pak si myslí, že všichni ostatní jsou stejní.

Polsko a Ukrajina?

Na začátku[xii] současného konfliktu bylo Polsko jedním z hlavních zastánců Ukrajiny. Pomáhali jim kde mohli, zbraně ze Západu byly skrze Polsko doručovány, polští dobrovolníci bojovali na Ukrajině v davech. A pak najednou, už nejsou tak velcí kamarádi jako předtím.

Ta změna přišla, když Polsko, spolu s Maďarskem a Slovenskem odmítli kupovat ukrajinské obilniny, protože jejich nízká cena by ohrožovala jejich vlastní sedláky. Nízká cena ukrajinských produktů je diktována nejen špatně placenými pracovními silami, ale také tím, že Evropská unie, ve snaze pomoci Ukrajině, odstranila celní poplatky. Ukrajinci si okamžitě navozili drahá auta ze Západu, ale žádné jiné kladné následky tato úleva neměla.

Když Poláci, spolu s ostatními, odmítli ukrajinský dovoz zemědělských produktů, Kyjev je zažaloval u WTO obchodní organizace a dokonce vyhrožoval, že všichni tři budou mít zakázáno své vlastní produkty vyvážet.

Polsko si rovněž stěžuje[xiii], že je válka na Ukrajině příliš finančně zatěžuje. Nejen že přijali několik milionů ukrajinských uprchlíků, ještě dodali do válečné zóny velké množství zbraní, snad nejvíc, ze všech států Evropské unie.

Proto je překvapilo to množství různých obvinění, které ukrajinský president Zelenský proti nim vznesl. A ještě jim vyčítal, že už další zbraně Ukrajině nedodávají. Jenže Poláci už žádné použitelné zbraně nemají a proto se rozhodli starat se napřed o své vlastní vyzbrojení a pak teprve o jiné národy.

Prostořecí Ukrajinci[xiv] rovněž Poláky urazili, když poradce presidenta, Michail Podoljak prohlásil, že přátelství mezi jejich zeměmi nebude mít dlouhé trvání a skončí zároveň s koncem války. Pak prý bude Polsko a Ukrajina spolu soutěžit v nejrůznějších směrech.

Janusz Korwin-Mikke, polský pravicový politik prohlásil, že se zdá, že Polsko má zcela jiné zájmy než Ukrajina. Proto se obává, že mezi těmito dvěma zeměmi dojde k válce. „Napřed to bude obchodní válka,“ předpovídal.

Polsko dodalo Ukrajincům[xv] také miliardy euro jako válečnou podporu a dnes se diví tomu, že si toho Kyjev zjevně neváží. Naopak, stačilo odmítnutí dodávek obilnin a hned je Polsko označeno jako nepřátelský stát.

Polský ministr zahraničí, Marcin Przyadacz se vyjádřil, že „Ukrajinci dostali z Polska značnou podporu. Bylo by na čase, aby si začali vážit toho, co pro ně Polsko udělalo v nedávných měsících a letech. Ale teď se musíme zastávat zájmů Polského státu …“

Zástupce vedoucího ukrajinské presidentské kanceláře, Andrij Sibicha se o jeho připomínkách vyjádřil, že jsou prospěchářské, manipulativní a zákeřné. Nazval ho nástrojem Ruska a ještě dodal, že zbraně, které Poláci na Ukrajinu poslali „nebyly žádné milosrdenství, ale byla to investice do bezpečnosti Polska, protože Ukrajinci ochraňují hodnoty a bezpečnost v této části světa … což je v zájmu Polska a celého volného světa.“

Zřejmě jsou toho názoru, že by jim všichni měli za tu válku děkovat.