 |
| k42 |
Vidlák píše o fandění, proti kterému jistě nelze nic mít: jenže to je sportovní pojem. Netýká se to politických stran, netýká se to režimů a už vůbec ne ozbrojených střetů. Nazvat něco takového, jako třeba náboženský či národní šovinismus – přerůstající ve svých projevech v němčourské nacistické řádění – „fanděním“, je fakt ujeté.
Fandění je sportovní pojem: může být i úplně nekritické vůči vlastnímu týmu, ale pořád zahrnuje sportovní etiku. Fair play. Pokud ne, už to fandění není. Fotbaloví rowdies nejsou fanoušci – je to agresivní verbež, nalepená na sportovní klub, pod jehož záštitou může páchat zločiny, a přitom uniknout trestu.
Ale doba je taková: nevinných a pozitivních slov se používá pro označení různého hnusu, včetně páchání válečných zločinů jedné či druhé strany. Je to samozřejmě součástí podprahové manipulace, které zavléká do čehokoliv emoční náboj a zabraňuje tak čistě racionálnímu hodnocení. Sportovní etika je nahrazena osvědčeným dvojím metrem.
Ale jak říká pěkně Shakespeare, „hovno zůstane hovnem, by se růží zvalo“; Bible radí „kdo jsi bez viny, hoď kamenem“; moudrá to kniha. Banderonáckové, vraždící civilisty houfnicemi a raketomety, či Hamásovci, vraždící civilisty jakýmkoliv způsobem – pokud možno tím nejotřesnějším – jsou zjevně jedna parta. Jejich podporovatelé vskutku fandové nejsou; ba nejsou ani rowdies. Jsou to lumpové, kteří se podílejí na válečných zločinech, sice nepatrně a velice nepřímo, ale podílejí.
Nezáleží na tom, zda předkům banderovců nebo Hamásovců někdo někdy někde ublížil; pokud je válka válkou, používá se válečná etika: ženevské dohody, například. Nebo rytířské zásady; nebo kodex Bušidó. Pokud se tato pravidla ignorují, nejde o válku, ale o vraždění. Protistrana se k nim nemusí chovat jako k vojákům, pro takové válečná etika neplatí.
Rozhoduje výsledek, ne spokojenost a emoční stav diváků: Rusko vyhraje v Ukrajině, Izrael vyhraje v Palestině – to je předem dané poměrem sil. Co se bude dít potom, je další věc. Ale obchod nakonec zvítězí, ekonomika je to hlavní. Pokud prohraná strana pokračuje v boji, bude v dalším střetu zničena ještě více, a to se bude opakovat; dokud po porážce znovu začne bojovat. Zase tak složité to není.
Vést válku „podle válečných pravidel“, tedy se zmíněnou válečnou etikou, se historicky osvědčilo. Sice to přináší výsledky pomaleji a za vyšších vlastních ztrát, ale do budoucna to sumární ztráty a cenu konfliktu snižuje. Protože jen tak se povede konflikt tlumit, někdy až k úplnému zastavení. „Konečná řešení“ mají totiž „problém krevní msty“: spočívající v tom, že se nikdy nepovede zabít všechny – vždycky protistraně zůstane nějaký ten budoucí mstitel.
Holmesovsky nazíráno – podle toho, kdo z válečných zločinů Hamásu získal – by se dalo říci, že vše ukazuje na USA. Do volebního roku odvrátit pozornost z totální prohry na Ukrajině k předem jistému vítězství v Izraeli se jim zřejmě jeví jako skvělé řešení, spadlé přímo z nebe – i když místo andělů se na tom asi podíleli spíše CIA/MI6/Mossad. Je to i ve vnitřním zájmů izraelských politických sil, nejen vládnoucích stran a premiéra – potřebovali něčím rozbít totální politický pat, do kterého se tamní politická strkanice dostala.
Ukrajincům budou skřípnuty fondy a dodávky zbraní, protože – ačkoliv je Izrael nepotřebuje – budou dodány tam. Vojensko-průmyslově-mediálně-kongresový komplex z toho vyrazí více peněz, jelikož Izrael je nepoměrně větší „mrkev“ pro amícké daňové oslíky, než nějaká pitomá Ukrajina. Další dodávky PVO/PRO a raket či další munice tím pádem nepůjdou do Ukrajiny, ale do Izraele – kde za to korporáty mohou účtovat více a přímějšími cestami. Tudíž ruské vojenské letectvo a rakeťáci mohou očekávat lepší podmínky „k práci“.
Izraelci by „problém s Gazou“ mohli řešit opět nějakým tím „záplatováním“ bez skutečného řešení: lehce přebombardovat, vyhlásit zase nějakou tu „porážku Hamásu“ a nechat to dále vyhnívat, jako předtím. Je otázka, jestli vyhlašovanou „pozemní operaci“ myslí vážně, protože takové komplexní dobývání Gazy by vzhledem k rozloze a počtu obyvatelstva trvalo ne měsíce, ale spíše roky. A stálo by to větší ztráty na izraelské straně i hodně obětí palestinských civilistů; také obří „negativní publicitu“, protože by to bylo značně krvavé.
Záleží na politickém zadání: zda operaci „záchrana Izraele“ budou chtít ve Washingtonu udržovat v běhu co nejdéle – protože jim to kryje volební běsnění a navíc odvrací pozornost od fatální porážky NATO na Ukrajině. V jejich zájmu také je co největší rozvrtání Blízkého východu, aby blokovali nástup BRICS+ i do této oblasti světa.
Je až legrační, jak se to USA a jeho pohůnkům v Británii a EU všude sype takhle krásně najednou, že musí „vytloukat klín klínem“. Bude velká sranda, zda budou časem realizovat i své bláznivé plány s Tchaj-wanem, protože to slibuje ještě zábavnější epizody.
Zasmějeme se i nad 5-ti demolicí, které se její angažovanost pro páníčka začíná už motat: nevědí kam dřív skočit a jaké vlajky vlastně vyvěsit: palestinskou, izraelskou, banderovskou? Přeji příjemné gaučování…
David Icke: Dobrý den, toto je video, které se bude prodírat podvody, odbočkami a lžemi, které obklopují současné dění v Izraeli. A tyto informace se samozřejmě v mainstreamových médiích nedozvíte. Ve skutečnosti, podle toho, co jsem jsem viděl za posledních 24 hodin, se jich nedočkáte ani od některých v uvozovkách „velkých jmen” v takzvaných alternativních médiích.
Opět platí to, co platí vždy při každé válce, že civilisté na obou stranách jsou vyvražďováni. Vždycky to tak je. Zatímco ti, kdo vyvražďování nařizují, zůstávají na bezpečném místě. Když byli při invazi Ameriky a Velké Británie do Iráku vražděni iráčtí civilisté, kde byl hlapec George Bush a Tony Blair? Kde byli, když se to všechno dělo? Popíjeli kávu v Bílém domě a na Downing Street. Vždycky je to tak. A teď tu sedí Netanjahu a káže: uděláme tohle, uděláme tamto.
Vy neděláte nic! Posíláte jiné, aby to udělali, jako to děláte vždycky. A totéž platí pro to, co je skutečně za tím, ne za výkladní skříní… to, co je skutečně za tím, čemu se říká Hamás. Takže především to podstatné. Nebyl to překvapivý útok. „Ale oni nás překvapili.” Opravdu? S kým si myslíte, že mluvíte? Se zatracenými idioty? Izraelské obranné síly jsou jednou z nejlépe vycvičených a nejlépe vybavených armád na světě. A to mluvíme o velmi malém území z hlediska Izraele, o Gaze.
Máme Mosad, jednu z nejpropracovanějších a nejrozšířenějších zpravodajských agentur na světě, pro kterou je sledování uměním. Je na špičkové úrovni. Ví o všem, co se v této oblasti děje. Ale nějakým způsobem… stovky bojovníků Hamásu, kteří obléhali Izrael, vyslali na Izrael tisíce raket, které nějak shromáždili nebo vyúčtovali nebo cokoli jiného, aniž by to Mosad nebo IDF tušili, ó ne, o tom jsme nevěděli. Měli jsme tu operativce Hamásu, kteří přilétali do Izraele na podělaných rogalech. Ale oni to vůbec nečekali. Bojovalo se ve všech těch různých oblastech Izraele, na různých místech. Ale IDF a Mosad a celý ten zbytek té rozsáhlé izraelské bezpečnostní sítě neměly o tom tušení.
Není to to, co říkali s 11. zářím? Lidé říkají, že to je 11. září ale pro Izrael. No, co se stalo 11. září? Ta letadla byla, říkají, unesena. A říkají, že se na to dlouze připravovali. Ale celá americká zpravodajská vojenská síť… „ale ne, to bylo překvapení. Nevěděli jsme to.” Říkat, že vám lžou, znamená konstatovat zatraceně zjevné. A my se dostaneme k tomu, proč. Toto je citát bývalého vojáka IDF, která byla pozorovatelem na hranicích. A pracovala s technikou nejvyšší dostupné úrovně.
To je to, co Izrael dělá. A tohle řekla. „Když se přiblížil pták, věděli jsme to. I když k našemu hraničnímu plotu přišel šváb, věděli jsme to. Jak dnes prošlo 400 bojovníků Hamásu?” Odpověď zní, že jim to bylo umožněno. Byl to překvapivý útok pro civilní obyvatelstvo Izraele? Samozřejmě, že ano. Byl to dokonce překvapivý útok pro mnohé řadové vojáky?
Ale vnitřní jádro, které řídí show, překvapení pro ně? To si snad děláte sakra legraci. A tahle situace mi připomněla někoho, koho jsem v průběhu let citoval v knihách. Existuje muž jménem Leroy Fletcher Prouty. Sloužil jako šéf speciálních operací ve Sboru náčelníků štábů za prezidenta Kennedyho, JFK. Byl plukovníkem letectva Spojených států a následně se stal kritikem zahraniční politiky USA, zejména tajných aktivit Ústřední zpravodajské služby CIA, která podle něj pracovala ve prospěch tajné světové elity. Tohle bylo v 60. letech 20. století a dál.
To je ta světová elita, kterou odhaluji, už 34 let. A toto je výmluvný citát, který jsem v knihách několikrát použil. Fletcher Prouty řekl: „Nikdo nemusí řídit atentát. Stane se.” A v případě atentátu to znamená i útok, jako je ten, který se teď odehrál v Izraeli. „Nikdo nemusí atentát řídit. Stane se. Aktivní role se hraje tajně tím, že dovolí, aby se to stalo.” To je největší jediné vodítko, řekl: kdo má moc odvolat nebo omezit obvyklá bezpečnostní opatření. Kdo má tuto moc v Izraeli, se musí nyní dostat pod drobnohled a musí být dotázán, proč tak učinil? Protože to zjevně udělali.
Teď se po vás chce, abyste se v každé takové situaci postavili na jednu stranu. A pokud se mám postavit na stranu někoho, tak na stranu civilistů, civilistů v Izraeli, kteří byli vystaveni těmto hrůzám, které pokračují, a civilistů v Gaze, kteří nyní trpí hrůzami izraelské reakce. Ale pokud jde o strany, kdy jedna bojuje proti druhé, postavit se na jednu z nich znamená ztratit přehled. Protože už desetiletí odhaluji a jsem za to označován za antisemitu, i když je to naopak.
Odhaluji kult… je tu globální kult. A je v něm hlavní aspekt, který se nazývá sabatiánský kult. Sabatiánský kult sahá až do roku 1600. Podrobně jsem to všechno popsal v knihách, ale v podstatě jde o seskupení, satanistické seskupení… které je expertem ve vydávání se za to, co to není. Takže se mohou vydávat za islámské vůdce. Mohou se vydávat za vatikánské vůdce.
Nebo se mohou vydávat a vydávají… nemilosrdně za židovský národ obecně… mohli by se vydávat a vydávají za židovské vůdce. Byl to tento sabatiánský kult s Rothschildy velmi zapojenými, kdo byl zodpovědný za vznik Izraele v roce 1948 a hrůzy odpovídající tomu, co se stalo nyní, a víc… způsobené sabatiánskými, ale v podstatě židovskými teroristickými skupinami jako Ergun a Sternova banda (Lechi), které donutily stovky tisíc Palestinců opustit svou vlast, v teroru, aby se nikdy nevrátili. Když se tedy podíváte na to, co se nyní děje, a na hrůzy, které byly vnuceny židovským civilistům, neměli bychom se stavět na žádnou stranu.
Protože když se dostanete k jádru toho, co ovládá tuto stranu a co ovládá tamtu stranu, nakonec se díváte na tytéž lidi. A sabatiáni, kteří od počátku ovládali Izrael a pak se přesunuli na místa, jako je Amerika. Ironií osudu… oni nenávidí židovský národ, pohrdají jím. A já celé ty roky říkám, že nakonec tento sabatiánský kult hodí židovský lid obecně pod kolosální autobus.
A právě teď, když mluvím, jsme svědky toho, jak se to děje. Všichni židovští obyvatelé Izraele se musí zamyslet nad tím, jak s nimi bylo zacházeno během takzvané pandemie… falešné pandemie… a jak byli nuceni, různými způsoby, dostat falešnou vakcínu COVID, která ve svém důsledku tolik lidí zabila a zmrzačila. Na vás, židovském národě Izraele a širšího světa, jim nezáleží.
Sabatiánský kult vás infiltroval, nezáleží mu na vás. A právě proto dovolil, aby se to stalo. Z postranních úmyslů, ke kterým se ještě dostaneme. A zároveň tento globální kult, jak ho nazývám, stojí za Hamásem. Pokud chcete dostat dvě skupiny lidí do vzájemného konfliktu, ovládněte obě strany a je to hračka. A lidé, kteří jsou civilisté nesoucí důsledky toho si myslí: oni jsou proti mně a já proti nim… ale ve skutečnosti stejné ruce jsou na kormidle obou stran. Takhle funguje svět.
A my jsme toho svědky jako do očí bijícího příkladu. Stačí se podívat na historii Hamásu a uvidíte, jak velký zásadní vliv na jeho vznik měla izraelská vláda. Takže Hamás věší palestinské civilisty na hřebík. A totéž se děje s izraelskou vládou a izraelskými civilisty. A zde je další citát od Fletchera Proutyho. Nezapomeňte, že byl zasvěcený. „Atentát na Kennedyho ukázal, že většina velkých událostí světového významu je mistrovsky naplánována a zinscenována elitním klanem nesmírně mocných lidí… počkejte si na to, to je zásadní… kteří nepatří k jednomu národu, jednomu etnickému uskupení ani k jedné důležité obchodní skupině. Jsou to mocnosti pod sebou, pro které pracují ostatní.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.