Referent na rybách

Schumacher

Háček referenta:
"NATO se rozšiřuje tam, kde místní lidé nechtějí být rusifikováni. Kde se nerozšíří NATO, tam akutně hrozí ruský mír rozbombardovaných měst a mrtvých dětí. Je to takto jednoduché."

Zajímavé, že příkladmo Finsko po druhé světové válce takhle (bez členství v NATO, pozn. HS) spokojeně fungovalo. Až do generační výměny kdy převážili nepamětníci. Jak pozorujeme i tady. Generační výměnou podmíněná změna v poměru proruského a protiruského sentimentu. To se dále změní, protože většina nynějších náctiletých netrpí ani tím ani oním.

Námluvy Finska pro členství v NATO začaly už léta před „speciální operací“. To nebylo něco na rychlo.

Z mého pohledu, po zániku Sovětského svazu, co se týče požadavků ruské vlády na Českou republiku, šlo o podmínky pro nás natolik luxusní, že kdyby takové nabídlo Německo (mělo-li by takové poměry srovnatelné s nedávnými i nynějšími ruskými) byly by přijaty s nadšením. Proto přirovnávat obé jak někteří propagandisté činí, je faul.

Ostatně, jako minimum mi stačí, že „Rusko“ nikdy nemělo v plánu nás zotročit natož vyhubit a náš tak uvolněný prostor zaplnit „nadlidmi“.

Bohužel, naše na druhou stranu zglajchšaltované „polistopadové“ politické reprezentace s idiotskou zahraniční politikou zničily vysoký kredit, které Československo a oba jeho národy měly v Sovětském svazu a který přetrvával v Rusku. S vysokou hospodářskou škodou, když pozici Československa na tamním trhu nahradily ideologií nezatížené západní firmy, které angažovaly zdejší „režimní“ obchodní experty že zahraničního obchodu. Jistěže se na tom podílela i extrémní transformace se zničením, dílem v podobě ideologicky forzírované „privatizace za každou cenu“ rozkradení, pravda předimenzovaného těžkého průmyslu, poškozovaného i „sankcemi“ USA na některé trhy. S důsledkem, že jsme byli nahrazení jinými.

V důsledku vládní idiocie jako důsledku, za hypotetického předpokladu existence reálné demokracie, na ní založené idiocie parlamentní, jak jinak než, nutně a logicky, založené na, objektivně pozorováno, nijak exkluzívní idiocii národní, jsme se dostali do vleku destruktivní ideologie deindustrializace, jejíž důsledky pociťují i tam odkud přišla. S celým balíkem zeleného, genderového, multipohlavního, stejnopohlavního a jiných šílenství.

Tohle je součástí komplexu jediné ideologie.

O co ve skutečnosti jde? Jde o zdroje. Významně se snížil prostor pro expanzi západní civilizace, která je na ní závislá. Posledním byl sovětský cordon sanitaire, jehož hospodářské obsazení oddálilo krizi Západu. Další expanzi na východ a „spravedlivého rozdělení ruských zdrojů“ zarazil Putin. Západ přešel na otevřenou taktiku obkličování Ruska, posilování i vytváření tamní opozice, s cílem dosáhnout ekonomické a politické krize a výměny vlády za povolnější, navazující na politiku Jelcinovu.

Posledním pokusem byla snaha hospodářsky, politicky a vojensky získat Ukrajinu. Snaha Ruska nedopustit snížení strategické hloubky je vydávána za jeho agresivitu a rozpínavost. Avšak běda, kdyby se jiný tak snažil například ve vztahu k USA, považující se vlastníka Zeměkoule a celoplanetárního biřice a soudce.

Jak jinak, za tím vším jsou ekonomické zájmy konkrétních lidí.

Protože jak pravil Lenin „Politika je koncentrovaná ekonomika“ a „Za vším hledej peníze“ jak pravil Friedman.

Obecně jde o to aby ti vládnoucí, skutečně vládnoucí se snaží aby se měli co nejlépe. Tak jako každý podle svých sil a představ. Které lze ovlivňovat i vytvářet ideologicky a implantovat prostřednictvím médií, vytvářet skupiny a pro ně životní styl a smýšlení, které považují za vlastní. Však to můžete pozorovat na sobě. Těmhle závidíte, tamtěmi pohrdáte. Sami sebe považujete za nejlepší. Jen kdyby nebylo těch a tamtěch…

K potlačování odporujících je využívána škála nástrojů, od mediální ostrakizace po trestní postih. S odůvodněním, že „naše demokracie není ještě zralá pro svobodu slova takovou jaká je například v Británii a v USA.

Dám řečnickou otázku. Jak dlouho naše demokracie nebude zralá pro takovou svobodu slova?

Sám si troufale odpovím. Tak dlouho jak to vládnoucí pro své zájmy budou potřebovat. Je zábavné pozorovat jak jak zoufale postrádají zrušené „komunistické“ paragrafy a jak se snaží nahradit je rozšířenými interpretacemi „podněcování, schvalování, popírání, šíření poplašné zprávy…“

Mé pozornosti neušla ani snaha nyní vládnoucích zneužívat mocenské nástroje státu k potlačování legitimní a legální dokonce parlamentní opozice, jak vyplývá ze zprávy Ministerstva vnitra.

A jak víme, nejméně z jednoho již známého případu, opatřování si touto cestou informace pro svůj soukromý zájem.

Ideologie je nástrojem, na tvrdo řečeno, ovládání prosťáčků. Na a ve všech stranách. Tlustokoncoví versus Tenkokoncoví.

Ale dobré zprávy nakonec. Vyvolených vládnoucích se omezení netýkají. I nadále budou pálit tisíce tun leteckého paliva na slétání se na konference na záchranu planety. Na posledních pár kilometrech se ukáží v médiích v elektromobilu. I nadále budou žít a konzumovat jak žijí a konzumují. Ovšem pro ostatní propagují „zdravý životní styl“ a smažené chrousty místo hovězího prdícího skleníkové plyny. Aby o to více toho co hlasitě zatracují zbylo pro ně.

Tak i nadále si budete moci koupit a používat například automobil s pořádným benzínovým motorem.

Například Bugatti. Jenže to se vás, řadových zaměstnanců kteří sem nahlížíte ze služební povinnosti, netýká. Vaší budoucností tak jako ostatního plebsu je picikl a ti smažení chrousti. Možná. Se zvýšeným přídělem jestliže se budete více snažit. A s povolenkou a s limitem cé ó dva, který při šlapání vyfuníte.

Tak zdar vaší práci. Snažte se. Nahlížejte, vyhodnocujte, zakládejte, sledujte, rozpracovávejte. I opozice, jestliže vyhraje, vás bude potřebovat. Možná. „Nejsme jako oni.“ To už tady jednou bylo….