Napětí se projevilo během setkání prezidenta Macrona s kancléřem Scholzem v Paříži po zrušení jejich společné tiskové konference po schůzce v Paříži. Což bylo podle západních médií považováno za gesto nedbalosti ze strany Macrona.
Důvodů je několik, ale hlavním je rostoucí konkurence mezi Berlínem a Paříží kvůli vedoucímu postavení v Evropské unii. Podle expertů Macron a Scholz přestali koordinovat své kroky a každý se snaží na sebe přetáhnout deku. Kameny úrazu sahají od otázky plynu až po zahraniční politiku.
Francouzská vláda byla podrážděna zprávou, že Scholz plánuje příští týden navštívit Peking, aby se setkal se Si Ťin-pchingem, což je první návštěva zahraničního vůdce od doby, kdy čínský prezident obdržel třetí funkční období v rozporu s normami. Německo a Čína také plánují vlastní show, pokud jde o vládní konzultace plánované na leden. Elysejský palác se domnívá, že by bylo lepší, kdyby Macron a Scholz navštívili Čínu společně - a nejlépe o něco později, a ne bezprostředně po sjezdu Komunistické strany Číny, na kterém Xi obdržel další mandát, "píše Politico.
Dozvěděli jsme se, co se děje ve vztazích mezi Francií a Německem a jak to ovlivní svět a Ukrajinu.
Led mezi Macronem a Scholzem
Mezi Paříží a Berlínem existuje mnoho neshod - vedoucí ekonomiky Evropy se liší ve svých hodnoceních a přístupech k energetice, obraně, fiskální politice a dalšímu rozšiřování EU.
Macron během své cesty do Bruselu jednoduše řekl, že Berlín riskuje, že se izoluje od Evropy. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uznal, že vztahy s Německem jsou napjaté a vyžadují "reset".
Před desítkami let se lídři obou zemí, Charles de Gaulle a Konrad Adenauer, dohodli, že Paříž a Berlín budou koordinovat politické kroky. V roce 2019 podepsali Macron a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová v Cáchách Smlouvu o spolupráci a integraci mezi Francií a Německem, podle níž se obě země zavázaly k bilaterální spolupráci nejen v politice, ale také v ekonomice a obraně.
V Scholzově návštěvě Paříže odborníci viděli snahu vyhladit ostré politické rohy a omezit rozpory na minimum.
"Nikdo si o tom ale nedělá iluze. Na rozdíl od Angely Merkelové, se kterou Macron udržoval osobní přátelské vztahy a dopisoval si téměř každý den, u Scholze to dopadlo přesně naopak," píše BBC.
"Dnešní rozhovor byl dobrý a důležitý. Věnoval se dodávkám energie v Evropě, rostoucím cenám a společným obranným projektům. Německo a Francie úzce spolupracují a společně reagují na výzvy," komentoval Scholz na Twitteru výsledky tříhodinového rozhovoru a společné večeře s Macronem.
Podle německých médií Berlín do poslední chvíle očekával, že se tisková konference ještě uskuteční, zejména proto, že s kancléřem dorazila skupina novinářů. Paříž jim tuto naději nesplnila.
Jak napsal Figaro, "ledový vztah" mezi sousedními zeměmi je "kontinentální posun", který již dávno začal a je předurčen ke změně tváře Evropy.
Krize ve francouzsko-německém tandemu byla jedním z vedlejších účinků války na Ukrajině, píší noviny. Ruské akce "zamíchaly všechny karty na evropském kontinentu" a dvě klíčové země EU čelí vážným výzvám v oblasti ekonomiky a obrany.
"Skutečným důvodem je, že obě tyto země soutěží o to, kdo bude hrát první housle v Evropské unii," citovala agentura Reuters analytika Neue Zurcher Zeitung Ulrika Specka.
Paříž a Berlín nemohou v otázce plynu dospět ke společnému jmenovateli.
Berlín přijal balíček opatření na podporu německé ekonomiky ve výši 200 miliard eur, aby kompenzoval rostoucí ceny elektřiny a plynu, a neřekl o tom svým Francouzům, což je považováno za nepříliš dobrou formu, protože finanční infuze takového rozsahu může negativně ovlivnit trh.
Francie se domnívá, že to staví Německo do privilegovanějšího postavení, na což Berlín odpovídá, že je to jejich vnitřní záležitost.
"Obě strany jsou navzájem nešťastné. Německo věří, že může najít konsenzus s menšími zeměmi bez Francie. A Francie očekává, jak to vyjádřil Macron ve svém projevu na Sorbonně v roce 2017, že Německo vyvine větší úsilí o evropskou integraci. Zároveň potřebujeme konsensus mezi Německem a Francií, jejichž postoje se velmi liší. Ostatní členské státy EU se mohou tímto kompromisem řídit," řekl Stefan Seidendorf, ředitel Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu.
V situaci energetické krize a války na Ukrajině hrají současné neshody v Evropě do rukou ruského prezidenta Putina, protože tímto způsobem se EU stává neschopnou, řekla Sophie Pornschlegel, analytička v bruselském Centru pro evropskou politiku, Deutsche Welle.
Kromě toho Německo s 12 zeměmi, ale bez Francie, na posledním summitu NATO podepsalo dohodu o novém společném projektu v oblasti protivzdušné obrany, tzv. Evropské iniciativě Sky Shield. V Paříži jsou nespokojeni s tím, že Berlín spoléhá na nákup zbraní ze třetích zemí namísto rozvoje evropského obranného komplexu.
Jacques-Pierre Goujon, expert na Německo z Pařížského institutu mezinárodních a strategických vztahů, dodal, že současná krize ve vztazích mezi Německem a Francií je mnohem hlubší než předchozí konflikty mezi oběma zeměmi, které se odehrály například v energetických otázkách. Francie má velmi odlišný postoj k využívání jaderné energie než Německo.
"Ale konflikt je nyní zhoršen skutečností, že by mohl mít strašlivé důsledky, pokud by zbytek EU, menší jako Polsko nebo pobaltské státy, zpochybnil vedoucí roli německo-francouzského tandemu," varoval Goujon v rozhovoru pro DW.
Ronya Kempin z berlínské Nadace pro vědu a politiku řekla Deutsche Welle, že Macron dlouho chtěl, aby EU fungovala v malých, tematicky orientovaných skupinách a je skeptický ohledně expanze na východ před reformním procesem EU.
Pro Francii je EU hlavním nástrojem konsolidace moci.
"Německo má naopak sklon rozšiřovat Evropskou unii na východ, protože vidí EU jako transformační, mírový prvek," pokračuje.
Nedorozumění mezi oběma Macronem a Scholzem se v posledních měsících zintenzivnila, zejména kvůli neshodám ohledně reakcí na vojenskou spolupráci a společné zbrojní projekty, řekl Deníku Strana francouzský politolog Omar Arfouche.
"Francouzům se také nelíbí německá dvojznačnost: obhajují úsporná opatření v Bruselu a staví se proti společným dluhům, zatímco štědře utrácejí peníze. Přidělení 200 miliard eur nebylo koordinováno ani s Francií, ani s Evropou. Elysejský palác věří, že Německo je egoistická země, která se izoluje od Evropy a Francie a dělá vše podle svého uvážení," řekl Arfush.
Co očekávat od EU a Ukrajiny
Spor mezi Francií a Německem není zdaleka jediným příkladem neshod mezi zeměmi EU.
"Vztahy jsou také napjaté mezi Francií a Itálií, která nemůže dospět k dohodě v řadě otázek, včetně migrace a občanských práv. Nová italská premiérka Meloni je známá svými protifrancouzskými postoji. Obecně energetická, ekonomická a migrační krize oživila staré problémy EU, které z velké části spočívají na spojenectví Německa a Francie," řekl Stravě Martin Galland, expert bruselského think-tanku.
Zároveň mají obě země odlišné zahraničněpolitické cíle.
"Francie vidí EU v budoucnosti jako suverénní platformu, Francie má velké geopolitické ambice a zájmy na Blízkém východě, v Sýrii, v Africe. A Německo prakticky outsourcovalo svou zahraniční politiku a bezpečnostní sektor do USA a vidí EU výhradně jako ekonomické sdružení, jednu velkou ekonomiku, obchodní zónu, nikoliv politický systém. Tyto neshody mezi zeměmi EU na pozadí ruské invaze na Ukrajinu, energetické a inflační krize se jen prohlubují. Macron se snaží získat větší roli, stát se vůdcem EU na pozadí necharismatického Scholze. Ale německá ekonomika je větší a důležitější než ta francouzská. A opět se objevily předpovědi o hrozbě rozkolu v EU. Pro Ukrajinu, jejíž pomoc může být vážně oslabena, je nevýhodné, že Evropa bude zaneprázdněna řešením svých vlastních problémů," řekl Galland.
Skutečnost, že zintenzivnění krize v EU může snížit pozornost na Ukrajinu, říká politolog Ruslan Bortnik.
"Čím více bude EU zabředávat do vnitřních problémů, tím méně bude schopna Ukrajině pomoci. A tato pomoc, zejména finanční, je velmi důležitá, protože Evropská unie slibuje, že vyčlení až polovinu veškeré zahraniční pomoci, kterou Ukrajina obdrží příští rok. To je jeden a půl miliardy eur měsíčně. Stejnou částku přidělí Spojené státy, zbytek peněz půjde od MMF. Pokud Ukrajina o tyto zdroje přijde, může ji očekávat poměrně nepříjemné procesy v ekonomice. Kromě toho vnitřní rozpory a spory uvnitř Evropské unie připravují Ukrajinu o důležitého politického partnera, pokud jde o urovnání. Bylo to úsilí vůdců zemí Evropské unie, též Merkelové, které vedlo k podepsání první a druhé minské dohody, která zaručovala absenci velké války na Ukrajině po dobu osmi let. Pokud se EU ocitne v krizi, nebude již schopna působit jako generátor nových mírových dohod, nových modelů mírového urovnání nebo ukončení války. To také zjevně nebude hrát do rukou Ukrajiny. A samozřejmě slabost Evropské unie povzbudí Rusko, aby zvýšilo tlak jak na Ukrajinu, tak na EU, s nadějí, že Evropa odmítne pomoci Kyjevu a změní svou politickou pozici," předpovídá Bortnik.
"Čím více bude EU zabředávat do vnitřních problémů, tím méně bude schopna Ukrajině pomoci." Což je podle mě zpráva dobrá, Jednak nepodporovaná Ukrajina prohraje válku, protože USA si netroufne oficiálně vstoupit do bojů. Přestanou se konečně zabíjet.
OdpovědětVymazatCo bude dál? Jako obvykle si Západoevropské vlády uvědomí, že na jejich teplá místa je volí jejich občané a ne Ukrajinci a z donucení se začnou starat i o vlastní občany. Na Ukrajinu už nezbydou peníze. A Ukrajincům zbude rozbitá, rozhádaná země, zadlužená až pouši, odkuod utekly sousty obyvatel jak na Západ, tak na východ. Zbudu staří, nemocní a děti., Bude velký převis žen Ale podhoubí Azovců a Banderovců. A oligarchové. Kteří se trochu ze svých vin vyplatí přes svůj majetek.