Kutilové

Nevyčerpatelnou studnicí kutilských historek jsou lékaři. Koneckonců jsou to oni, u kterých většina příběhů, jejichž hrdinou je kutil a cirkulárka, vrtačka, šroubovák či motorová pila nebo hoblovka, končí. Zvláště bohatou sbírku mají lékaři z rekreačních oblastí, protože chata či chalupa jsou pro kutila nejčastějšími polygony pro
experimentování v duchu hesla udělej si sám.

Nepronásledujme udavače

Petr Trmač
Společenské vědy mohou být dobrým sluhou, ale také špatným pánem. To platí zejména pro sociologické výzkumy, kde agentury mohou do jisté míry ovlivnit výsledky volbou vzorku dotazovaných osobností a zvolenou metodikou. Často se o tom hovoří v souvislosti s výzkumy volebních preferencí, kdy jsme byli svědky překvapivých posunů v oblíbenosti či neoblíbenosti jednotlivých stran – bez ohledu na kauzy typu bitcoin nebo dozimetr.

Jedním z příkladů rádoby objektivního dotazování na možný vliv minulosti ve službách StB na výkon funkce ministra kultury může být výzkum zveřejněný na Seznamu.

Proč ne tlačenka?

Petr Trmač
Co se stalo s krevní tučnicí? Byla to oblíbená pochoutka, kterou jsme si dopřávali za socialismu. Jedna z těch drobností, které nám prosvětlovaly život v šedi normalizačního komunismu. Prodávala se v konzervě, která obsahovala husí či kachní krev smíchanou s tukem (nejčastěji sádlem). Využívala se jako základ pro rychlá jídla – například prejt, prdelačku, nebo se krev smažila na cibulce. Za socialismu byla naprosto běžně dostupná v řeznictvích, dnes však téměř vymizela. Byla skoro tak všudypřítomná jako legitimace SSM, KSČ nebo Trabant.

Ještě jedna nostalgie

Janina Svobodová
Ještě jednou o starých časech. Tentokrát znám autora(rku) a doporučuji se podívat na její stránky i na Vzpomínky na naše herce na blogu HS.  Děkuji opět Šlápotovi za příspěvek.

Nostalgie

Pár fotografií z doby nedávné - dnes se tomu nechce ani věřit. Doba byla pomalejší a život jste skutečně prožívali. Dnes je vše honem a honem, život plyne ani nevíte jak. Fotky jsou z řetězového emailu, jenž mně laskavě poskytl Šlápota.

Islamofobie v Česku

Pokrokový euroobčan
Naši přední umělci zveřejnili petici. Oproti těm předchozím z ní však nemám vůbec dobrý pocit, ba právě naopak.

Kdykoli v minulosti jsme si mohli být vždy jistí, že pokud jsou pod nějakým naléhavým sdělením podepsané osobnosti jako Jan Svěrák, Jan Hřebejk, Fero Fenič, Olga Sommerová, Milan Šteindler, Ivo Mathé, Václav Marhoul, Irena Pavlásková, Ondřej Trojan nebo Ivan Trojan, pak jde o sdělení, které si klade za cíl bojovat za svobodu a demokracii a které se vymezuje proti těm, kteří by nás chtěli svádět z cesty, po které, byť s častým kulháním, neochvějně kráčíme za lepší budoucností.

Email baví (39) - Pelmel převážně o politice

HS
Pár životních mouder a nemouder v obrazech z řetězových emailů. Opět díky Šlápotovi, významnému přispívateli této rubriky.

Zvláštní volby

Koronapřevrat 9_10
Česká republika je naprostý unikát. Jsme jedinou zemí v Evropě i na celém světě, do jejichž voleb nijak nezasáhlo Rusko. Ve všech okolních zemích, v nichž v posledních letech proběhly volby, byli místní obyvatelé podle pravdomluvných masmédií hromadně ovlivněni ruskými hybridními operacemi, jen u nás ne.

Velmistr politologie

Jiří Jurčák
Petr Fiala má ze svého odchodu z postu předsedy ODS radost! Je tedy zřejmě stejně tak spokojen i s tím, jak dopadly volby.

Chtělo by se říct, že roli Tydýta z předvolební kampaně dohrál náš pan premiér až do konce. Do historie vstoupí jako nejoblíbenější český premiér. Sice hlavně na Ukrajině a v Evropské unii. Čelní příčky získal tento světový lídr i ve světových žebříčcích, kde poslední dobou trvale okupoval ty nejčelnější pozice.

Spiknutí losů

Kamil Fára
DOBRÉ ZPRÁVY: Český mediální prostor byl opět otřesen. Los Emil, náš nejslavnější pěší turista s parožím, nás zanechal v digitální tmě. Oficiální verze? Vybitá baterka. My se však ptáme: Je to opravdu tak? Nebo jsme svědky sofistikovanějšího losího plánu, nad nímž by i nejzkušenější konspirační teoretik zaplakal nad svou nedostatečnou fantazií?

Podlá manipulace


Pokrokový euroobčan
Bedlivě jsem včera sledoval televizní superdebatu mezi premiérem Petrem Fialou a Andrejem Babišem. A čím déle jsem sledoval, tím více mi byla podezřelá jedna skutečnost.

Nebudu zde hodnotit počínání aktérů a ani nemám v úmyslu jakkoli naznačovat, koho by měl čtenář volit. Ony jsou karty rozdané jasně. Máme tady skupinu, která smýšlí demokraticky a proevropsky, má vyšší vzdělání a kritické myšlení a s tím i související vysoké požadavky na odbornost a morální kredit budoucího premiéra. A pak zde máme skupinu, kterou tvoří lidé, kteří nedosáhli v životě kýžených úspěchů, mají sympatie k východním diktaturám, obvykle mají základní vzdělání a nevadí jim, když je jejich premiér ve střetu zájmů a paktuje se s nedemokratickými partnery.

Trenýrky pro ODS

Petr Trmač
Starším lidem se doporučuje, aby se snažili udržovat v kondici. Cvičit, chodit, luštit křížovky. Nezáleží na tom, jak kvalitní je výsledek té které činnosti – důležitá je samotná aktivita. V televizi občas ukazují z domovů pro seniory, jak babičky a dědečkové pečou buchty nebo kreslí obrázky. Já mám také své aktivity, a jednou z nich je péče o kreativitu. Zvolím si třeba téma „Jak si ODS kupovalo nové trenky“ a pak se k tomu snažím něco napsat. Baví mě to víc než péct buchty. Tak dnes píšu.

Zachovej nám Hospodine, tohoto velikána

Jiří Jurčák
Konečně máme prezidenta, za kterého se (prý) nemusíme stydět. Od dob Masaryka a Havla. I když ten Masaryk se nám, poslední dobou, také vybarvuje...

Nedávno byl slavnostně otevřen dopis s dlouho utajovaným obsahem, na jehož tajemství čekali všichni správní demokraté se zatajeným dechem dlouhých dvacet let. Na úvod nám, většinou ze čtecího zařízení, téměř bezchybně, přednesl pan současný prezident své moudré myšlénky a celou tu velkou show nás provázel pan Pokorný.