Jak rozlišit strany

redakce

Základní dělení politických stran.Tým politologů rádia Jerevan přišel s jednoduchým návodem, jak rozlišovat mezi politickými stranami.

Dusivé horko zalilo kanceláře rádia. Otázky však chodí neustále.

Vrchní velitel armády politologů potřebuje poradit:

„Milé rádio,

existuje nějaký parametr, podle kterého by bylo možné rozdělit politické strany tak, aby to lidé a my pochopili?”

Rádio Jerevan:

„Milý armádní generále, to je těžké. Například všechny politické strany chtějí konat pouze samé dobro, i když je často na konci svrab a apokalypsa. Tým expertů rádia nicméně navrhuje jednoduché pravidlo, podle kterého lze všechny strany rozdělit do dvou na první pohled rozeznatelných skupin. Skupina A potřebuje pro konání dobra napřed okrást lidi v soukromém sektoru. Není schopná konat slibované dobro se stávajícím rozpočtem, protože každá koruna je využitá do posledního haléře na opravdu užitečné věci.”

„Podle toho, na co chtějí politické strany ukradené peníze použít, se pak dělí na relativně mnoho podskupin. Patří sem například levní developeři, průmysloví inovátoři, sociální reformátoři nebo spravedliví chudobobijci.” 

„Druhá skupina politických stran, která pro svůj volební program nepotřebuje nikoho okrádat, v Evropě vyhynula. Není úplně jisté, kdy se tak stalo, ale rozsáhlé týmy politologů zkoumají archívy, aby vykázaly nějakou činnost. Ne, neptejte se, nebádají za svoje peníze.”

Děkan ekonomické fakulty přední evropské univerzity hodlá vylepšit výuku:

„Milé rádio,

co bychom měli udělat, aby lidé lépe porozuměli základním ekonomickým zákonitostem? Odborné i naučné publikace jsou bohužel zapleveleny složitými termíny, které veřejnost spíše matou.“

Rádio Jerevan:

„Milý děkane, nově vytvořený tým komunikátorů rádia přichází s inovativním řešením. V každé učebnici nahraďte výraz ‘daň z příjmu’ termínem ‘pokuta za produktivitu’ a místo výrazu ‘sociální dávka’ zkuste používat technicky přesnější termín ‘odměna za neproduktivnost’. Pomůže to studentům pochopit, kde jsou peníze a odkud se tam dostávají.“ 

Strategický poradce odboru pro strategickou komunikaci vlády volá zoufalým hlasem:

„Milé rádio,

vláda nestihne do konce svého volebního období schválit všechny zamýšlené zákony. Jak máme veřejnosti sdělit, že se nic tak závažného nestane?”

Rádio Jerevan:

„Milí rádcové, odborný tým rádia provedl pečlivou analýzu a dospěl k překvapivému zjištění. V průměru je totiž konečným důsledkem devíti z deseti zákonů pouze buzerace občanů, která nepřinese kýžený efekt. Použijte tedy ve své komunikaci místo slova ‘zákon’ výraz ‘buzerace’. Tiskové prohlášení může potom znít opravdu optimisticky: Vláda již do konce volebního období nezavede žádné buzerace. Voilá!“

Z malého města píše paní Karolina V. s jednoduchým dotazem:

„Milé rádio,

měli bychom se řídit radami odborníka na očkování a velkého dobrodince Billa Gatese?”

Rádio Jerevan:

„Milá Karolino, pro přežití se řiďte jednoduchým pravidlem. Zásadně nevěřte zdravotnickým radám člověka, který je hluboce přesvědčen, že na zeměkouli je příliš mnoho lidí.”

Borec na konec

Borcem na konec je kanadský deník Toronto Star, který na červnový Den otců zveřejnil článek s titulkem: Na Den otců je zásadní upozornit na důležitost matek. 

V článku autor dále píše: „Takže na Den otců, kdy veškerá pozornost padá na možná nejméně důležitou postavu, by měl chytrý otec trvat na tom, že žena, která z něj udělala otce, je skutečnou hrdinkou příběhu.”