Otázky, které se nesmí položit

redakce

Je důležité, aby mladá generace věděla, v čem vyrůstaly generace minulé. Kdo jim pomůže? Rádio Jerevan! Navíc zajímavé příklady z matematiky a borec na konec.

Do rádia Jerevan přišel úhledně svázaný balíček dotazů od pedagogů a žáků základní školy v Městci nad Řekou. Dotazů bylo spoustu, ale redaktoři rádia všechny pečlivě zodpověděli.

Pepíček ze třetí A se ptá:

„Milé rádio,

paní učitelka občanské nauky nám tady vyprávěla o komunismu a o tom, jaké máme štěstí, že žijeme v té, jak ona potutelně říká, demográcii, ale já jsem z toho takový zmatený. Dá se nějak jednoduše popsat rozdíl mezi komunismem a demokracií? Chtěl bych si rychle napsat domácí úkol a jít se dívat na hokej.”

Rádio Jerevan:

„Milý Pepíčku, to je dnes složité téma. Ale my jsme to zadali umělé inteligenci Jerevania a zdroje, ze kterých může čerpat, jsme striktně omezili na důvěryhodná média a staré dobré Rudé právo. A tady máš jednoduchou odpověď: Komunismus je upřímná demokracie.”

„Kdyby se pančelka náhodou ptala, tak jí můžeš dát vysvětlení, které vyplivla Jerevania: V komunismu lidé museli volit jednu stranu, protože žádná jiná na volebním lístku nebyla. V demokracii si sice mohou vybírat z vícero stran, ale stejně mohou volit jenom tu jednu, protože kdyby ji zvolit nechtěli, tak buď zakážou volby, nebo kandidáta, nebo v případě nouze tu stranu odmítnou jmenovat do vlády. Takže výsledek je stejný, ale v komunismu jim to alespoň upřímně řeknou.”

Paní učitelka Zorka ze sedmé C píše:

„Milé rádio,

učím matematiku. Ti moji nezbedníci by potřebovali promrskat procenta, aby si dokázali správně spočítat, kolik jim stát sebere na daních z hrubé mzdy. To, co jim strhnou na pásce, vidí každý, ale oni musí správně dopočítat i to, co za ně skrytě platí zaměstnavatel. Pošlete prosím nějaký těžký příklad s aktuální tematikou, aby je to bavilo.”

Rádio Jerevan:

„Milá Zorko, od toho jsme tady. Jeden matematický oříšek z praxe. Rumunský kandidát na prezidenta Simion dostal v prvním kole 41 % hlasů. Druhý v pořadí Dan získal 21 %. Ve druhém kole zvítězil Dan, kterému voliči poslali 54 %. Kolik hlasů voličů, kteří v prvním kole nevolili ani jednoho z kandidátů, již se dostali do druhého kola, musel dostat vítězný Dan, aby získal ve druhém kole 54 %? Pro prvňáky pak otázka, kolik dostal poražený Simion. Odpověď níže.”

„Poražený Simion dostal 46 %, to je brnkačka. Vítěz voleb, evropská star Nicušor Dan, získal od občanů, kteří v prvním kole nevolili ani jeho, ani Simiona, 87 % hlasů, neboli téměř devět z deseti zbylých Rumunů volilo vítězného Dana.”

„Jako bonus přidáváme materiál pro pokročilé matikáře. Výhru podle BBC zajistily Danovi hlasy ze zahraničí, neboť v sousední Moldávii jej ve druhém kole podpořilo 87 % Rumunů. Podle CNN podpořilo v prvním kole Simiona 60 % rumunských občanů, kteří žijí v zahraničí. Pokud si, Zorko, troufnete, můžete zkusil formulovat otázku ze statistiky.”

Anička ze sedmé A napsala dlouhý dopis úhledným písmem:

„Milé rádio,

pan učitel na dějepis nám vždy na konci hodiny, kdy máme politické školení třídy, říká, že největším nebezpečím pro současnou společnost je islamofobie. Já tomu vůbec nerozumím, jsem teprve v sedmé třídě, ale tatínek mi doma říká, ať se zeptám, proč nikdo neslyšel o křesťanofobii, hindufobii, budhofobii, nebo konfuciofobii. Já se pana učitele vždy zeptám, ale on mi nikdy neodpoví, pouze zamumlá něco ve smyslu, že je vzorný občan toho státu, a zvolá něco jako ‘sláva au nebo eu’, to nevím. Proč?”

Rádio Jerevan:

„Milá Aničko, vítej do světa dospělých. Tato otázka spadá do kategorie, které se říká Voldemortovy otázky. Ten, jehož jméno se nesmí vyslovit, dal název i otázkám, které se nesmí položit. Jestli máš kopii dopisu, pečlivě ho spal a popel vysyp do nějaké řeky za temné noci. Tatínkovi řekni, ať si dává pozor na papulu. On už bude vědět.”

Borec na konec

Borcem na konec je Evropská unie, která připravila stránku pro zmatené občany, na níž vysvětluje, jak poznat konspirační teorie. Jedním z důležitých znaků konspirační teorie je: „Vypadá jako logické vysvětlení události, která je složitá na pochopení.”

Konkrétní příklad: Protože slunce pořád nesvítí a vítr pořád nefouká, ale lidé chtějí svítit a topit pořád, musí být zdroje obnovitelné energie zálohovány ze 100 %. Zdánlivě logickým závěrem je, že energie bude drahá a občas nebude vůbec. Ale pozor, je to složité, takže vyčkejte na vysvětlení od Institutu Velké Gréty.