Jsme vlastenci, pít nebudeme

Jaroslav Kojzar

Je konec. Už nikdy nepůjdu do hospody, už nikdy si nekoupím láhev piva a víno ve vinotéce. Zrušte pivovary a lihovary, zaorejte vinice! Je to nutné, protože nám ubírají síly pro obranu naší z východu ohrožené vlasti.

Ano, přátelé, je to tak. Představte si, že »za rok propijeme kolem 125 tanků Leopard 2A4« – titulek z úvodního článku Deníku Metro 2. dubna 2024 (nešlo podle data o apríl, navíc článek byl psán moc opravdově, žádná legrace).

A »kdyby Češi omezili pití alkoholu, mohla by si armáda dovolit do roku 2023 přibližně dalších padesát až šedesát moderních tanků navíc« – popisek pod fotografií tanku tamtéž. Víte, o kolik bychom mohli poslat dalších zbraní na Ukrajinu? Že by si spolek pánů Vetchého, Foltýna a Řehky mohl připsat další vyznamenání od Volodymira Zelenského a možná i od naší generální hlavy státu? A my všichni bychom si mohli připít sklenkou pravé poděbradky, kterou vlastní majitel karlovarské Mattoni, italský podnikatel Antonio Pasquale, nebo malinovkou z Třebíče.

Jenže nevím, zda se ještě smí tento nápoj nazývat malinovkou, nebo se z rozhodnutí Unie jmenuje jinak, protože ve Španělsku se v jednom kraji malina říká úplně něčemu jinému a turisté by si to mohli splést. To by ovšem mohlo mít fatální následky.

Ne dosti na tom. Článek doplnil mé znalosti. Dozvěděl jsem se, že vybudování Bariatrického centra v pražské Všeobecné fakultní nemocnici určené k léčbě obézních pacientů stálo sto milionů, zčásti z peněz EU, a že pivaři sem chodí ‚léčit‘ svá ‚pivní břicha‘ a následné nemoci. Při tom by za vynaložené peníze bylo možné koupit 1700 samonabíjecích pušek Bren.

Nebo jsem se dozvěděl to, že na léčení rakoviny plic se vynaloží ročně dvacet miliard korun a jak víme, nejvíc cigaret se vykouří u sklenky alkoholu či sklenice piva. To znamená, že by bylo možné, pokud bychom přestali pít alkoholické nápoje, ušetřit desetinu rozpočtu na armádu. Nebo vlastně navýšit o tuto částku obranný rozpočet. Pětina rozpočtu na armádu by prý mohla být ušetřena, nebo vydána navíc, kdyby nebyly nehody pod vlivem alkoholu. Atd., atd.

Pochopil jsem, že kdybychom, tedy my Češi, nevydávali tolik za alkoholické nápoje – pivo je ovšem také alkohol, že bychom mohli na zbrojení vydávat mnohem víc a zároveň mnohem víc dodávat zbraní na Ukrajinu. Možná, že by pak Rusko už bylo poraženo. Chyba je tedy v nás.

Namítnete, že daň z alkoholických nápojů je velmi potřebná pro rozpočet Fialovy vlády. Souhlasím. S tímto argumentem souhlasil i autor výše zmíněné stati. Proto předem zjistil, že za pivo, víno a líh se vybralo v roce 2021 13,2 mld. korun, náklady spojené s nadprůměrným pitím byly však o 30 mld. vyšší. Takže námitky, jež by mohly být vyřčeny, rázem padly.

Prostě a jednoduše: Pitím ubíráme prostředky na naši obranu a nemůžeme pomáhat ukrajinským ozbrojeným silám ještě více, než by bylo třeba. To pochopili i přední bojovníci naší mediální scény Vetchý, Trojan. Polívka, Vydra a další a jistě se už nedotknou ani kapičky alkoholových nápojů.

Jen jsem zatím nečetl jejich výzvu, která by stmelila národ do jedné protialkoholové fronty. Věřím, že ji režiséři Hřebejk a Mádl společně s plukovníkem Foltýnem právě píší.

Jsem přesvědčen, že národ na takovou výzvu čeká. Pokud ji zmínění autoři nemají ještě napsanou a hledají body, jež by měla obsahovat, přikládám několik námětů:

Výzva by měla naprosto přesně vyčíslit, kolik prostředků, jež by mohly být použity na zakoupení dalšího amerického supermoderního útočného letadla F-35, na nejmodernější radotínské drony, německé leopardy, izraelské útočné pušky Gali, modernizované francouzské tanky Leclerc, britský laserový systém Dragon Fire, atd., se pitím alkoholu ztrácí.

Výzva by měla být upozorněním, že alkohol nám bere prostředky, které by jinak mohly být použity u Kramatorska a možná umožnily dobýt nejen Kursk, ale snad také Moskvu.

Výzva by měla zapůsobit na srdce našich žen, aby už po jejím přečtení daly svým synům, mužům, bratrům do ruky povolávací rozkaz či dokonce zbraň stejně jako to udělala Matka v Čapkově stejnojmenné hře.

Výzva by také měla obsahovat varování před vstupem do hospod a restaurací. Pokud je člověk přece jen nucen do nich vstoupit, měla by po stěnách být povinně umístěna jako varování kopie Goyových Caprichos – Rozmarů a to v libovolném pořadí. Jen bych jako poslední zařadil jeho varující kresbu polykání bezbožníka.

Takto formulovaná výzva by mohla z naší vlasti, pokud by byla plně akceptována, vytvořit přední mocnost mezi mocnostmi a to bez ohledu na malý počet vojáků, jež můžeme nabídnout. I to by v ní mělo zaznít. Všude v zahraničí se v armádách totiž pije, všude jdou vojáci do zákopů pod lihem. My bychom prolomili dosavadní zvyklosti. Naši vojáci by šli bojovat s přesvědčením, plně soustředění na nepřítele, a proto by vítězili v každém střetu, byť by to bylo v šuhajových horách anebo v Ohňové zemi.

Osobně si myslím, že od prvního by už každý vlastenec žádnou hospodu neměl navštívit a všechny svátky slavit s mlékem a strdím. Tak bychom účinně přispěli k bezpečnosti v Evropě a možná i jinde…