Výkonná rada ODS se vyloučením Novotného za jeho upřímné názory nezabývala. Pochopitelně, nikdo soudný nemohl nic takového navrhovat. Současná ODS prokázala lidskost, hodnoty a odpuštění. Jaký kontrast oproti populistům z opozice.
Ladislav Pokorný
Fenoménu starosty pražských Řeporyjí a výrazného člena ODS Pavla Novotného jsme v nedávné době věnovali prostor v našem nepravidelném seriálu GEN. Dnes se ukazuje, že právem, protože sama ODS nyní skvěle obhájila jeho zařazení do galerie elity našeho národa.
Jeho trefné postřehy a jasná odsouzení nehodnot jsou obecně známé, ti soudnější z nás se s nimi ztotožňují a souhlasí minimálně s obsahem jeho tvrzení. Lehké pozdvihnutí obočí by snad mohlo nastat u formy, kterou své postřehy sděluje, ale v souladu s dnešními trendy je třeba respektovat osobnost Pavla Novotného a skutečnost, že je prostě svůj a jiný nebude.
Fakt, že je Pavel Novotný neopakovatelný, originální a přitom zároveň hodnotově ukotvený a že kráčí správným směrem, si nakonec uvědomila i výkonná rada ODS. Je třeba jejím členům přičíst k dobru, že i přes původně ukvapené reakce po Novotného výrocích směřovaných k rodině Slováčkových (vyvolaných snad určitou nervozitou z blížících se voleb do Evropského parlamentu) dokázali tito politici včetně vedení strany správně a realisticky celou záležitost zpětně vyhodnotit a upřednostnit hodnoty, které dnes ODS a potažmo celá pětikoalice tak skvěle reprezentují.
„Musíme umět odpouštět,“ řekl šéf sněmovní frakce ODS Marek Benda a je třeba kvitovat s povděkem, že od ukvapených a přehnaných výroků o neslučitelnosti se členstvím pronesených před volbami se ODS dokázala dnes distancovat a vrátit se k hodnotám, které se českému národu snaží dlouhodobě (a dodejme, že snad úspěšně, i když pomaleji, než by bylo třeba) vštípit.
Pavel Novotný prochází podle svých slov hlubokou sebereflexí. Přes svá drobná zaškobrtnutí však zůstává platným členem ODS. Podpora jeho spolustraníků je krásným příkladem, jak lidsky podpořit člověka bytostně demokratického, ve svém jádru slušného a poctivého, hodnotově ukotveného, který prostě jen drobně klopýtl.
Tristní je, že takovou sebereflexi nemůžeme nalézt u dezolátů a proruských švábů z opozice. Není divu, nejsou toho schopni.
„Musíme umět odpouštět,“ řekl šéf sněmovní frakce ODS Marek Benda a je třeba kvitovat s povděkem, že od ukvapených a přehnaných výroků o neslučitelnosti se členstvím pronesených před volbami se ODS dokázala dnes distancovat a vrátit se k hodnotám, které se českému národu snaží dlouhodobě (a dodejme, že snad úspěšně, i když pomaleji, než by bylo třeba) vštípit.
Pavel Novotný prochází podle svých slov hlubokou sebereflexí. Přes svá drobná zaškobrtnutí však zůstává platným členem ODS. Podpora jeho spolustraníků je krásným příkladem, jak lidsky podpořit člověka bytostně demokratického, ve svém jádru slušného a poctivého, hodnotově ukotveného, který prostě jen drobně klopýtl.
Tristní je, že takovou sebereflexi nemůžeme nalézt u dezolátů a proruských švábů z opozice. Není divu, nejsou toho schopni.
Jaký strašlivý kontrast mezi demokratickou vládou a spodinou,
reprezentovanou populistickou opozicí…
reprezentovanou populistickou opozicí…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.