Fico, Kulhavý a Šarapatka

Jindřich Kulhavý

Středa nám přinesla události, proti kterým je hokejový turnaj MS v Praze a Ostravě pouťovou atrakcí. Prvním varujícím příkladem změny společenského klimatu je střelba na slovenského premiéra Fica. Přestože zatím netušíme, jaké je pozadí pokusu o atentát, ve vzduchu čpí smrad liberalismu a ukrajinizace. 

Nenávist šířená prounijními a korporátními médii proti každému, kdo neskáče přesně podle liberálních not, má své důsledky. Následné odsouzení násilí od našich i zahraničních unijních řiťolezců na pozicích politiků připomíná svou falší spíše obavy o to, aby si kdokoliv jiný neuvědomil, že jsou i oni možným terčem. Navíc vcelku pochopitelným. Atentátníkem je nakonec obdivovatel liberálů z Šimečkova Progresívného Slovenska, pohybující se, jak jinak, na kulturní scéně. Prý populární spisovatel. Takových kulturně činných šílenců také máme plné divadelní scény, televizní obrazovky a média.  

Střílení politiků patří k revolucím. Toto zaměstnání je výhodné a pohodlné v dobách míru a riskantní v období nepokojů. Důvodem je míra viny na vzniku těžké a složité doby přinášející zbytečné životní tragédie. Robert Fico se pouze částečně vzepřel systému nastaveném tak, abychom se brzy dostali do válečného stavu. Přidal se na stranu maďarského premiéra Orbána, který je pro Brusel a některé miliardáře (Soros) podobně nepohodlnou osobou.

Postavil se nejen liberalismu v té nejhorší podobě, ale odmítl se podílet na vyzbrojování zkorumpovaného ukrajinského režimu a nepatří k podporovatelům války či různých úchylností spojených se současnými trendy. Dovolil si nepodlehnout šikaně veřejnoprávních médií ovládaných příznivci bývalé vlády a pořádek začal dělat i v jiných oblastech. To samozřejmě zvedlo vlnu nevole u poražených v posledních volbách a začal proces shánění špíny na novou reprezentaci slovenského státu. K čemu to až došlo, vidíme nyní.

Je třeba si uvědomit neupřímnost slov, kterými lítostivě komentují tuto událost politici ze současné opozice, bývalá prezidentka či média. Kdyby byli upřímní, všichni by doufali, že se střelec trefil tak, že bude Fico ohrožen na životu. Což se skutečně stalo.

Politika je však komedie pro lidi, takže nečekejme ani skutečnou lítost, ani hlasitě projevovanou radost. Možná tak již jednou proklamovaný strach o vlastní bytí. A oprávněný, dojde li nám, s jakou arogancí novodobá šlechta přistupuje k obyčejným lidem a voličům zároveň.

A nyní se musí bát mnohem více. I u nás. Stačila zpráva o důsledku loňského schválení nové podoby branného zákona a o nynějším sbírání informací potřebných k urychlení případné mobilizace. Představa, že by někdo povolal do zbraně naše děti, dokonce i nás, opravňuje k rázné odpovědi. Navíc nás chtějí poslat proti Rusům, kteří stáli za naším osvobozením od německých nacistů. K tomu se sníží jen fanatici a zoufalci.

Vynechme ideologická poblouznění spojená s nenasytností konglomerátů a vládců Západu, také s nenávisti k Rusku zachovávajícímu si i přes jejich veškeré snahy svrchovanost, svéprávnost a bohaté přírodní zdroje. I bez těchto impulzů k zahájení války je zjevné, že jít proti Slovanům Češi nechtějí.

Představa, že se ozbrojíme noži, v lepším případu pistolemi, a vyrazíme proti ruským tankům, dělostřelectvu a jaderným zbraním, opravdu nepatří mezi vlhké sny většiny z nás. Na rozdíl od vládních a ústavních činitelů majících jistotu, že nikam na frontu nepůjdou. Zákony si tvoří tak, aby jim zajišťovaly blahobyt, bezpečí a beztrestnost.

Prostí lidé je nezajímají, jsou pro ně materiálem stejně, jako jejich majetek. Zajímají se totiž i o to, co Vám mohou pro potřeby armády uzmout. Například nákladní auta, pickupy, jeřáby, cisterny. Kdy konečně pochopí dostatečná většina, že jsme dali moc partě šílenců a necháme sebou manipulovat, aniž bychom jim ukázali, kam až mohou a kam nikoliv? Opravdu dopustíme, aby za cizí zájmy umírali členové našich rodin?

Fico na Slovensku hovořil o nutnosti zahájit rozhovory o míru na Ukrajině a byl napaden šíleným umělcem. A my necháváme dýchat ty, kteří nás chtějí hnát na smrt? Místo toho, aby se oni museli bát?

Tady už nestačí hromada hnoje před Úřadem vlády či před místem, kde se vyskytuje řeporyjský grázl Novotný. Ne, neříkáme, aby někdo použil zbraně na vyřešení problému v podobě existence Pětikoalice.

Ale i tak je třeba těm škůdcům a nebezpečným zločincům vracet stejnou mincí to, co oni plánují pro nás. Možnosti k tomu jsou, jen je třeba se spojit. Příprava na válku a obětování životů našich blízkých je k tomu snad už dostatečný důvod. A střelbu na ulici může v klidu nahradit prostý trest v podobě zaslouženého vězení.

HS: Tolik Jindřich Kulhavý. K němu přidávám hodnocení nějakého Šarapatky. Zajímavé čtení - vlastně si za to může Fico sám. 

monitoring

Někdejší člen Rady ČT, dnes publicista a také muž, kterému se po soudním verdiktu musel omluvit český stát za výroky někdejšího prezidenta Miloše Zemana. To vše je Zdeněk Šarapatka. Teď se vyjádřil k útoku na slovenského premiéra Roberta Fica, který podle Šarapatkova názoru postavil na Slovensku normalizační kulisy.

Ví se, že útok provedl jedenasedmdesátiletý slovenský spisovatel Juraj Cintula v Handlové na Slovensku. Ví se, že Fico byl s několika kulkami v těle v ohrožení života, ale naštěstí přežil.

„Neznáme motivy. Zato však hrozivé záběry: Slovenský penzista, co píše básničky, vystřílel na Fica snad celý zásobník. Zuřivě, z blízkosti, aby pak zůstal stát bez snahy o útěk s vědomím následků, které ho čekají. Šakal to nebude. Možná frustrát, co přišel o rozum v normalizačních kulisách Ficova režimu,“ napsal hned na úvod tématu Šarapatka na sociální síti X.

A hned poukázal na to, že poslanci vládní koalice, místo aby se pokusili uklidnit situaci, hned z útoku obviňují média, lídra strany Progresivní Slovensko Michala Šimečku a mluví o občanské válce.

„Šílený není jen tenhle čin samotný. Hnusný je rovněž tyátr proruské kolony, v němž Blaha a Danko, zarytí milci Putina od tamních poslanců, hned poté veřejně ‚obracejí pistoli‘ na lídra Šimečku a kritická média, viní je z Ficovy ‚krve na rukou‘ a činí z nich pro změnu snadný terč Ficových příznivců. Horší to zjevně být nemůže: Před špitálem namísto klidu a rozvahy za tepla huláká ministr vnitra o ‚občanské válce‘. A jeho kontrolní přítomnost na sále s ministrem obrany, kde čučí pod ruku lékařům, jak zápasí o život šéfa vlády a partaje, je už jak z kapitol osudu Stalina,“ podotkl Šarapatka.

A jedním dechem dodal, že Fico nese svůj díl viny na rozdmíchávání nenávisti ve slovenské společnosti. Za tuto spoluvinu musel zaplatit vysokou cenu. V nemocnici bojoval o život.

„Nenávist, arogance moci, agresivita, cenzura, sprostota bez hranic, co od něj a pohůnků v partaji schytává tamní hrad a svobodná média, výhrůžky, urážky rodin a příbuzných oponentů, ohnuté zákony, jež ničí svobody a mají krýt zločiny, zásahy do osnov vzdělání a odtud knuta jak za Tisa, flusání do tváře spojencům a brutální otočka na Východ, to všechno je pro svobodomyslné Slováky příčinou obrovské frustrace,“ uvedl Šarapatka.

HS: Nedá mně, abych nepřipojil vyjádření právníka Kláry Samkové (když už tu nemáme varovný prst nejvyššího prokurátora), které se velice hodí k použití vůči zapáleným bojovníkům za pravdu a lásku na Idnes i Novinkách:

monitoring

„Upozorňuji všechny, kdo ‚jen tak jdou kolem‘, na znění ust. § 365 odst. 1 tr. zákoníku, zák. č. 40/2009 Sb., který zní: § 365 Schvalování trestného činu. (1) Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Vražda, a to jak dokonaná, tak ve stadiu pokusu, je na Slovensku trestným činem podle ust. § 144 odst. 1 trestného zákona č. 300/2005 Zbierky zákonov, přičemž ohledně pokusu o vraždu Roberta Fica se jedná o úkladnou vraždu, pro kterou platí: § 144 Úkladná vražda. (1) Kto iného úmyselne usmrtí s vopred uváženou pohnútkou, potrestá sa odňatím slobody na dvadsať rokov až dvadsaťpäť rokov. V českém právním řádu je vražda tr. činem, respektive zločinem dle ust. § 140 tr. zák. č. 40/2009, který zní: § 140 Vražda. (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let,“ vyjmenovala paragrafy Samková.

"Je zřejmé, že pokus o vraždu slovenského premiéra je jedním z nejtěžších zločinů jak dle slovenského tak dle českého práva. Schvalován tohoto trestného činu je samostatným trestným činem. Oznamuji tímto, že kdekoliv na FB i jiných sociálních sítích najdu status vyjadřující potěšení či schvalující trestný čin pokusu (zatím nedokonaného) o vraždu Roberta Fica, budu dělat print screeny a budu podávat trestní oznámení,“ dodala.

„Žádám všechny své přátele a všechny ostatní, aby činili totéž. Žádám dokonce, aby tak činili i ti, kdo stojí na druhé straně barikády. Proč? Protože jestli se nepodaří tuto Pandořinu skříňku zase zavřít, mohou být na odstřel další... a to opět – na obou stranách barikády. Protože na té druhé straně právě moc známých nemám, obracím se jmenovitě na Moniku Le Fay, o které s domnívám, že má (mohla by mít, tedy doufám, že má) na věc stejný názor,“ sdělila dále Samková a poradila i to, jak dělat správně print screeny. „Celé obrazovky tak, aby bylo vidět datum a hodina, kdy je print screen pořizován.“

„Print screeny doporučuji vytisknout a odevzdat na nejbližší služebně s tímto textem: Oznamuji tímto, že mám podezření, že osoba, prezentující se na FB (Twitteru, Instagramu...) pod profilem... se dopustila tresného činu dle ust. § 365 Schvalování trestného činu, k čemuž přikládám vyjádření dotyčného na sociálních sítích. Žádám o prověření tohoto podezření a z důvodu obecného zájmu a práva veřejnosti být informován o zásadních otázkách přesahujících zájem jednotlivce, žádám, aby mi PČR v zákonné lhůtě sdělila výsledek svého šetření,“ zakončila Samková se slovy, že už toho bylo doopravdy dost.