Tento článek, který se zaměřuje na útok pod falešnou vlajkou z 11. září, má nejvyšší význam pro naše chápání probíhající izraelsko-americké genocidy proti Palestině, stejně jako širší americké hegemonické války proti širšímu Blízkému východu.

11. září 2001 byl Afghánistán označen za "státního sponzora teroru", a to bez sebemenšího důkazu. Útoky z 11. září 2001 byly kategorizovány jako válečný akt proti Americe nejmenovanou cizí mocností.

Byla to "operace pod falešnou vlajkou", která spočívala v obviňování Afghánistánu z útoku na Ameriku. Bylo předloženo "Právo na sebeobranu". Agresor USA-NATO byl vylíčen jako oběť.

9/11: Historický mezník v americké vojenské doktríně (2001-)

Údajný "útok na Ameriku" z 11. září byl nápomocný při ospravedlňování provádění takzvaných "protiteroristických" operací (alias válek) proti VŠEM muslimským zemím, které nyní trvají více než 20 let. (od roku 2001).

V současném kontextu (2023) má Útok pod falešnou vlajkou z 11. září souvislost s vyvíjející se "humanitární válkou" USA-NATO-Izrael v roce 2023 proti Palestině a válkou na Středním východě, která je založena na konceptu "sebeobrany" proti údajným teroristickým útokům muslimských zemí.

Co se stalo 11. září 2001?

Několik hodin po teroristických útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon dospěla Bushova administrativa bez podpůrných důkazů k závěru, že "Usáma bin Ládin a jeho organizace al-Káida jsou hlavními podezřelými".

Ředitel CIA George Tenet uvedl, že bin Ládin má schopnost plánovat "mnohonásobné útoky s malým nebo žádným varováním"

Obrázek (vpravo). George Tenet s G. W. Bushem a Dickem Cheneym

Ministr zahraničí Colin Powell označil útoky za "válečný akt" a prezident Bush ve večerním televizním projevu k národu potvrdil, že "nebude dělat rozdíl mezi teroristy, kteří tyto činy spáchali, a těmi, kteří je ukrývají".

Bývalý ředitel CIA James Woolsey ukázal prstem na "státní sponzorství", což naznačuje spoluvinu jedné nebo více zahraničních vlád. Slovy bývalého poradce pro národní bezpečnost Lawrence Eagleburgera: "Myslím, že ukážeme, že když na nás někdo takto zaútočí, jsme hrozní ve své síle a ve své odplatě."

Mezitím, papouškujíc oficiální prohlášení, mantra západních médií schválila zahájení "trestných akcí" namířených proti civilním cílům na Středním východě. Slovy Williama Saffirea, který napsal do New York Times:

"Když rozumně určíme základny a tábory našich útočníků, musíme je rozdrtit na prach – minimalizovat, ale akceptovat riziko vedlejších škod" – a jednat otevřeně nebo skrytě, abychom destabilizovali národní hostitele teroristů." (Michel Chossudovsky, Kdo je Usáma bin Ládin, 12. září 2001)

"Klauzule o kolektivní obraně" NATO a invaze do Afghánistánu ze 7. října 2001

12. září 2001, méně než 24 hodin po útocích, na zasedání Atlantické rady v Bruselu NATO poprvé ve své historii uplatnilo "článek 5 Washingtonské smlouvy – klauzuli o kolektivní obraně", který prohlásil útoky z 11. září na Světové obchodní centrum (WTC) a Pentagon "za útok proti všem členům NATO:

"Tragická smrt tisíců Američanů 11. září 2001, údajně zorganizovaná Al-Káidou (s podporou nejmenované cizí mocnosti), byla použita jako záminka a ospravedlnění pro zahájení první fáze války na Středním východě a střední Asie, která spočívala v bombardování a okupaci Afghánistánu." Michel Chossudovsky, Kdo je Usáma bin Ládin, 12. září 2001)

Rozhodnutí Atlantické rady uplatnit článek V (oficiálně potvrzené koncem září) přispělo k bombardování USA-NATO a invazi do Afghánistánu, která začala 7. října 2001, čtyři týdny po tragických událostech z 11. září.

Invaze do Afghánistánu byla na rýsovacím prkně Pentagonu měsíce před 11. zářím. Útoky z 11. září byly použity jako záminka a ospravedlnění pro invazi a okupaci Afghánistánu.

Navíc vojenští analytici a média byli instruováni, aby neprozrazovali skutečnost, že neplánujete rozsáhlou válku na bojišti tisíce mil daleko během 25 dnů. Nemožný. (od 12. září do 7. října 2001)

Zakázanou pravdou (známou a zdokumentovanou) je, že Usáma bin Ládin byl americkým "zpravodajským aktivem" a že jeho přesné místo pobytu před a bezprostředně po 11. září bylo americké vládě známo. (Michel Chossudovsky, Více vojáků do Afghánistánu)

Američany vedená válka proti Afghánistánu se v podstatě skládá ze dvou vzájemně propojených fází.

První fází sovětsko-afghánskou válkou, která začala na vrcholu studené války v roce 1979, byla pečlivě naplánovaná vojenská a zpravodajská operace vedená Spojenými státy, která spočívala v náboru a financování "islámských brigád" (mudžahedínů) včetně Usámy bin Ládina.

Druhá etapa se rozvinula po invazi USA-NATO do Afghánistánu 7. října 2001, čtyři týdny po 11. září 2001, po rozhodnutí Atlantické rady uplatnit článek 5 Washingtonské smlouvy.

Zločinná invaze do Afghánistánu a narativ o "spravedlivé válce"

Invaze ze 7. října 2001 byla vyhlášena jako "spravedlivá válka" profesorem Richardem Falkem, renomovaným učencem, profesorem mezinárodního a humanitárního práva na Princetonu a protiválečným aktivistou.

Prohlášení profesora Richarda Falka, který je členem Rady pro zahraniční vztahy (CFR), formulované bezprostředně po 11. září – zveřejněné čtyři dny po zahájení bombardovací kampaně USA-NATO – bylo zaměřeno na poskytnutí legitimity americké válce v Afghánistánu:

"Nikdy od dětství jsem nepodporoval válku, do které by byly zapojeny Spojené státy, i když si zpětně myslím, že válka NATO v Kosovu dosáhla prospěšných výsledků. Válka v Afghánistánu proti apokalyptickému terorismu se podle mého chápání kvalifikuje jako první skutečně spravedlivá válka od druhé světové války.

"Pachatele útoků z 11. září nelze spolehlivě neutralizovat nenásilnými nebo diplomatickými prostředky; Reakce, která zahrnuje vojenskou akci, je nezbytná pro snížení hrozby opakování, pro uložení trestu a pro obnovení pocitu bezpečí doma i v zahraničí.

Extremistická politická vize, kterou zastával Usáma bin Ládin, kteroulze užitečně označit za "apokalyptický terorismus", staví tuto přetrvávající hrozbu daleko mimo jakýkoli rámec potenciálního usmíření nebo dokonce vyjednávání, a to z několika důvodů: Její genocidní záměr je obecně namířen proti Američanům a Židům;

jeho proklamovaným cílem je vést bezpodmínečnou civilizační válku – islám proti Západu – aniž by se rozlišovalo mezi civilními a vojenskými cíli; Prokázala schopnost a ochotu způsobit naší zemi masivní a traumatizující škody a taktickou vynalézavost a schopnost provádět své destruktivní mise spoléháním se na sebevražednou oddanost svých přívrženců." (Richard Falk, The Nation, Defining a Just War, 11. října 2001, 4 dny po invazi do Afghánistánu, zvýraznění přidáno).

Všimněte si důrazu na:

"genocidní záměr proti Američanům a Židům"

v rámci údajného

"civilizační válka islámu proti Západu".

Palestina 2023: Není to "naopak"? To, čeho jsme svědky, je "genocidní válka Západu proti muslimským zemím".

"Apokalyptický terorismus" Usámy bin Ládina poskytl ospravedlnění pro vedení americké "globální války proti terorismu", tj. četných "humanitárních válek" a "protiteroristických operací" vedených USA po 11. září 2001 proti muslimským zemím (s podporou Izraele) v průběhu posledních 22 let, které vyústily v miliony mrtvých.

Byla zahájena svatá křížová výprava proti muslimskému světu přibližně 50 zemí a jedné čtvrtině světové populace.

Na druhé straně byl "protiterorismus" v průběhu posledních dvaceti let používán jako ospravedlnění pro zřizování amerických vojenských základen v Africe, na Středním východě a v jihovýchodní Asii.

Nevyřčeným cílem "boje proti terorismu" je zkonfiskovat a přivlastnit si rozsáhlé zásoby ropy a plynu muslimských zemí.

"Spravedlivá válka"

Profesor Richard Falk je celoživotním protiválečným aktivistou. Je známý svou oddaností právům Palestinců a odvážným postojem proti izraelské vládě. V únoru 2001 byl profesor Falk jmenován Vysokým komisařem OSN pro lidská práva (OHCHR) do vyšetřovací komise týkající se okupovaných palestinských území.

V březnu 2008 Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) jmenovala profesora Richarda Falka zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva na palestinských okupovaných územích.

Prohlášení profesora Falka nazvané "Definice spravedlivé války, cílů a prostředků" bylo formulováno 8 měsíců poté, co byl v únoru 2001 jmenován OHCR do Palestinské vyšetřovací komise. V rozhovoru z února 2001 Falk vznesl otázku, zda mají Palestinci "právo na odpor":

"Tým Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCR) zváží dvě hlavní otázky," řekl. Jedním z nich je zhodnotit, zda jsou podmínky okupace takové, aby Palestincům poskytly nějaké právo na odpor," řekl Falk. "A pokud na to mají právo, jaké jsou pak hranice tohoto práva?"

"Musíme si klást konkrétní otázky, například jaké druhy zbraní byly použity," řekl. "A jak interpretovat a chápat zranitelnost dětí? Palestinci například tvrdí, že izraelská armáda se zaměřovala na děti, a izraelská armáda tvrdí, že Palestinci používali děti jako lidské štíty. (Zpráva Princetonské univerzity, únor 2001, (zvýraznění doplněno)

Podle Falka – s odkazem na roli Usámy bin Ládina – se "apokalyptický terorismus" vyznačuje chováním

"bezpodmínečná civilizační válka islámu proti Západu".

Toto prohlášení Richarda Falka představuje nedorozumění ohledně toho, co se stalo 11. září. 11. září bylo útokem pod falešnou vlajkou.

Měl bych však zdůraznit, že v nedávných prohlášeních o Palestině jde kritika Netanjahuovy vlády profesora Falka proti jeho dřívějšímu postoji "spravedlivé války", který formuloval bezprostředně po 11. září.

Níže uvedené důkazy dokumentují údajnou roli bin Ládina v útocích z 11. září 2001, které poskytly záminku a ospravedlnění k vedení války nejen proti Afghánistánu, ale také proti mnoha muslimským zemím (po 11. září) pod pláštíkem americké "globální války proti terorismu".

Neexistovaly žádné důkazy, že by Afghánistán 11. září zaútočil na Ameriku

Vláda Tálibánu diplomatickou cestou dvakrát nabídla (září a říjen 2001), že zahájí jednání o vydání Usámy bin Ládina. Prezident G.W. Bush je známý tím, že odmítl vyjednávat s afghánskou vládou o nabídce Talibanu "vydat bin Ládina Washingtonu".

screenshot reportáže BBC, 21. prosince 2018.

Proč se George W. Bush zdráhal vyjednávat o vydání Usámy bin Ládina? Vztah mezi bin Ládinem a Bushem?

Co se stalo 10. září 2001?

1. Poppy G.H.W. Bush senior se setkává s Usámovým bratrem Shafiqem v hotelu Ritz Carlton 10. září 2001

Den před útoky z 11. září 2001, stejně jako ráno 11. září, se otec úřadujícího prezidenta Spojených států amerických, George Herbert Walker Bush, setkal s nikým jiným než se Šafíkem bin Ládinem, bratrem údajného strůjce teroru Usámy bin Ládina. Zní to absurdně?

Podle deníku The Washington Post:

"Nepomohlo ani to, že když 11. září 2001 vyhořelo Světové obchodní centrum, zpráva přerušila obchodní konferenci Carlyle v hotelu Ritz-Carlton, které se zúčastnil bratr Usámy bin Ládina (Šafíka bin Ládina). Bývalý prezident Bush starší, další investor, byl s ním na konferenci předchozí den. (Greg Schneider, Párování mocných s bohatými, Washington Post, 16. března 2003)

2. Usáma je hospitalizován v Rávalpindí v Pákistánu 10. září 2001

Usáma bin Ládin byl přijat do pákistánské vojenské nemocnice v Rávalpindí 10. září místního času, méně než 24 hodin před teroristickými útoky.

"Pákistánské zpravodajské zdroje sdělily CBS News, že bin Ládin byl převezen do vojenské nemocnice v Rávalpindí na dialýzu ledvin.

Tu noc, říká tato zdravotnice, která chtěla ochránit svou identitu, vystěhovali veškerý stálý personál urologického oddělení a poslali tajný tým, aby je nahradil. Říká, že to byla léčba pro velmi výjimečnou osobu." (CBS, Pro více podrobností viz toto)

Tato zpráva CBS zpochybňuje oficiální verzi v tom smyslu, že Usáma bin Ládin byl zodpovědný za koordinaci útoků z 11. září. Bylo by nemožné, aby Usáma bin Ládin vstoupil do pákistánské vojenské nemocnice bez povšimnutí. Místo jeho pobytu bylo známo.

"Jak proboha mohl bin Ládin koordinovat útoky ze svého nemocničního lůžka v přísně střežené pákistánské vojenské nemocnici v Rávalpindí?

Mějte na paměti, že Kombinovaná vojenská nemocnice v Rávalpindí (pod správou pákistánské armády) výhradně "poskytuje specializovanou léčbu personálu armády a jejich nejbližším rodinám".

Usáma bin Ládin musel mít nějaké konexe v pákistánské armádě nebo zpravodajské službě, aby mohl být přijat do nemocnice. Podle zprávy Dana Rathera na CBS mu byla poskytnuta "léčba velmi zvláštní osoby".

Pokud je zpráva CBS od Dana Rathera přesná a Usáma byl skutečně přijat do pákistánské vojenské nemocnice 10. září 2001 díky americkému spojenci, byl se vší pravděpodobností stále v nemocnici v Rávalpindí 11. září, kdy došlo k útokům. (Michel Chossudovsky, 10. září 2010)

Bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld po 11. září 2001 opakovaně tvrdil, že místo pobytu Usámy bin Ládina zůstává neznámé: "Je to jako hledat jehlu v hromadě sena."

Americká zahraniční politika po 11. září 2001. Jaký je význam Al-Káidy v arabštině?

Po 11. září 2001 se Koncept spravedlivé války stal součástí americké zahraniční politiky. Představuje protimuslimský narativ o pronásledování údajných "islámských teroristů" z Al-Káidy, kteří byli (od počátku 80. let) běžně rekrutováni americkými zpravodajskými službami.

Jaký význam má v arabštině Al-Káida? القاعِدة

Podle majora Pierra-Henriho Bunela, bývalého agenta francouzské vojenské rozvědky.

Je to "Základna", jmenovitě počítačová databáze islámských mudžahedínů (Reaganových "bojovníků za svobodu") naverbovaných CIA.

"Když byl Usáma bin Ládin americkým agentem v Afghánistánu, intranet Al-Káidy byl dobrým komunikačním systémem prostřednictvím kódovaných nebo skrytých zpráv.

Pravdou je, že neexistuje žádná islámská armáda nebo teroristická skupina zvaná Al-Káida. A každý informovaný zpravodajský důstojník to ví.

Existuje však propagandistická kampaň, jejímž cílem je přimět veřejnost uvěřit v přítomnost identifikované entity představující "ďábla" jen proto, aby "televizní divák" přijal jednotné mezinárodní vedení války proti terorismu. Zemí, která stojí za touto propagandou, jsou USA a lobbisté za americkou válku proti terorismu se zajímají pouze o vydělávání peněz. (Major Pierre-Henri Bunel, Světové záležitosti, Dillí, zvýraznění přidáno)

Výše uvedené prohlášení majora Bubela bylo potvrzeno zesnulým britským ministrem zahraničí Robinem Cookem (krátce před jeho smrtí) v ostrém článku v The Guardian:

"Bin Ládin byl však produktem monumentálně špatného odhadu západních bezpečnostních agentur. V průběhu 80. let byl vyzbrojován CIA a financován Saúdy, aby vedl džihád proti ruské okupaci Afghánistánu.

Al-Káida, doslova "databáze", byla původně počítačovým souborem tisíců mudžahedínů, kteří byli naverbováni a vycvičeni s pomocí CIA, aby porazili Rusy. (Robin Cook, The Guardian, 8. července 2005, viz také archiv, zvýraznění přidáno)

Ronald Reagan se setkává s mudžahedíny v Oválné pracovně (80. léta 20. století)

"Koncept spravedlivé války" byl jedním z několika narativů, včetně "boje proti terorismu" namířeného proti islámským džihádistům, "odpovědnosti chránit", "vývozu demokracie", "humanitárních válek" atd. (viz video rozhovor níže)

Video: Michel Chossudovsky a James Corbett

Kriminalizace války

Koncept spravedlivé války dává zelenou vedení "humanitárních válek" proti muslimským zemím. Je to protiklad "skutečného mírového hnutí", které spočívá v tom, co Tun Dr. Mahathir Mohamad, bývalý premiér Malajsie, definoval jako "kriminalizaci války", poprvé formuloval v Kuala Lumpur v prosinci 2005.

V rámci agendy "kriminalizace války" jsou všechny agresivní války kategorizovány jako zločinné podniky, s výjimkou "sebeobrany" (která dnes popisuje odpor Palestiny proti izraelské invazi).

Podle mezinárodního práva neexistuje nic takového jako "spravedlivá válka". Z právního hlediska je "Definice spravedlivé války" formulovaná před invazí do Afghánistánu v rozporu s Ženevskou konvencí (IV).

Richard Falk popírá hegemonickou povahu americké zahraniční politiky:

"Jiná forma protiválečné obhajoby spočívá na kritice Spojených států jako imperialistické supervelmoci nebo impéria. Tento názor se také zdá být nebezpečně nevhodný při řešení výzvy, kterou představuje masivní zločin proti lidskosti spáchaný 11. září.

Ať už je globální role Spojených států jakákoli – a ty jsou jistě zodpovědné za mnoho globálního utrpení a nespravedlnosti, což vyvolává všeobecnou zášť, která ve svém vnitřním jádru podněcuje teroristický impuls – nelze ji řešit, dokud bude toto hnutí globálního terorismu na svobodě a připraveno pokračovat ve své démonické práci.

Tyto dlouhodobější zájmy – mezi něž patří hledání způsobů, jak podpořit palestinské sebeurčení, internacionalizaci Jeruzaléma a spravedlivější rozdělení přínosů globálního hospodářského růstu a rozvoje – je třeba řešit.

Samozřejmě, že velká část odpovědnosti za neúspěch v tomto směru leží na korupci a represivní politice vlád, zejména na Blízkém východě, mimo oběžnou dráhu amerického vlivu. Je třeba co nejpřesvědčivěji rozlišovat mezi inherentně žádoucími směry reformy zahraniční politiky a ústup tváří v tvář terorismu." (Richard Falk, Definice spravedlivé války, The Nation, 11. října 2023, zvýraznění přidáno)

S. Pokud jde o výše uvedený citát, není to "naopak"? Mnohé z vlád "uvnitř", spíše než "vně" oběžné dráhy amerického vlivu, jsou zkorumpované. Proč? Protože jejich vůdci jsou Washingtonem ohrožováni, kooptováni a/nebo podpláceni.

Pokud jde o takzvané "hnutí globálního terorismu", viz Směrnice o rozhodnutí o národní bezpečnosti č. 166 (NSDD 166) (podepsaná prezidentem Reaganem), která de facto schválila zvýšenou tajnou vojenskou pomoc mudžahedínům.

Chcete-li si přečíst celý text NSDD 166, klikněte na obrázek níže.

Propagace "radikálního islámu" byla záměrnou iniciativou CIA (NSDD 166), která po 11. září posloužila jako ospravedlnění pro vedení "globální války proti terorismu (GWOT) na Středním východě, ve střední Asii, jihovýchodní Asii a subsaharské Africe.

Počet náboženských škol (madras) sponzorovaných CIA vzrostl z 2 500 v roce 1980 na více než 39 000. USAID štědře financovala proces náboženské indoktrinace, z velké části proto, aby zajistila zánik sekulárních institucí a kolaps občanské společnosti:

"Spojené státy utratily miliony dolarů, aby dodaly afghánským školákům učebnice plné násilných obrázků a militantního islámského učení...

Učebnice byly vydány v dominantních afghánských jazycích darí a paštunštině a byly vyvinuty na počátku 80. let 20. století v rámci grantu AID pro University of Nebraska-Omaha a její Centrum pro afghánská studia. Agentura utratila 51 milionů dolarů za univerzitní vzdělávací programy v Afghánistánu v letech 1984 až 1994" (Washington Post, 23. března 2002)

"Před" a "po" USA vedené "humanitární válce"

Vybrané úryvky z

Americká "spravedlivá válka" proti Afghánistánu: Práva žen "před" a "po" ničivých amerických válkách.

Navrhuji přístup k celému článku

Mělo by být pochopeno, že analýza "před" a "po" se vztahuje na četné muslimské země, které byly cílem americké agendy "humanitární války", včetně Iráku, Sýrie, Libye, Jemenu, Palestiny, Súdánu, mezi jinými, které byly předmětem bombardování USA-NATO, invazí, "protiteroristických" operací a operací "změny režimu" po 11. září. 2001.