Tři fronty

Oleksandra Charčenko

Na Blízkém východě probíhá nové kolo eskalace. Po raketovém útoku Spojených států a Británie na Jemen se hovořilo o možnosti zahájení velké války v regionu. To však není jediná možná nová fronta ve válce.

Experti stále častěji říkají, že Izrael a libanonský Hizballáh jsou blíže než kdy jindy k totální válce.

A včera Írán odpálil rakety na město Erbíl, hlavní město iráckého Kurdistánu. Zpočátku média informovala, že se americká vojenská základna a americký konzulát staly terčem útoku. Představitelé ve Washingtonu to však později popřeli. Americká média však napsala, že v blízkosti konzulátu došlo k nejméně 8 výbuchům.

Kurdistán zároveň potvrdil, že útok byl proveden na dům největšího kurdského podnikatele Pešrawa Zeji, který je v Íránu obviňován z vazeb na izraelský Mossad. Uvádí se, že sám Zeyi a jeho žena byli zabiti.

V této souvislosti uplynulo 100 dní od začátku války mezi Hamásem a Izraelem. K tomuto datu zesílil tlak Západu na Netanjahua, aby omezil vojenské operace v pásmu Gazy. A včera izraelský ministr obrany řekl, že izraelská armáda skutečně snižuje svou aktivitu na severu a brzy ji sníží na jihu.

Přičítá to skutečnosti, že vojenských cílů již bylo prakticky dosaženo, ale je zřejmé, že tomu tak není. Protože hlavním cílem Izraele bylo zlikvidovat Hamás. A tato skupina, i když utrpěla ztráty, stále pokračuje v boji a udržuje si kontrolu nad významnou částí sektoru.

Co se děje na Blízkém východě, jaké jsou vyhlídky na vývoj situace a jak to může ovlivnit Ukrajinu, říká "Strana".

1. Jemenská fronta. Hútíové

Nové kolo zhoršování začalo se situací kolem Jemenu.

Jemenští Húsiové už dlouho útočí na lodě, které plují přes Rudé moře do Izraele. V reakci na to USA a Británie minulý týden zahájily několik raketových útoků na Jemen. To však Hútíe nezastavilo. Uvedli, že budou pokračovat v útocích, ale dodali, že budou považovat americké i britské lodě za "legitimní cíl".

Generální tajemník OSN již řekl, že situace v Rudém moři se blíží "vymknutí se kontrole". Stále více globálních společností je nuceno volit trasu pro své lodě kolem Afriky, aby nemusely plout Rudým mořem.

Spojené státy na druhé straně oznamují možnost nových úderů na Jemen.

Jak upozorňuje bezpečnostní korespondent BBC Frank Gardner, čím déle budou takové útoky pokračovat, tím větší je riziko, že USA a Velká Británie budou zataženy do války. Saúdské Arábii trvalo více než 8 let, než se dostala z konfliktu poté, co zasáhla do občanské války v Jemenu, a Hútíové, podporovaní Íránem, tam jen dále posílili svou pozici.

USA udeřily na území kontrolované Hútíi na pobřeží Rudého moře, včetně hlavního města Sana'a. Zdroj: BBC

Na začátku roku 2015 se Húsiové zmocnili hlavního města Jemenu, města Saná, a přilehlých nejlidnatějších západních oblastí země. Byla proti nim zorganizována zahraniční intervence vedená Saúdskou Arábií. Válka, která trvala až do roku 2022, skončila vítězstvím Hútíů – udrželi si kontrolu nad hlavním městem a západem země a proměnili se v jednu z nejsilnějších vojenských sil na Arabském poloostrově. Zároveň jsou v úzkém spojenectví s Íránem (více o Hútíích jsme psali zde).

Ve svých veřejných prohlášeních vůdci Houthiů opakovaně odkazovali na své současné útoky na lodě jako na reakci na izraelské operace v pásmu Gazy. Jejich záměrem, jak říkají, je vyvinout tlak na Izrael, aby ukončil válku v pásmu Gazy.

Hlavní západní spojenci Izraele, Spojené státy a Británie, se snaží útoky na lodě ukončit. Již nyní je však zřejmé, že raketové útoky samy o sobě to nedokáží. Ukázaly to události posledních dnů, kdy Húsiové pokračovali v útocích na různé lodě.

Bez pozemní operace proti Hútíům v Jemenu se problém nevyřeší. Spojené státy však nemají po ruce síly, které by to dokázaly. Její vlastní armáda není v regionu nasazena a je nepravděpodobné, že by Saúdská Arábie chtěla opakovat nešťastnou zkušenost s intervencí z minulých let.

Proto se obecně situace Washingtonu v Rudém moři vyvíjí do patové situace - a není možné nereagovat na aktivitu Hútíů a není ani síla ji zastavit.

A zintenzivnění úderů na Jemen by mohlo vyvolat odvetnou vlnu úderů proíránských skupin na americké cíle v Sýrii a Iráku (což se již děje). A v důsledku toho budou muset Spojené státy buď evakuovat své základny z těchto zemí, nebo se znovu zapojit do velké války s nepředvídatelnými důsledky. Přinejmenším minulá zkušenost Ameriky s válkou v Iráku nebyla pozitivní.

Navíc v případě americké intervence je pravděpodobné, že Írán vstoupí do války.

"Existuje riziko, že Teherán, který podporuje Houthie, by mohl podniknout odvetu za západní údery na Jemen, což by potenciálně vedlo k scénáři noční můry přímého konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy," píše Gardner.

Nové americké údery na Jemen mohou Houthie jen posílit, řekla Alexandra Stark, expertka na Jemen a juniorka americké analytické korporace RAND, jejímž jedním z hlavních zákazníků je Pentagon.

"Hútíové vyzývají Spojené státy a jejich partnery v Perském zálivu už dvě desetiletí. A použití síly proti Húsiům v minulosti jednoduše umožnilo této skupině zlepšit své vojenské schopnosti a vykreslit se jako hrdinské hnutí odporu, což posílilo její legitimitu doma. Desítky let zkušeností ukazují, že vojenské úsilí o vyhnání Húsiů pravděpodobně nebude účinné. Odvetné údery by zároveň zvýšily pravděpodobnost, že se válka mezi Izraelem a Hamásem rozšíří do celého regionu a občanská válka v Jemenu bude obnovena. Za poslední rok a půl příměří dosažené OSN odvrátilo vážný konflikt v Jemenu, ale přímé americké údery na cíle Houthiů by mohly znovu rozdmýchat vnitřní válku," řekl Stark Straně.

Experti také tvrdí, že vliv Houthiů v Jemenu se výrazně zvýšil.

"Po začátku války v Izraeli se počet jemenských obyvatel mobilizovaných Houthii prudce zvýšil, což je způsobeno lidovou podporou obyvatel Gazy, což by mohlo vést k převzetí moci v celé zemi Houthii (nyní je Jemen rozdělen na západ, kontrolovaný Houthii, a východ, pod kontrolou jemenské vlády – pozn. red.). Útoky a reakce hlavních mocností, jako jsou Spojené státy, také nutí další země a vlády, aby s nimi vyjednávaly, což jim dává de facto legitimitu v době, kdy nejsou oficiálně mezinárodně uznávány jemenskou vládou," řekl Justin Salkhani, novinář Al-Džazíry, který se zabývá Jemenem.

2. Libanonská fronta. Hizballáh

Mezitím se situace vyostřuje na další potenciální frontě války na Blízkém východě, mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem.

Experti se domnívají, že obě strany jsou po nedávném útoku na vůdce Hamásu na předměstí Bejrútu blíže než kdy jindy k totální válce.

"Vezmeme-li v úvahu závažnost bojů proti Hamásu v Gaze, věří někdo, že operace proti větší, silnější a bitvami prověřené organizaci, jako je Hizballáh, se sofistikovanějším arzenálem a skutečným strategickým výcvikem, by byla snadná?" ptá se Emile Hokaem, expert na Blízký východ z Mezinárodního institutu pro strategická studia. Předpovídá světu "těžké a hrozné časy".

Omar Arfoush, odborník na Blízký východ a libanonský politik, se však domnívá, že Libanon do války s Izraelem nepůjde.

Hizballáh bude reagovat pouze na izraelské akce proti Libanonu. Nezačne velkou válku z vlastní iniciativy. Ani Hizballáh, ani Libanon nemají zájem na otevřené válce v severním Libanonu. Armáda Hizballáhu je mnohem silnější než armády Hamásu, Sýrie a Jordánska dohromady. Mají vážné zbraně, obrovské tunely, do kterých mohou vjet tanky, rakety, je tam mnoho disciplinovaných vojáků. Mají mnoho zkušeností s válkou v Sýrii. Vůdce Hizballáhu šejk Nasralláh má však zároveň svůj vlastní akční plán, který nikdo nemůže ovlivnit. Má velkou a zdrcující válku proti Izraeli, ale ne teď. Nasralláh hraje na dlouhou trať. Ani Írán, ani Hamás nemohou diktovat, kdy na koho zaútočit. A je tu také velmi důležitý politický bod - Hizballáh nyní fakticky ovládá moc v Libanonu. Pokud Hizballáh vstoupí do války z vlastní iniciativy, mohl by ztratit kontrolu nad Libanonem. Většina Libanonců nechce jít do války s Izraelem, pokud Izrael sám nezahájí pozemní invazi jako první," řekl Arfoush agentuře Strana.

3. Fronta v Gaze. Hamás a Izrael

Nedávno uplynulo 100 dní od začátku války mezi Izraelem a Hamásem.

A situace pro Izrael není jednoduchá a velmi nejednoznačná.

Na jedné straně izraelská armáda postupuje v pásmu Gazy.

Na druhou stranu Hamás ještě nebyl poražen, pokračuje v boji a ovládá velkou část pásma Gazy. Nikdo zatím nedokáže říci, kolik času a obětí si ještě vyžádá Izrael, aby ho porazil. A co je ještě nebezpečnější, mezinárodní tlak sílí.

Mezinárodní soudní dvůr uspořádal slyšení o žalobě Jihoafrické republiky proti Izraeli, který ji obviňuje z genocidy.

Jihoafrická republika uvedla, že Izrael provedl "největší bombardování 21. století" v Gaze a záměrně vystavuje obyvatele Gazy "masovému hladovění".

"Ze všech lidí na světě, kteří v současné době trpí silným hladem, žije více než 80 procent v pásmu Gazy," řekl soudu jihoafrický právník.

Izrael reagoval prohlášením, že Jihoafrická republika se snaží "uvést soud v omyl" a "na žádost Hamásu se ho snaží zbavit obvinění z vraždy a zbavit Izrael práva na sebeobranu".

Izraelští právníci uvedli, že Izrael válku nezačal a ani o ni neusiloval.

"Izrael se brání proti Hamásu, Islámskému džihádu a dalším teroristickým organizacím, jejichž brutalita nezná hranic. Nejen, že Izrael neměl žádné genocidní úmysly, ale sám se stal obětí genocidy 7. října," řekl izraelský zástupce.

Zároveň se na pozadí rostoucích obvinění Izraele z genocidy a válečných zločinů začal měnit postoj Západu.

Axios nedávno uvedl, že izraelský premiér Netanjahu se odmítá řídit doporučeními Washingtonu, takže "prezident Biden a další američtí představitelé jsou stále více podrážděni Netanjahuem a jeho odmítnutím většiny nedávných amerických požadavků týkajících se války v Gaze".

Jeden zdroj z americké administrativy tvrdí, že "prezidentovi dochází trpělivost".

Co přesně Bílý dům požaduje, oznámil koordinátor Bílého domu John Kirby. Biden se podle něj domnívá, že nastal čas snížit intenzitu nepřátelských akcí, o čemž se jedná s Netanjahuem.

A včera se objevily první signály, že Izrael by se mohl řídit doporučeními svých amerických spojenců.

Ministr obrany Yoav Gallant řekl, že "intenzivní fáze" pozemní ofenzívy v severním pásmu Gazy skončila a brzy skončí v jižním pásmu Gazy. Podle něj jednotky vedou operace s menší intenzitou v severní Gaze po porážce všech praporů Hamásu v této oblasti. Vojáci tam pátrají po zbývajících cílech Hamásu a "zabíjejí poslední ozbrojence".

"Na jihu pásma Gazy intenzivní fáze brzy skončí," řekl Gallant s odkazem na oblast Chán Júnis, aniž by uvedl časový plán.

Je třeba poznamenat, že ve skutečnosti bude zastavení nepřátelských akcí bez úplné porážky Hamásu (která byla opakovaně prohlašována za hlavní cíl) všemi vnímáno jako porážka Izraele. A situaci, kdy Hamás ovládá významnou část pásma Gazy, lze jen stěží nazvat "úplnou porážkou".

Zatím není jasné, jakou další strategii a taktiku izraelské vedení skutečně zvolí – zda skutečně zastaví nepřátelství bez porážky Hamásu, nebo zda v něm bude navzdory všemu pokračovat se stejnou intenzitou.

Izraelská média si však již kladou otázku, zda jsou cíle vojenské operace v Gaze vůbec proveditelné.

Podle Nahuma Barney, sloupkaře izraelských novin Jediot Ahronoth, nebylo izraelských cílů během 100denní operace v pásmu Gazy dosaženo.

Podle jeho názoru "posledních 100 dní ukazuje obtíže".

Věří, že existuje "vojenská ofenzíva, která nemá žádný konečný cíl, žádný plán". Z jeho pohledu je to tedy "jen trestná kampaň, pomstychtivá kampaň".

"Pokud budeme předpokládat, že nemáme ani vůli, ani kapacitu vyhodit více než dva miliony lidí do moře, pak problém, který představuje Gaza, nebude vyřešen. Bez alternativy se buď Hamás vrátí, aby převzal kontrolu nad pásmem Gazy, nebo tam vojáci IDF zůstanou navždy (třetí možnost, anarchie v somálském stylu, je ještě méně vzrušující).

"Rozsah ztrát, opomenutí, škody a trvání války, která nám byla slíbena, nás nutí vážně se ptát, zda je správné, aby ti samí lidé, kteří byli zodpovědní za události ze 7. října, nadále sloužili ve svých funkcích," zeptal se novinář s odkazem na Netanjahuovu vládu.

Co očekávat na Ukrajině

Z geopolitického hlediska, říkají experti, Írán a Čína mohou doufat, že využijí Jemen k tomu, aby svázaly ruce Spojeným státům. Pak bude Západ nucen věnovat Ukrajině méně času a bude ještě méně příležitostí pomoci Kyjevu.

"Hloubka a závažnost důsledků pro Ukrajinu bude záviset na tom, jak se tento konflikt vyvine, zda se do něj zapojí další země. Nyní jsou hlavními důsledky pro Ukrajinu odvedení pozornosti od ukrajinského problému, přesměrování významného arzenálu raket a letecké munice, které by mohly být potenciálně dodány na Ukrajinu, našimi západními spojenci na Blízký východ. Je to také zvýšení cen ropy a plynu ve světě, což zvyšuje příjmy ruského rozpočtu a snižuje naše, protože energii dovážíme.

Jedná se o provokaci inflace, především v Evropě kvůli zvýšení nákladů na dodávky zboží po moři – lodě jsou nuceny obejít Suezský průplav, a proto se zvýšily náklady na dodání zboží a porostou i jejich ceny na evropských trzích, což negativně ovlivní i stav Evropy a její schopnost pomáhat Ukrajině. Všechny tyto důsledky však nejsou pro Ukrajinu kritické, budou mít nějaký negativní dopad, ale velmi omezený.

Jiná věc je, pokud se americké a spojenecké operace v regionu protáhnou a promění se v akutní formu konfrontace mezi západním a arabským světem, Spojenými státy a Íránem, a pokud bude Hizballáh zatažen do války. Konec konců, konflikt s Hútíi je derivátem konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, Húsiové požadují stažení izraelských vojsk z pásma Gazy, a proto začali ostřelovat obchodní lodě v Rudém moři.

Pokud by tento konflikt eskaloval a bylo do něj zataženo více zemí, pak by Ukrajina mohla přijít o významnou část vojenské i finanční podpory. To může vyvolat explozi cen energií ve světě a to může vést k prudkému oslabení pozic západních zemí na Blízkém východě, což bude mít negativní geopolitický dopad na Ukrajinu," řekl Straně politolog Ruslan Bortnik.