Česká Nutelliáda 2023

Zdeněk Hosman

V hlasovací anketě Lidových novin, Slovo roku 2023, čtenáři jednoznačně zvolili výraz „nutella.“

Předehra

Politolog a rektor Masarykovy univerzity v Brně, Petr Fiala, v r. 2010 vydal svoji knihu „Politika, jaká nemá být.“ K tomu poskytl rozhovor nazvaný „Politika, jaká má být…“ (otištěno v Kontexty, časopis o kultuře a společnosti, II. ročník – 2010, č. 6, str. 3 – 12; Fiala je zároveň redaktorem časopisu). K politice v r. 2010 (u moci vláda Petra Nečase – ODS-TOP 09-VV/LIDEM) Fiala řekl: U nás politika dosáhla stavu, který je zneklidňující. Míra nespokojenosti s politikou nikdy nebyla tak velká jako v této době. Na tazatelovu opakovanou otázku – co s tím udělat, politolog odpověděl: Přiznám se, že žádnou dobrou odpověď nemám. Po Velké recesi 2008, po hospodářské krizi byla česká společnost v r. 2010 s politikou oprávněně nespokojená a Fiala v závěru takto zobecnil: Všichni se máme vcelku dobře a máme možnost do všeho mluvit. Máme širší politickou participaci, ale horší politiku. Naše nespokojenost vychází z toho, že politika přestala být schopna řešit věci, které nás opakovaně trápí. Nemůže je řešit, protože my o nich nemluvíme, nepožadujeme jejich řešení, trápí nás, ale neumíme naše trápení proměnit v zájmy. Komentuji fialovský blábol: Je známo, že různě velká část společenství vždy o domácí pseudopolitice (řec. pseudes = lhaní, falešný) provozované politikáři kriticky promlouvá. Občané průběžně vědí, že papaláši jsou neochotní i neschopní společenské otázky řešit.

Pan Fiala už jako politik v r. 2015 poskytl exkluzivní rozhovor časopisu Reflex. Prý od dětství chtěl být vědec a univerzitní profesor, což se mu splnilo. Jakým vědcem chtěl být? Astrofyzikem. Fiala přiznal, že na střední škole propadal z matematiky a musel vykonat postupovou zkoušku. Ambiciózní mládenec tehdy nevěděl, že studium astrofyziky bez kvalitních znalostí matematiky je nereálné! Ve zmíněném rozhovoru Fiala o sobě sdělil:  Upozorňuji vás, že nemám v úmyslu stát se komikem, jenž baví společnost a vydává to za politiku (zvýraznil ZH).

Mezihra

Jakožto akademik přes politiku si Petr Fiala osvojil její resortní slovník (pojmy, jazyk, řeč) a nevědomým obcováním se slovy se postupně stal jejich zajatcem. Zamiloval se do frází; vyhovuje mu, že fráze není výrazem skutečnosti, že je nereálná a k tomu i bez fantazie. Fráze je obyčejnou náhražkou vzdělání i myšlení, citu, zájmu, poznatku, přesvědčení; falšuje duševní hodnoty (Karel Čapek, Lidové noviny 6. 12. 1933). Bez frází by nebyla demagogie i veřejná lež. Politický jazyk je rozvrhován tak, aby lži zněly pravdivě a vzbuzovaly důvěryhodnost. Lhostejno, co papaláši-frázisté žvaní; v tom umějí být jednotní. Příklady fialovských frází: „Vysíláme signály“ (= abstraktní jednosměrný proces komunikace bez zpětné vazby). „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka“ (= vládní konsolidační balík se zvýšenými daněmi. Vykřičník!). „Víme, co máme dělat“ (= ekonomicky rozvrátíme republiku, SPOLU to dokážeme, můžete se spolehnout!). Licoměrný Fialež nacpaný frázemi monotónně žvaní a jeho schematické mávání rukama je příznačným projevem bájivé lhavosti.

Vědátor Fiala se kdysi zažral do studia politické pseudovědy, až mu z teorií nijak praxí nekorigovaných začal vysychat mozek a on poněkud potratil rozum. O formě zbytkového mozku napsal klasik: Měl mozek co do velikosti, barvy, podstaty a síly podobný levé kulce samečka klíštěte (François Rabelais: Gargantua a Pantagruel, 1532 – 35).

Petr Fiala má v současnosti hlavu viditelně unavenou, naráží s ní na odůvodněné nepochopení větší části české veřejnosti. Jeho pustá mozkovna v podzimu r. 2023 poplašně zaduněla. Záhy přispěchal mezimozeček CRK (premiérovi poradci Cerha, Růžička, Křeček) a své figuríně doporučil provedení kontrolního nákupu potravin a veřejné představení výsledků.  V nákupní frašce pan PF nejvíce občany zaujal pomazánkou nutellou. V r. 2015 partajník Fiala neměl úmysl stát se komikem, který politiku nahrazuje bavičstvím, avšak v roce 2023 se mu povedlo převtělení do podoby tragéda Nutelly (řec. tragos  = kozel). Jedna z největších civilizačních pohrom je učený hlupák (Karel Čapek, 1933).

Dohra ad infinitum…

Vzájemně se podporující souručenství nekompetentních partajníků vlády SPOLU-Pir-STAN v čele s pamprésorem Nutellou je destruktivní silou (pamprésor = zkomolenina „pan profesor“; z knihy Pan Kaplan má třídu stále rád). Pokrokářská vládní pětidemolice ilustruje Základní zákony lidské hlouposti (esej italského historika hospodářství Carla M. Cipolly: Le leggi fondamentali della stupidita umana, 1976). Zákonů je pět:

1. Každý jedinec, vždy a nevyhnutelně počet hloupých v oběhu podceňuje.
2. Pravděpodobnost, že určitá osoba je hloupá, nezávisí na její jakékoli jiné charakteristice (hlupáci jsou třeba i mezi profesory na světových konferencích, např. COP 27 v Egyptě).
3. Hlupák působí škody jiným osobám, aniž by z toho sám měl prospěch (dokonce na tom může tratit).
4. Nehloupí vždy podceňují škodlivost hloupých.
5. Hlupoň je nejnebezpečnějším lidským typem.

Podle 3. zákona, jenž je zván „zlatým zákonem hlouposti“, Cipolla ze zkoumání lidského chování uvádí dva zohledňující faktory:

A. Výhody i ztráty, které jednotlivci způsobují sobě samým.

B. Výhody a ztráty, které jednotlivci způsobují ostatním.

Z toho povstávají čtyři základní fenotypy:

• Slabí (naivkové, prosťáčci) společnosti přispívají a jsou jí využíváni.
• Inteligentní lidé jsou prospěšní ostatním i sobě.
• Hlupáci škodí jiným, aniž sami získávají. 
• Bandité (lupiči, banksteři) sledují své výhody na náklady ostatních.

Dle Cipolly  lidská hloupost není mírou IQ; souvisí s nedostatkem vztahových způsobilostí a v rámci lidstva je její úhrn stálý. Úpadkové společnosti prý vykazují stejný počet hloupých jako ty úspěšné a zároveň vykazují vysoký podíl naivů. Alarmující je dnes zhoubné bujení banksterů a jejich moc. Vládní nařváni v české frašce Nutelliáda 2023 znázorňují různé stupně politikářské stupidity.

Hlupáci jsou mnohem větší pohromou než lidé zlí. Zlí občas odpočívají; hlupáci nikdy.

(Anatole France)