Poslední zhasne

Manuel Gomez

Křičím to už léta, píšu a doufám, že to lidé konečně pochopí: "Na územích napadených arabskými muslimy není žádná koloniální válka. Jsou to jen náboženské války." A tak tomu bylo po staletí a staletí. A důkazy máme přímo před očima, ale stále je musíme vidět.

Na všech územích, která Arabové po staletí obsazovali, bylo hlavním cílem vymýtit ostatní náboženství praktikovaná před jejich příchodem, "aby zůstalo pouze muslimské náboženství, jeho zákony, jeho směrnice, jeho 'šaría'".

Jmenujte mi jedinou zemi, kde jiné náboženství než muslimské dokázalo přežít po invazi? Žádná není.

Dříve nebo později se "muslimové" prosadí, ať už silou a masakry (džihád) nebo utajováním (taqîya).

Vzhledem k tomu, že, bohužel, je to nyní otázka "Židů" a zprávy se zaměřují na děsivý masakr 7. října v Izraeli, musí být známo: všechny arabsko-muslimské země světa chtějí úplné zmizení Izraele: konečné řešení.

Ale po staletí se "Jim" dařilo je tak či onak "eliminovat" ze zemí, které napadali. Příklady: Maghrebu.

• Tunisko: více než 100 000 Židů před rokem 1956 (konec francouzského protektorátu), asi 1200 v roce 2023 a zítra žádný.
• Alžírsko: asi 20 000 v roce 1830, 150 000 v roce 1962, 0 v roce 2023.
• Maroko: 200 000 v roce 1949, 18 000 v roce 1977 a asi 3000 v roce 2023.
• Asi 27 000 Židů ve všech muslimských zemích z celkového počtu 16 milionů obyvatel světa.

Pokud jde o Francii, není nouze o příklady: kde jsou Židé na určitých předměstích pařížského regionu (Sarcelles, Saint-Denis atd.)? Nezbyly téměř žádné. Zůstávají jen ti, kteří nikam nemohou.

To platí o Židech, ale o "křesťanech"? Konečné řešení je pro ně ve všech muslimských zemích naprosto stejné: byli a stále jsou vyhlazováni.

V Alžírsku tomu tak nebylo, protože Židé a křesťané odešli v roce 1962 ještě předtím, než odešli.

V letech 1946/1952 jsem měl možnost se každý týden setkávat s Ferhatem Abbásem, jedním z hlavních vůdců FLN (tiskl své noviny "Égalité" z tiskáren deníku "Alger-Républicain", rue Koecklin u vchodu do Bab-el-Oued. Vysvětlil mi, že bojuje za nezávislé Alžírsko, ale je spojen s Francií za účasti "všech Evropanů v zemi", ale že je v menšině, protože usilovaným "cílem" je "totální odchod všech křesťanů, židů atd. a jejich likvidace začala již před 19. březnem a až v červenci 62."

V nezávislém Alžírsku měli zůstat pouze arabští muslimové, "a zůstali jen oni".

Válka proti kolonizaci nebyla ničím jiným než "reklamním transparentem" maskujícím náboženskou válku.

Tato současná invaze do Evropy, organizovaná po několik desetiletí islamisty, využívá dvoustrannou strategii: útoky, zločiny, agrese atd. za účelem zasévání strachu a především infiltrace, skrývání, spolupráce, účasti a konejšivých projevů (tisk, televize a sítě): taqîya.

Zdá se, že mnoho evropských zemí pochopilo toto nebezpečí lépe než Francie, to je případ zejména Německa a dokonce i Německa, i když ještě před několika měsíci bylo "migrantům" do značné míry otevřeno.

Francie musí podniknout radikální opatření, aby se pokusila uniknout nebezpečí, které jí hrozí, a jedním z těchto opatření musí být bezpodmínečně zbavení státní příslušnosti a vyloučení všech těchto "francouzských novin" z prvního vážného zločinu.

Já sám mám francouzsko-španělské dvojí občanství a naprosto bych pochopil, kdyby mi byla odebrána státní příslušnost, ať už ve Francii nebo ve Španělsku, pokud bych spáchal závažný trestný čin.

Zbavení státní příslušnosti, aby bylo možné přistoupit k deportaci, musí být zakotveno v ústavě a musí se vztahovat zejména na všechny džihádisty, kteří byli propuštěni z vězení nebo brzy budou propuštěni.

Manuel Gomez