Orbán nepatří do demokratické Evropy

Ladislav Pokorný

Maďaři měli možnost Orbána vyhnat už v lednu 2022. Tenkrát na dobré rady nedali a smutným výsledkem jsou fotografie s Putinem. O to více si v této souvislosti musíme cenit pevných postojů našich předních představitelů.

Skandální fotografie Viktora Orbána s Vladimírem Putinem na pekingském summitu pobouřila celý demokratický svět. Nejde však o nic překvapivého. Orbán prostě jako obvykle pošlapal všechny hodnoty, které společně vyznáváme. Naštěstí nám naši demokratičtí politici opět ukázali směr a Orbánovo bratříčkování s Putinem jasně odsoudili.

„Evropští lídři nesmějí podlehnout Putinově taktice,“ varoval Petr Pavel. Jasnozřivě odhalil, že podobné akce jsou pouze dalším pokusem rozbít soudržnost evropských států, narušují jednotu.

Putina všichni společně nenávidíme a odsuzujeme, to snad každý soudný člověk chápe. A právě Petr Pavel zde stojí jako morální maják v čele národa, dokáže současného ruského agresora nenávidět stejně tak zavile, jako před rokem 1989 nenáviděl americké imperialisty (což bylo tenkrát v pořádku, takové byly zákony i společenská atmosféra). Takhle nějak se má chovat liberálně demokratický státník a obhájce hodnot, což ovšem od Orbána lze jen těžko očekávat.

„Jedna fotka řekne někdy víc než tisíc slov,“ posteskla si na Twitteru předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a dodala, že o Viktoru Orbánovi nikdy neměla iluze. Teď už je s výjimkou proruských kolaborantů nemá v Česku nejspíš už vůbec nikdo. Kdybychom naši paní Markétu už dříve pozorněji poslouchali a hlavně kdyby Maďaři vyhnali Orbána jako Češi Babiše, jak jim poradila před maďarskými volbami v lednu 2022, nemuseli bychom se dnes v Evropě stydět za proruského kolaboranta, který se klidně sejde s Putinem, jedná s ním, domlouvá si kšeftíky týkající se dovozu zločinných ruských energií, a dokonce se s ním nechá vyfotografovat.

Jak každý správný a zodpovědný Evropan ví, s Putinem se nejedná, nekšeftuje a už vůbec se s ním nefotíme, to dá rozum. Putin a všechno to Russáctvo jsou určeni k likvidaci, to je snad jasná a mnohokrát deklarovaná priorita vyspělého demokratického světa a každého zodpovědného státu v Evropské unii.

Viktor Orbán však tuto prioritu svým konáním opakovaně zpochybňuje. Uvědomuje si ten pán, že tak sabotuje společné euroatlantické úsilí o konečné vítězství? A že svým příkladem stahuje do proruského bahna i jiné?

Nedávné volby na Slovensku a vlažný postoj jejich vítěze Roberta Fica ke společnému úsilí Evropanů o totální vítězství Ukrajiny nad mongoloidními hordami z Východu je pro všechny velikým varováním a poučením, jak správně uvedli představitelé českých demokratických sil.

A když už se pan Orbán tak rád fotí, jaký by byl problém se nechat vyfotografovat s palestinskými představiteli, protože s těmi je třeba hovořit, dokonce i nějaký ten milionek jim tu a tam na rozvoj jejich školství poslat, aby se nám ještě více neradikalizovali. Tam by měl pan Orbán napřít svoji iniciativu.

Jak má vypadat správný postoj k Rusku, to by se mohl Orbán jezdit učit po celé Evropě, ale nejskvělejší příklad má téměř za maďarskými humny, a to u nás v České republice. Zatímco pan Orbán se podlézavě fotografuje s Putinem, náš ministr vnitra statečně vyvěsil na budově ministerstva fotografii Putina v igelitovém pytli na mrtvoly.

Paní ministryně obrany se jasně a neohroženě vymezila též a její fotografie v tričku s nápisem „Fuck you Putin“ oblétla před rokem celý civilizovaný svět. Tohle byla jasná a srozumitelná gesta, která svět ocenil. A nejen to.

Zatímco pan Orbán uzavírá s diktátorem smlouvy na dodávky populisticky levného ruského plynu, který je však ještě cítit krví, naši představitelé se od takového plynu dokázali rázně odstřihnout. Dodávky plynu z USA a především ze spřáteleného arabského světa nejen výrazně posílily liberální demokracii v České republice, ale především našim občanům ukázaly skutečnou cenu naší demokracie. Vláda tak velice správně vyslala našim občanům jasný signál, že skutečná demokracie také něco stojí.

Vypůjčíme si tedy na závěr opět zlatá slova předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která je dnes již všeobecně uznávanou expertkou na maďarskou problematiku (jde o vyjádření již z července 2022, což jasně svědčí o správnosti postojů a vynikajících odborných znalostech paní Markéty, což poslední události jen potvrdily):

„Válka na Ukrajině potvrzuje, že Orbán je pro náš region trojským koněm, který spolupracuje s Ruskem i s Čínou a pouští jejich vliv do Evropy. Jde o režimy, které jsou diktátorské, a i on sám ve své zemi bohužel po jejich vzoru zavádí totalitní praktiky. Ne nadarmo začala v nedávné době do Maďarska vysílat Svobodná Evropa. I mnozí z těch, kteří mě za má slova kritizovali, se dnes museli probudit. Maďaři nepomáhají Ukrajincům tak jako zbytek Evropské unie, jezdí si do Ruska vyjednávat ceny plynu a v klíčových otázkách v EU a NATO jednotu sice ještě úplně nebortí, ale velmi významně ji nahlodávají. Přes Maďarsko se nedá na Ukrajinu transportovat pomoc, ačkoli právě to by byla nejefektivnější cesta. To pomáhá Rusku.“

Civilizovaná Evropa by dnes měla říci jasné NE nejen Putinovi, ale též Orbánovi. A případně dalším, kteří s ruskou kolaborací třeba jen koketují. Na tom se v Evropě můžeme alespoň podílet. U nás doma však můžeme jasné NE říci známým proruským kolaborantům, všelijakým chcimírům a proruským trollům právě teď.

Vypořádat se s těmi všemi zpochybňovači dodávek zbraní pro Ukrajinu, se všemi těmi proruskými demonstranty, se všemi dezoláty, kteří by se klidně nechali vyfotografovat s Putinem po vzoru Orbána, se všemi těmi představiteli dezinformačních médií a nositeli nesprávných názorů. Tvrdě a nemilosrdně. Naši liberální demokracii si rozvracet nedáme, právě na Maďarsku je vidět, k jakým koncům to může vést