Sklon svahu se stále zvětšuje

Starý Kocour

Homer Simpson vybírá z diskuze na webu Litterate úvahu Starého Kocoura, kterou považuje za velice výstižnou pro dnešní dobu. 

Co se týká „udržitelného rozvoje“ vznikají „primitivní otázky“:

• opravdu musí mít každý člověk automobil? Není řešení v posílení veřejné dopravy?
• není možno zavést (asi intervencí státu) takové pojištění na stáří, aby nebylo potřebné mít jedenáct dětí?
• je nutné, aby se obvyklé potraviny i ty nejobyčejnější věci vyráběly někde jinde, protože jsou o několik procent levnější a vozily se přes půl kontinentu?
• nejde se „rekreovat“ jinde než v několika vyhlášených destinacích na druhém konci světa?
• je užitečné držet si takové množství neproduktivních lidí (rozvětvené úřednictvo, „neziskové“ organizace atd.
• nebylo by užitečné nějak přibrzdit soutěž v „inovacích“ výrobků, často jenom zdánlivých, které se dělají jen za účelem vyššího prodeje? Mít každý rok nejnovější model i-phonu nezvyšuje reálný komfort uživatele, jen zisk výrobce a prodejců. Spousta pominutelných funkcí. Neustálé změny systémů a norem.
• totéž i u jiných výrobků. Jaký smysl má mít v obchodě 48 různých zubních past? Konkurence? Zdá se mi, že přerostla v nesmyslný boj o zákazníka. Dtto spousta dalších.

Je pomalu čas zastavit filosofii přepychu a tím pádem plýtvání. Pokud to neuděláme, včetně regulace porodnosti, dožene nás vyčerpání zdrojů a to i obnovitelných – nebudou se stačit včas obnovovat.

Pokud se vám zdá, že vybízím k návratu do středověku tak to jen tak vypadá. Chodím občas se smetím do popelnice a vidím, jak se vyhazují věci, které by mohly ještě dlouho někomu sloužit. Spousta nezkaženého jídla. Slýchávám (ne moc rád) hudbu, která baví mladé a připadám si jako v Africe. Ostinantní rytmus bubnů (cca 120/nin.) jako u obřadních ohňů. Čili – školy nebyly schopné nabídnout nic alternativního. Duševní obzor velké části mladých je neuvěřitelně omezený, mám pocit, že za socialismu byl širší – ale mohu se mýlit.

Nevezme-li lidstvo jako celek některé parametry (přes neshody v přáních a potřebách) do svých rukou, vyhubí se samo. Buď pomalu vyčerpáním zdrojů), ale spíš rychle tím, že se o ty zdroje začne prát. Každá rvačka má ovšem tendenci eskalovat. Třeba jaderně.

Ano, vývoj je jasný, pokud se nezmění trend. Nevím, nakolik dopředu jsou tyhle úvahy pravděpodobné.

Nezabývám se tím pochopitelně sám. Toto všechno je popsáno nejen v SF literatuře, ale i ve vážně míněných studiích.

Jenže je nikdo nečte. Lidé se zabývají naprostými drobnostmi, bulvárem, vlastním okamžitým prospěchem. Peníze, moc. Jenže když se začne nad lidstvem stmívat, bulvár ani politika situaci nezachrání. Sklon svahu se stále zvětšuje a brždění bude stále méně účinné. Pak všechno přejde ve volný pád. Pokud po něm zůstane něco živého, bude muset začínat znova.