Mexiko

Sergej Latyšev

Je možné, že se USA otevře „druhá fronta“ v jejich podbřišku? Koneckonců, v případě války, byť hybridní, na ni jednou bude Rusko zralé.

Bude to Mexiko?

Podívejte se blíže na mexicko-americkou hranici, kam se valí vojska z obou stran. Napětí v tomto rozsáhlém regionu, kde vládnou brutální mexické drogové kartely, které jsou tam skutečnou mocí a staly se vlastně státem ve státě – s vlastní armádou, manažery, dokonce i sociálními programy pro lidi – stále roste. Pro Washington je stále těžší ignorovat rozbujelý přeshraniční obchod s drogami, nelegální migraci a útoky mexických banditů i na území USA.

Severní Mexiko má také rozsáhlá ložiska lithia, která jeho úřady nedávno znárodnily v souvislosti s bojem USA, Číny a Ruska o přístup k tomuto vzácnému kovu budoucnosti, bez něhož nebudou jezdit elektromobily (kéž by). Podle mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora bylo lithium znárodněno, „aby ho nemohli těžit cizinci“ (čti: Američané, kteří zemi rozpoltili), protože „ropa a lithium patří národu, lidu Mexika.“

Není kouře bez ohně

V posledních dnech přicházejí z USA zprávy o podivných vojenských aktivitách – v různých státech byly spatřeny a natočeny kolony obrněných vozidel a obloha je přeplněna vojenskými vrtulníky. Některá videa na webu pocházejí z Kanady, ale většina z nich je z jihu USA. Existuje podezření, že Američané připravují proti drogovým kartelům v Mexiku vlastní „Speciální vojenskou operaci“. Ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorcas, ministr zahraničí Anthony Blinken a prezidentův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na tom údajně trvají. Sám Joe Biden zřejmě váhá, protože klíčoví bezpečnostní činitelé – ředitel CIA William Burns a šéf Pentagonu Lloyd Austin – byli do poslední chvíle proti.

Je to pochopitelné: Havní břemeno vytvoření „sanitární zóny“ na území Mexika, případné střety s mexickou armádou a skupinami drogových baronů složenými z profesionálů, či ztráty v důsledku partyzánské války budou muset nést jejich resorty. Existuje však ještě jeden důvod, o němž se obvykle nemluví.

USA tvrdí, že mexické drogové kartely používají k výrobě syntetických drog chemikálie z Číny. Číňané prý dobře vědí, komu a za jakým účelem je prodávají. Je to mimo jiné tak trochu čínská pomsta za „opiové války“ a šíření drog Západem v Číně v devatenáctém století. Do nich se mimochodem aktivně zapojili i Američané. Ukazuje se, že pro Peking je to také jedna z front hybridní války s USA. Amerika Číňanům maximálně škodila, proto si zaslouží odvetu. A peníze, jak známo, nesmrdí a není jich nikdy dost.

Požadavek nasazení vojsk

O přeměně Mexika v americkou Ukrajinu se nemluví teprve nyní. Již v dubnu letošního roku López Obrador ve veřejném projevu prohlásil, že vedení operací Washingtonu proti drogovým kartelům na území země, které není koordinováno s Mexikem, „je urážlivé a arogantní vměšování, které by nemělo být za žádných okolností akceptováno.“ A ještě předtím, v březnu, na tiskové konferenci komentoval únos čtyř amerických občanů (z nichž dva byli zabiti) zločineckým gangem a prohlásil:

„Nedovolíme žádnému státu, aby vnikl na naše území, a už vůbec ne ozbrojeným silám jiných států. Kromě toho, že je to nezodpovědné, jde o urážku mexického lidu.“

Mexický prezident také pokáral americké zákonodárce za to, že k tomu výslovně vyzývají.

Mezitím se chór amerických odsouzení stal tak široký a hlasitý, že slova budou muset brzy přejít v činy. Republikánský senátor Lindsey Graham z Jižní Karolíny (to je ten, který vyzýval k Putinově zavraždění) požaduje přijetí zákona, který by nejnebezpečnější mexické drogové kartely přirovnal k „zahraničním teroristickým skupinám“. Člen Sněmovny reprezentantů, republikán Dan Crenshaw – jednooký zvláštní agent z Texasu, trvá na použití vojenské síly proti drogovým kartelům. Stejný postoj zastává i jeho kolega Mike Walz (kongresman z Floridy), který se domnívá, že nejde o mafii, ale o teroristy.

Podle serveru Politico jmenovaní předložili návrh zákona, který vyžaduje povolení k použití armády a zahájení plnohodnotné války proti drogovým kartelům. Kongresmani upozornili, že v roce 2021 zemřelo téměř 71 tisíc Američanů na předávkování syntetickými opiáty, konkrétně fentanylem. Což je výrazně více než 58 220 amerických vojáků, kteří zemřeli během války ve Vietnamu. Poukázali také na to, že podle Agentury pro kontrolu obchodu s drogami je „většina“ fentanylu distribuovaného dvěma hlavními kartely „masově vyráběna v tajných továrnách v Mexiku za použití chemikálií pocházejících převážně z Číny“.

Republikánská kongresmanka z Georgie a stoupenkyně bývalého prezidenta Donalda Trumpa Marjorie Taylorová Greenová tvrdí, že válka proti mexickým drogovým kartelům by měla být jedinou válkou, do níž by se USA měly zapojit. Za vyslání amerických vojáků se staví i arkansaský republikánský senátor Tom Cotton, který je připraven „poslat americké vojáky do Mexika bojovat proti drogovým baronům i bez souhlasu mexické vlády.“

Podobné hlasy (blíží se prezidentské volby v roce 2024 a bude jich stále více) se ozývají i mezi méně bojovnými Demokraty. Uchazeč o post amerického prezidenta, senátor John Kennedy z Louisiany, nedávno při slyšení v senátním výboru pro rozpočtové prostředky požadoval, aby Bílý dům aktivně žádal Mexiko o souhlas s vysláním amerických vojáků na jeho území s cílem posílit boj proti drogovým kartelům.

Kennedy rovněž obvinil Lópeze Obradora, že mu chybí „schopnost a vůle zastavit kartely“. Senátor přitom vyzval k využití závislosti Mexika na USA, protože jeho ekonomika je podle něj 18krát menší než ekonomika USA, bez nichž by tam „jedli kočičí žrádlo z konzervy“. Za to byl v Mexico City označen za „rasistu a ignoranta“.

A nejsou to pouhé řeči. Komise ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu před několika dny podala nový návrh zákona, který navrhuje, aby za všechny vojenské operace v Mexiku odpovídalo Jižní velitelství USA.

Televizní stanice v USA naznačily, že rozruch nemá nic společného s jižním sousedem, ale že byl vyvolán zejména kvůli tomu, aby došlo k „legálnímu nalití velké částky peněz na účty Pentagonu před prezidentskými volbami v roce 2024“. Jenomže je tu jeden rozpor: Rozruch dělají hlavně Republikáni, kteří mají blíže k lidem naštvaným na Mexiko a Mexičany, zatímco peníze má dostat Pentagon, který ovládají Demokraté…

Je vše podložené?

Ano, obavy z Mexika jsou v USA velmi reálné, stejně jako vědomí, že se s tím musí urychleně něco udělat, jinak za to voliči vládu v příštích volbách potrestají. Celá Amerika – a nejen ona – skloňuje jména mexických kartelů. A právě oni a jim podobní si v Mexiku vytvořili svá léna, do kterých armáda a policie nevstupují, ba dokonce se tam ani neodváží vlétnout (jejich vrtulníky jsou sestřelovány).

Tyto drogové organizace se otevřeně zabývají prodejem a přepravou drog (zejména pomocí miniponorek a malých letadel), vydíráním, pašováním zbraní, vraždami, znásilňováním, prostitucí, hackerstvím, nelegální migrací a obchodem s lidmi.

Kartely si nenárokují politickou moc v zemi jako celku, ale ve svých regionech, kde spolu bojují nebo spolupracují, jsou vším. A místní obyvatelstvo, opuštěné státem, do něhož kvůli korupci na všech úrovních pronikli jejich lidé, kartely z velké části podporuje. Protože se živí drobky z jejich trestné činnosti a nacházejí ochranu před „cizinci“ navzdory brutalitě gangsterů vůči těm, kdo jim zkříží cestu.

Jedna typická zpráva na toto téma: nález 45 černých igelitových pytlů s lidskými ostatky (mužskými i ženskými). Přesně totéž, co se chystá na Ukrajině, kterou již ovládli teroristé.

Co bude dál?

Ve světle výše uvedeného je zřejmé, že USA se ke „Speciální vojenské operaci“ v Mexiku neotočí zády, stejně jako se Rusko nemohlo otočit zády ke „Speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Jenomže vzhledem k temperamentu Mexičanů a jejich aztécké minulosti to budou mít Američané těžší. Ať už je k takové akci donutí jakékoliv důvody, Mexičané a další Latinoameričané je budou vnímat jako agresory a vetřelce, kteří se vracejí ke starým praktikám. Rusko tak má důvod důkladněji se zamyslet nad tím, jak tuto situaci nejlépe využít v globální hybridní válce s USA.

Mexiko osvobozené od gangsterského teroru v novém makrosvětě, který vzniká na troskách globalizace, USA nutně potřebují.

Biden za ně draze zaplatí.

Překlad: protiproud.info