Zločiny Ruské Federace

Homer Simpson

Je nejvyšší čas začít bilancovat zločiny Ruské Federace a Putina zvlášť, kterých se dopustil jen od února 22 (jít za tuto časovou hranici by článek neúměrně prodloužilo).

První a zásadní zločin se stal právě v tom únoru, kdy naprosto bezdůvodně napadl menšího souseda, zcela v duchu svých imperiálních záměrů ve světovládě. A to již měl podobnou nálepku z dřívější doby, kdy pod záminkou zfalšovaného referenda ukradl Ukrajině a anektoval Krym. Všichni máme zelené mužíčky v paměti.

Tentokrát, už bez použití árie zelených mužíčků, začal útok pravidelné armády ze tří světových stran na Ukrajinu, který ovšem díky vojenským omylům byl tak amatérským, že i díky hrdinnému odporu Ukrajiny, byl zastaven, přešel do poziční války a rozsáhlé oblasti kolem Kyjeva a Charkova byly osvobozeny od ruské okupace. Je nutno zde vyzdvihnout podporu Západu, která morálně a v menší míře i materiálně znamenala možnost se vyrovnaně postavit okupantovi tváří v tvář.

Přitom jak NATO, tak Ukrajina po celou dobu deklarovaly svou ne-expanzivnost a svou podporu jednáním i o Minských dohodách. Lži o tom, že se Ukrajina snažila vyvinout svou jadernou zbraň a že NATO chce využít Ukrajiny jako nástupního prostoru proti RF, by zaplnily několik stran textu. Naštěstí jak vyspělý západní svět, mezi které se počítá i Česká republika, tak i OSN, nepustili ze zřetele to hlavní, to co je obecně známo o RF, že jde o mistry v rétorice lhaní a překrucování faktů.

Už jenom zdůvodnění napadení Ukrajiny na základě žádosti páté kolony Ruska na Ukrajině, tzv. Doněcké a Luganské republiky, ve které se snoubila drzost s překrucováním faktů o údajném ostřelování civilních cílů na Donbase s obětmi řádu desetitisíců, žádosti, která evidentně byla sepsána v dohodě s představiteli RF, jmenovitě V.V.Putinem, bylo výsměchem.

V tomto duchu pokračovala RF i v připojení oblastí kolem Chersonu a Záporoží, opět s předem daným výsledkem referenda. Obě tyto akce byly odmítnuty výraznou většinou států na půdě OSN (OSN sice nikdy neuznala ani osamostatnění Kosova, což ale pro podstatnou část států EÚ i samotné Spojené státy celkem správně nic neznamenalo).

Jestliže se RF domnívá, že nyní je Ukrajina agresorem na vlastním území, se zlou se potáže.

Ostatně jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá a také: komu není rady, tomu není pomoci. Není na místě zde nezmínit i možnost použití malých taktických jaderných granátů z rumunských hranic k zastrašení agresora. Případný, pokud vůbec nějaký radioaktivní spad neznamená žádné nebezpečí pro Evropu a i případné nepříjemnosti budou jen dále zvyšovat hlubokou nevůli vůči Putinovi a to jak Evropanů, tak obyvatel Ruska. Pokles jeho oblíbenosti u Rusů je jedním ze základních předpokladů pro ukončení jeho expanzivních snah.

Obavy lidí na obou polokoulích Země z použití strategických jaderných arzenálů jsou úplně zbytečné.

I v ringu platí, že stačí jen první a jediná dobře mířená rána k tomu, aby protivník šel k zemi bez možnosti ji oplatit. Proto i úvahy o tom, že Rusko zahnané do kouta, samo jaderné zbraně použije, je nutno na tomto místě důrazně odmítnout.

Dalším ze zločinů federace byl známý případ z Buči, kde po zbabělém ústupu Rusů byla nalezena řada mrtvých těl, zřejmě ze vzteku postřílených ustupujícími okupanty. Snahu ruské strany získat seznam těchto mrtvých je nutno považovat za podobnou mlžnou clonu, jakou známe z vyšetřování případu sestřelení MH-17.

Případ záměrného ostřelování atomové elektrárny v Záporoží Rusy s cílem vytvoření radioaktivního zamoření širokého okolí (s možnými dosahy i do Evropy) je také dobře znám. Naštěstí jen nedostatek času při obsazení prostoru bývalé elektrárny v Černobylu byl důvodem, že podobný scénář nebyl dotažen do konce.

Napadení Krymského mostu lze hodnotit pouze v kontextu toho, že sice jde o civilní infrastrukturu, ovšem hojně využívanou pro vojenské účely. Z téhož soudku je možnost zničení kaskády přehrad na Dněpru, jenž sice dost poškodí civilní cíle a zejména přívod vody na Krym, ale z vojenského hlediska je naprosto omluvitelné.

Poslední případ z mnoha, kdy Rusko se projevilo jako až nepříčetný agresor (přičemž si bere za rukojmí strádající hladem na africkém kontinentu), bylo pozastavení dohody o zabezpečení konvojů s obilím z Oděsy. Přitom vychází z naprosto nepřesvědčivých tvrzení o zneužití této dohody napadením sevastopolského vojenského loďstva mořskými drony a trvalo na jakémsi vyšetřování celé záležitosti.

NATO deklarovalo, deklaruje a bude deklarovat svůj ryze obranný charakter a to i v okamžiku, kdy noha prvního jejího vojáka vstoupí na Rudé náměstí v Moskvě (resp. v tom, co z té Moskvy zůstane).

Protože, je třeba si to přiznat, na hrubý pytel patří hrubá záplata.

A buďme rádi, že pár křiklounů na různých tzv. alternativách nepřehluší myšlenky a cíle, které jsme vyslechli na demonstraci Miliónu chvilek koncem října, které slyšíme a vidíme v našich médiích, které nám říkají naši vládní představitelé v čele s Petrem Fialou.

Chtěl bych vyslovit naději, že není daleka doba, kdy umlčíme i naši pátou kolonu, reprezentovanou různými Vlky, Vidláky a jinými pisálky.

Bude to jen dobře, protože je potřeba mít klid na práci.

Se Spojenými státy na věčné časy...
...a ani o minutu déle.

(výběr z našeho a zahraničního tisku)

Homer Simpson
Ostrava