 |
| Pokrokový euroobčan |
Naše neschopnost vcítit se do druhých, naše posedlost vlastní svobodou a naše přesvědčení, že můžeme dělat cokoli, pokud nám to zákon výslovně nezakazuje.
Dnešní sobecká doba nás naučila neohlížet se na ostatní. Myslíme si, že svoboda je absolutní a nebereme ohled na lidi, které mohou naše zvyky zraňovat. Právě to je příčinou událostí, jako byla ta v Berlíně. Nemůže za to žádná „LGBT ideologie“ ani islám. Jen to, že jsme si odvykli brát na sebe ohledy.
Dnešní sobecká doba nás naučila neohlížet se na ostatní. Myslíme si, že svoboda je absolutní a nebereme ohled na lidi, které mohou naše zvyky zraňovat. Právě to je příčinou událostí, jako byla ta v Berlíně. Nemůže za to žádná „LGBT ideologie“ ani islám. Jen to, že jsme si odvykli brát na sebe ohledy.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Lidé jedí vlastní klobásy na festivalech s veganským cateringem. Grilují vepřové maso pod okny svých muslimských sousedů, aniž by přemýšleli, jaké trauma tím mohou způsobit. Chodí v tričku Ortelu přes náměstí právě ve chvíli, kdy na pódiu vystupuje Tomáš Klus nebo David Koller. Jiní připomínají při krajanském shromáždění německou historii zúčastněným krajanům. A pak se divíme, že ve společnosti narůstá napětí.
Přitom řešení je tak prosté. Více empatie. Než si oblékneme tričko, měli bychom se zamyslet, koho může jeho potisk zranit. Než zapálíme gril, měli bychom si se rozhlédnout kolem sebe. A než si pustíme hudbu, měli bychom zvážit, zda náhodou neposloucháme interpreta, jehož tvorba přispívá k nárůstu agresivity.
Nechci nijak bagatelizovat fakt, že odpovědnost za násilí pořád nese z větší části ten, kdo se ho dopustí. Jenže ono je velice snadné na někoho ukázat prstem. Proč? Protože skutečný viník je vždy někde hloupěji. V atmosféře, ve společenském klimatu, v nedostatku citlivosti. A kus takového viníka je v každém z nás.
Jestli se z Berlína máme poučit, pak především z toho, že naše svoboda může zasahovat tam, kde se někdo jiný může cítit dotčen. Pokud se místo opájením se nekonečnou svobodou budeme více zamýšlet nad tím, jak přispět k harmonii, diverzitě a vzájemnému respektu, k událostem, které otřásly minulým víkendem, bude docházet mnohem méně častěji. Empatií totiž nikoho neurazíte.
Odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.