 |
| Jiří Jurčák |
S velkou radostí jsem hltal informace z našich médií o významné události, která na mne dýchla vzpomínkami z časů mého mládí a dětství. Největší školní promítání pro studenty všech dob! Téměř čtyři tisíce studentů zhlédlo film Velký vlastenecký výlet, aby tak, za přispění našeho pana prezidenta, vytvořili nový, československý rekord!
Je to taková milá vzpomínka na dobu, kdy jsme se všichni těšili na společné promítání ideologicky správných a poučných filmů, které nás utvrzovaly o správnosti našich tehdejších hodnot a vždy nám jasně, pravdivě a nekomplikovaně ukázaly toho správného nepřítele. Pryč bylo naše tápání a pochybnosti, které k nám občas pronikly v ilegálních zprávách z nepřátelského západu. Naše nadšení tehdy pouze poněkud kalilo vědomí, že zameškáme některou z důležitých hodin školních osnov a tak jsme si vždy slíbili, že vše doženeme zvýšeným úsilím a příkladnou pílí.
Proto nelze než vysoce ocenit, že si náš pan prezident v tomto, pro mnohé hektickém, předvánočním období, v době smýčení komnat, mytí oken či řezání vánočních stromků, urval několik chvil i na setkání s naší mládeží a obdaroval ji tak hodnotami nejcennějšími. Možná si vzpomněl, jak by byl jistě i on sám nesmírně potěšen setkáním se svým tehdejším prezidentem, Gustávem Husákem a s představiteli toho nejlepšího a nejdemokratičtějšího zřízení na světě. Tedy zřízení socialistického a demokracie lidové! Kdoví, jestli se mu toto přání někdy splnilo a jestli i on mohl stejně tak neprvoplánovaně, srdečně a svobodně se soudruhem Husákem pohovořit, jako ti, kteří měli to štěstí při tomto vzácném setkání s prezidentem dnešním.
Prezidentem-hrdinou, s představitelem těch nejvyšších i nejhlubších morálních hodnot, panem prezidentem Petrem Pavlem! Prezidentem osvoboditelem, budovatelem i myslitelem, v trojjediné osobě!
Bylo přímo symbolické, že se toto setkání uskutečnilo v budově, která je svou historií a vývojem našemu panu prezidentovi tak blízká a podobná. Vždyť i dřívější Palác kultury, kdysi vysmívaný a ideově zatížený „Pakul“, „Lidojem“, či „briketa“, se po své proměně a nové ideové náplni stal jedním z nejlepších míst světa pro setkávání lidí, vyznávající ty správné a občas i nejsprávnější hodnoty. A takový je i náš pan prezident. Vždy stojící na té správné straně a vždy neohroženě bojující za ty správné hodnoty. Vždyť i po promítání toho hodnotného hodnotového filmu, který víc než objektivně a naprosto pravdivě a nezkresleně zobrazuje jak historický vývoj, tak i vnímání těch největších problémů této doby, si nechal čas na diskuzi a vysvětlení těch nejpalčivějších současných problémů.
Odpověděl vždy naprosto přesně a srozumitelně na všechny správně položené dotazy k aktuální situaci, např. stran muniční iniciativy, vnímání naší země po vítězství nedemokratických a proruských sil, se silnými sklony k neonacismu v posledních volbách a potížích se sestavováním vlády. Nejvíce všechny přítomné zajímaly dvě nejdůležitější otázky. Přímé ohrožení budoucnosti naší země po všech stránkách nominací Turka do vlády na ministerstvo životního prostředí a případná další kandidatura.
Je to taková milá vzpomínka na dobu, kdy jsme se všichni těšili na společné promítání ideologicky správných a poučných filmů, které nás utvrzovaly o správnosti našich tehdejších hodnot a vždy nám jasně, pravdivě a nekomplikovaně ukázaly toho správného nepřítele. Pryč bylo naše tápání a pochybnosti, které k nám občas pronikly v ilegálních zprávách z nepřátelského západu. Naše nadšení tehdy pouze poněkud kalilo vědomí, že zameškáme některou z důležitých hodin školních osnov a tak jsme si vždy slíbili, že vše doženeme zvýšeným úsilím a příkladnou pílí.
Proto nelze než vysoce ocenit, že si náš pan prezident v tomto, pro mnohé hektickém, předvánočním období, v době smýčení komnat, mytí oken či řezání vánočních stromků, urval několik chvil i na setkání s naší mládeží a obdaroval ji tak hodnotami nejcennějšími. Možná si vzpomněl, jak by byl jistě i on sám nesmírně potěšen setkáním se svým tehdejším prezidentem, Gustávem Husákem a s představiteli toho nejlepšího a nejdemokratičtějšího zřízení na světě. Tedy zřízení socialistického a demokracie lidové! Kdoví, jestli se mu toto přání někdy splnilo a jestli i on mohl stejně tak neprvoplánovaně, srdečně a svobodně se soudruhem Husákem pohovořit, jako ti, kteří měli to štěstí při tomto vzácném setkání s prezidentem dnešním.
Prezidentem-hrdinou, s představitelem těch nejvyšších i nejhlubších morálních hodnot, panem prezidentem Petrem Pavlem! Prezidentem osvoboditelem, budovatelem i myslitelem, v trojjediné osobě!
Bylo přímo symbolické, že se toto setkání uskutečnilo v budově, která je svou historií a vývojem našemu panu prezidentovi tak blízká a podobná. Vždyť i dřívější Palác kultury, kdysi vysmívaný a ideově zatížený „Pakul“, „Lidojem“, či „briketa“, se po své proměně a nové ideové náplni stal jedním z nejlepších míst světa pro setkávání lidí, vyznávající ty správné a občas i nejsprávnější hodnoty. A takový je i náš pan prezident. Vždy stojící na té správné straně a vždy neohroženě bojující za ty správné hodnoty. Vždyť i po promítání toho hodnotného hodnotového filmu, který víc než objektivně a naprosto pravdivě a nezkresleně zobrazuje jak historický vývoj, tak i vnímání těch největších problémů této doby, si nechal čas na diskuzi a vysvětlení těch nejpalčivějších současných problémů.
Odpověděl vždy naprosto přesně a srozumitelně na všechny správně položené dotazy k aktuální situaci, např. stran muniční iniciativy, vnímání naší země po vítězství nedemokratických a proruských sil, se silnými sklony k neonacismu v posledních volbách a potížích se sestavováním vlády. Nejvíce všechny přítomné zajímaly dvě nejdůležitější otázky. Přímé ohrožení budoucnosti naší země po všech stránkách nominací Turka do vlády na ministerstvo životního prostředí a případná další kandidatura.
„Budu se snažit, aby na ministerstvu životního prostředí seděl člověk, co nebude přímo proti ochraně životního prostředí,“ sdělil prezident a během vteřiny se ozval aplaus jako na sportovním utkání.
S velkým napětím byla též očekávána odpověď na přímý dotaz, zda bude náš pan prezident ochraňovat naši demokratickou budoucnost i nadále, po dalších prezidentských volbách. S velkou úlevou pak všichni přítomní vyslechli přímou a radostnou odpověď!
„Pokud by ten můj kontext byl stejný jako před první volbou, tak to určitě zvážím,“ řekl stručně na téma kandidatury a opět si vysloužil okamžitý a bouřlivý aplaus. Chvílemi to působilo, jako by na pódiu stála rocková hvězda. K naprosté dokonalosti chyběly jen pionýrské šátky a svazácké košile...
Ano, to je náš nový pan prezident. Nebudu se dále opakovat výčtem jeho mnoha předností. Neboť je všichni dobře známe nejen z objektivních médií, ale naprosto nestranně a nezaujatě nám je potvrdí i deset hodnotově správně smýšlejících demokratů z devíti. Přál bych si, aby naše nové letiště, které vybudujeme pro naše nová, krásná, mírová letadla z USA, neslo jméno našeho pana prezidenta.
LETIŠTĚ PETROPAVLOVO!
Ať bůh, Halík, svatý Mikuláš Minář a všichni svatí ochraňují pana Petra Pavla a dopřejí mu krásné a nerušené svátky vánoční nejen letos, ale pro všechna léta jeho panování!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Email mě upozorní na Váš komentář. Díky za trpělivost.