Prezident podepíše Chartu 77

Pokrokový euroobčan

Na dodatečném podepsání Charty 77 se na festivalu Trutnoff dohodli bývalí disidenti s týmem prezidenta Petra Pavla.

K samotnému aktu by mělo dojít 28. října 2023 před slavnostním předáváním státních vyznamenání. Podepsání Charty 77 by mělo završit přijetí Petra Pavla mezi osobnosti, které zasvětily svůj život boji za demokracii.

„V roce 1977 mi bylo šestnáct let. Tehdy jsem Chartu 77 skutečně podepsal, ale jenom sám pro sebe v soukromí domova. Ani rodičům jsem o tom neřekl. Snil jsem o nespoutaném životě v undergroundu. Bohužel, za mých studií mi režim neumožnil chartu podepsat oficiálně, stejně jako mnoha jiným. Nyní bych chtěl tento dluh splatit,“ říká prezident Pavel a neskrývá, že se na samotný akt velice těší.

„Máme po 20 letech demokratického prezidenta a jeho podpis by určitě pod Chartou 77 neměl chybět,“ uvádí Otto Rákosník, jeden z bývalých disidentů, který celou akci vymyslel, a dodává: „Je snadné někoho soudit kvůli tomu, co napsal v osmdesátých letech do životopisu nebo co se rozhodl studovat. Ale co ví veřejnost o tom, jaký pan generál skutečně byl a jaké zastával vnitřní postoje?“ pokládá Rákosník řečnickou otázku, aby si posléze sám odpověděl tak, že mnohdy je vnitřní a neokázalý protest cennější než vystupovat proti režimu otevřeně.

Prezident Petr Pavel se od mládí připravoval na kariéru předsedy vojenského výboru NATO a neuvážený podpis pod dokumentem, který byl nenáviděn komunistickým režimem, by mohl jeho cestou za kariérou zkomplikovat. Právě díky svému cílevědomému studiu měl příležitost stát se šiřitelem svobody a demokracie v globálním měřítku pod záštitou NATO.

Představitelé českého disentu si tuto skutečnost uvědomují a prezidenta Petra Pavla už dávno berou jako člověka ze svého středu. Dodatečné podepsání Charty 77 tak bude důležitým aktem, který potvrdí postavení prezidenta Petra Pavla jako osobnosti, která, stejně jako Václav Havel, zasvětila svůj život boji proti útlaku a totalitnímu zřízení.

Svůj ryzí charakter potvrdil prezident při Školní besedě s prezidentem Pavlem:

Do elitní výběrové školy v Praze, kterou navštěvuje moje neteř Ella, zavítala vzácná návštěva. Víc už vám o tom napíše ona sama. Sledovat ji můžete i na facebookovém profilu „Ella, malá Evropanka“.

Včera nastala na naší škole slavnostní chvíle. Přišel k nám na besedu pan prezident Petr Pavel. Během času, který u nás strávil, jsme mu položili spoustu otázek. A jak sami uvidíte, i když jsme ho nijak nešetřili, dokázal na všechny otázky odpovědět a získal si srdce nás všech. Ostatně, zde si můžete přečíst, na co všechno jsme se ho ptali.

Pane prezidente, proč jezdíte na motorce a přispíváte tak ke zvyšování uhlíkové stopy?

Děkuji za tuto otázku, na kterou moc rád odpovím. Ano, skutečně rád jezdím na motorce. Ale mohu vás všechny ujistit, že proti uhlíkové stopě budu bojovat všemi silami, které jsem během svého vojenského výcviku a hrdinských činů získal.

Pane prezidente, cítíte se víc jako Čech nebo jako Evropan?

Já se cítím především jako ochránce demokratických a morálních hodnot. Existují lidé, kteří tyto hodnoty zpochybňují, a právě proto jsou tu lidé, kteří máme za úkol je chránit.

Pane prezidente, prý se chystáte ocenit bratry Mašíny za jejich zahraniční odboj. Víte o nich vůbec něco?

Ano, když jsem byl jako student kandidátem na agenta zahraniční vojenské kontrarozvědky, tak jsme se o bratry Mašíny velice zajímali. Vím o nich tedy skutečně úplně všechno. S kým se v zahraniční stýkali, co chystali, o čem hovořili se svými kontakty a tak dále.

Pane prezidente, proč jste se chtěl stát vojenským rozvědčíkem?

Abych mohl bojovat proti nepřátelům našeho zřízení. Ti se našli v každé době. I dnes takové lidi máme. Pořádají shromáždění proti naší vládě a zpochybňují naše začlenění v nadnárodních strukturách. A i dnes jsem připraven proti takovým lidem zakročit.

Pane prezidente, chtěla bych se zeptat, kdy jste zpozoroval, že jste stejný jako pan prezident Havel?

Už při studiích, kdy si moji spolužáci lepili do sešitů loga beatových a dalších pokleslých kapel, já si pečlivě v knihách uschovával fotografie Václava Havla. Vlastně jsem se k té vojenské rozvědce dal proto, abych mohl v zahraničí vyhledávat jeho přátele a povídat si s nimi o jejich činnosti. Povídat si s jeho kontakty v zahraničí tedy byla první věc, kterou jsem s ním chtěl mít společnou. A postupně přibývaly další.

Pane prezidente, jakého svého hrdinského činu si nejvíc vážíte?

Kdybych měl vybrat opravdu jen jeden, tak asi ochrana francouzské vojenské jednotky, kterou chtěli z území Jugoslávie vyhnat jugoslávští vojáci. Myslím, že žádný stát by na svém území neměl útočit na západní vojska.

Pane prezidente, jak jste se poznal s vaší ženou?

Potkali jsme se v knihovně na vojenské škole. Já jsem si šel půjčit knihu Poučení z krizového vývoje, zatímco moje budoucí žena připravovala materiály pro svou budoucí práci zástupce velitele roty pro věci politické. Zrovna sháněla materiály, kolik se vejde do západoněmeckého tanku západoněmeckých soudruhů a jakou kadenci má samopal vzor 24. Já už to dávno věděl.

Pane prezidente, prozradíte mi nějaký recept na to, abych měl také jednou tak zdravé vlasy a vousy jako vy?

Nepoužívám žádné speciální přípravky. Myslím si, že ve vizáži člověka se odráží zejména jeho morální hodnoty, výcvik, pevné zásady a přesvědčení. Věřím, že tím vším disponuji a mohu to nabídnout do služeb našim západním partnerům.

Pane prezidente, jakou knihu máte rozečtenou na nočním stolku?

Mám tam lejstra od svého přítele na telefonu Petra Koláře. Momentálně si čtu o nové americké vojenské základně v Brdech nebo na Ostravsku.

Pane prezidente, čím jsou pro vás naši zahraniční partneři jako Evropská unie nebo USA?

Pro mě jsou především autoritami, které nikdy nechci zklamat. Nedopustím, abych je zklamal já jako osoba, ani aby je zklamala Česká republika jako celek. Udělám všechno pro to, aby s námi mohli být spokojení.

Pane prezidente, jakou chybu byste na sobě našel?

I když se pro mnohé mohu jevit tak, že žádné chyby nemám, jsem přesvědčen, že by se i na mně nějaká našla. I prezident je člověk z masa a kostí. A určitě by nebylo ideální, kdyby po mém odchodu lidé nabyli dojmu, že prezident musí být úplně dokonalý. Proto věřím, že se během mého pětiletého mandátu nějaká ta chyba, která tuto představu naruší, objeví a můj nástupce se nebude muset vyrovnávat s příliš nepoznamenaným odkazem svého předchůdce.

----------------------

Autor se představuje:

Nelze pochybovat o tom, že žijeme v demokratické společnosti. Chceme-li však v takové společnosti žít i nadále, musíme veřejnou diskusi chránit před tendencemi, které mohou přivést do veřejného prostoru myšlenky, které ji ohrožují.

Demokratická diskuse je pro rozvoj demokracie velice důležitá. Dává nám prostor přicházet s myšlenkami, kam bychom se mohli posunout, kde bychom mohli udělat něco pro to, aby naše společnost byla demokratičtější než doposud, a dokázala se ještě efektivněji vypořádat se svými nepřáteli.

Každá demokratická diskuse by ale měla mít i něco jako svůj maják. Entitu nebo autoritu, která je zárukou toho, že se diskuse neposune k myšlenkám, které by mohly být pro udržení liberální demokracie ohrožující či přímo nebezpečné. Mnohokrát už se mi stalo, že jsem jako příklad takového majáku, který nedovolí, aby se diskuse zvrtla v gejzír závadných názorů, byl uveden já. Snad za své zásluhy v kultivaci diskuse na mém facebookovém profilu, snad i za své články zde na Seznamu. Ač mi to velice zalichotilo, ve své odpovědi jsem se vždy zdráhal takové postavení přijmout.

Ani já totiž nejsem vždy úplně bez pochybností. Ale to je právě ta krása diskuse, kdy se můžeme mírně lišit, ale nikdo z nás nepodléhá ruským narativům a nezpochybňuje naprosto základní otázky týkající se našeho směřování vstříc evropské integraci. A právě toto naše společné demokratické přesvědčení nám umožňuje diskutovat, polemizovat, ba se i přít a hádat v naprosté shodě.

Jsem rád, že můj profil na facebooku je právě takovým prostorem, kde panuje atmosféra demokratické diskusi otevřená, ale zároveň tam dokážeme zavřít dveře před nosem každému, kdo by v nás chtěl zasévat pochybnosti a přivádět nás na názorové scestí.

https://www.facebook.com/pokrokovy.euroobcan