Tma 2.1

Homer Simpson vypráví jeden ze svých pohledů na budoucnost:

Ondřej Neff, kterého obdivuji pro jeho sci-fi vize, napsal už dost dávno román Tma 2.0. Zápletka spočívá ve dlouhodobém výpadku elektřiny (blackoutu) a v románě je popsáno dění v Česku po dni D. Ponaučením tohoto románu je, že štěstí přeje připraveným a bezohledným. Ten rozpad společenské morálky je děsivý.

Do mých kalkulací o budoucnosti se stále častěji vtírá alternace této knihy v našem skutečném světe, v podobě Tmy 2.1. a příchodu našeho dne D.

My jsme sice ještě nějaký den přede dnem D, ale už se množí úvahy, co pro jeho oddálení dělat. 

Na řídící úrovni (EÚ, vláda, orgány státu) se objevují úvahy v různém pořadí jako:
a) oblečeme se teple (nejlépe dva svetry)
b) pořídíme si nezbytné zásoby paliv a potravin (ještě lépe na své chalupě)
c) budeme šetřit (teplota a doba použití teplé vody, diferencované snížení teploty a ty svetry)
d) zajistíme dostatek plynu, nafty a elektřiny

Obléci teple je samozřejmě možné. Ne vždy a všude to jde. Chlad bude působit zejména na nemocné a staré. Tyto kategorie budou první, kde se promítne předehra Tmy 2.1., a to zvýšenou úmrtností. Má to i světlou stránku a to  úsporu sociálních nákladů.

Zásobit se nezbytnostmi a připravit si útočiště lze jen doporučit, o tom není sporu. 

Šetření teplem je bohulibá činnost, snad nebude hnána do extrémů typu Švýcarska, kde vám za větší teplo hrozí žalář. Je to samozřejmě obtížně kontrolovatelné, tam kde si teplo vyrábějí jednotlivci ve svých bytových plynových kotlech, jednodušší je pro stát řešit obydlí s dálkovým topením a dodávkami teplé vody (teplota půjde dolů už na těchto médiích). Pokud nejsem při penězích, tak stejně při pohledu na ceny plynu, elektřiny a pevných paliv, zatnu zuby a ponořím se do chladu dobrovolně. Ovšem - stále mluvíme o stavu, kdy je elektřina a je plyn. Ještě není úplná tma a chlad.

V téhle předehře jednají státy podle schopností a možností svých vlád ve snaze nepřipustit den D. Nebo jej alespoň oddálit. To jednání je bilancováním možností odkud vezmeme plyn, ropu a elektřinu. Po likvidaci Nordstreamů našimi americkými (nebo jinými) přáteli a očekávatelným přerušením posledních trubek přes Ukrajinu a Turecko, je bilance zajistitelná jen námořní dopravou LNG a ropy. V cenách, které potopí průmysl Evropy a ožebračí jeho obyvatelstvo. Tedy, pokud by onen LNG byl a pokud by byl dostatek tankerů a zplynovacích terminálů.
Ale, díky naší schopné vládě, se nás den D nebude týkat (čtu to v novinách a poslouchám na  ČT, tak to bude pravda, a kdo jsem já, abych o tom pochyboval).

Od tohoto místa mého zamyšlení proto začnu konkurovat O. Neffovi a ponořím se do říše sci-fi.

Začíná běžet čas po dni D. Plamínek plynu v hořácích zhasl, není elektřina, nefungují čerpací stanice, stojí doprava, bankomaty jsou němé. Mobily nefungují, výtahy stojí. Obchody jsou ještě otevřené, ale přijímají jen hotovost. 

Počáteční šok se podle naturelu jednotlivců změní v aktivní jednání.  V této chvíli ještě nenásilné: přesunu se na své útočiště, domluvím se se sousedy a dostupnou rodinou a přáteli na výpomoci. Spočítáme zásoby a budeme v naději, že elektřina zase naskočí.

Ale čekání se protahuje, zásoby se tenčí a blíží se okamžik, který popsal O. Neff, okamžik, kdy se budeme muset aktivně bránit méně připraveným, ale o to více bezohledným. Budeme rádi, že jsme v přípravách nevynechali nutnost se ozbrojit. A spojit se zejména na vesnicích, aby se tamní uskupení dokázala ubránit rabování. Tam, venku, možnost přežití bude větší.

Ve městech to bude horší. Tady, nejen z nízké pohnutky něco ukrást, ale ukrást něco pro zachování své a své rodiny, se rabování dá očekávat. Zřetelné to jistě bude tam, kde existují komunity, jenž k násilné činnosti mají sklon (vyloučené lokality, migranti z Afriky a Asie - jímž bude zastaven penězovod sociálních dávek). Jsou-li organizované, je problém ještě větší. A čím větší koncentrace těchto skupin, tím hůře pro ostatní a pro zachování funkce státu (Německo, Belgie, Francie, Británie).

Dojde-li k naplnění Tmy 2.1, blackoutu, jsou všechny další úvahy redukovány především na obranu jednotlivců a státu. Není elektřina, není plyn. Svět, jak jsme ho znali, zmizel a začal boj o život.

Tma a zima je jen část problému. Tou podstatnější je zastavení ekonomiky vč. bankovnictví a výroby světských statků, jako jsou drobnosti typu potravin, ale i poskytování zdravotnické péče či distribuce léků. 

Touha přežít se samozřejmě odrazí na jednání státu a států. Pokud to bude možné, stát bude mobilizovat armádu a policii na ochranu nikoliv nás, ale státu, aby dokázal nějak fungovat. A tak jako budou jednat jednotlivci, budou jednat i státy, dostatečně bezohledně pro své vlastní přežití. Vzájemná výpomoc mezi státy EÚ zůstane jako téma pro pohádky na dobrou noc. My, co jsme na konci trubek, jimiž proudí ropa a plyn, budeme mít smůlu. To bude konec EÚ, eura i koruny, zůstanou jen samotné státní komunity, a pak stačí, aby se v některých vytvořily vhodné podmínky a někde povstane nový vůdce národa (a ani nemusí mít knírek).













2 komentáře:

  1. Starý kocour23.11.22

    Představy a vize Starého kocoura

    K té katastrofě může dojít mnoha způsoby. Těžko predikovat, který způsob to bude, v literatuře je jich popsáno poměrně dost. A nebude to jeden druh výpadku ale jejich kombinace. Třeba výpadek spojení, jednoho druhu energie nebo organizace života. U nás je předpoklad, že elektřina s bude vypadávat postupně, pak nastane dobrovolné/nucené odpojení od celoevropské sítě a Kotlinka přejde na „ostrovní“ systém, protože v elektřině jsme téměř soběstační. Nebude-li k tomu dostatek plynu, odpadnou sice plynové elektrárny, ale jiné zůstanou. Výpadek internetové sítě znemožní přístup k uloženým prostředkům a k bezhotovostním platbám a oběživa nebude dostatek. Nastane pádivá inflace. Nebude jak informovat obyvatelstvo, protože spoustu spojení mezi vysílači jde přes internetovou síť.

    Společnost bude reagovat dvěma způsoby: Jednak přizpůsobováním se situaci, jednak veřejnými akcemi nesouhlasu – ale i ty budou velmi ztíženy nedostatkem spojení. Řízení státu bude bez TV a rozhlasu v troskách – viz výše. Obchody budou fungovat jen částečně, nastane rabování – nejdříve ve velkých obchodech. Pokud jste viděli v TV, jak to vypadá v USA když některé hypermarkety vyhlásí „Black friday“ tak rabování bude vypadat podobně – i když možná ne až tak surově – přece máme jiné vzorce chování než černoši a hispánci.

    Ale myslím si, že pokud to nebude jaderná válka, se kterou nemá nikdo dost zkušeností (Hirošima a Nagasaki sice byly katastrofy, ale vlastně lokální), bude se stav společnosti zhoršovat několik dní, možná týdnů.

    Mezitím budou vznikat organizace, které se budou v nastalé situaci pokoušet o získání moci. Budou ale vznikat i „občanské výbory“ na vzájemnou ochranu. Rozpadne se veřejná doprava, problémy v zásobování PHM silně omezí dopravu individuální a nouzové zásobování obchodů. Zdravotní péče, nemocnice, stanice první pomoci i lékárny budou pracovat jen velmi omezeně, tím pádem bude zvýšená úmrtnost hlavně starých a nemocných lidí. Nebude-li plyn, bude nutné mrtvé pohřbívat do země třeba i u domu mimo hřbitovy – viz některé části Ukrajiny, kde prochází fronta. S tím rozdílem, že se nebude kam evakuovat. Většina podniků přestane pracovat a vyplácet mzdu. Důchodci a potřební také nedostanou své peníze.

    Hodně z těchto problémů by mohla vyřešit armáda – kdybychom nějakou měli. Proslavená protichemická jednotka tu situaci rozhodně nevyřeší. Atd. atp.

    Nechci tu strašit, jenom si uvědomuji, kolik zádrhelů nás může potkat. O většině z nich neví ani „preppeři“. Nedávno jsme si našel jejich rady (které jsou mi, měšťanovi k ničemu), umožňují přežít jen několik dní nebo týdnů. Navíc, co – prepper, to originál a jejich rady, které si nikdy nevyzkoušeli, protože neměli příležitost se lišily, často až diametrálně.

    Protože válka, třetí a poslední světová je nejhorším scénářem, nesmíme dovolit naším ani cizím politikům ji nějakým způsobem vyvolat. Oni totiž mají pocit, že se jich ta válka nebude týkat, že někam odletí svým soukromým tryskáčem. Možná, ale co nebudou mít s sebou už mít nebudou.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten co čte a málokdy píše23.11.22

    Představy a vize Toho co čte a málokdy píše:

    „Začíná běžet čas po dni D. Plamínek plynu v hořácích zhasl, není elektřina, nefungují čerpací stanice, stojí doprava, bankomaty jsou němé. Mobily nefungují, výtahy stojí. Obchody jsou ještě otevřené, ale přijímají jen hotovost.“

    Nebudou otevřené obchody.

    Nákladově jsou ty stavby ořezané tak, že si to ani neumíte představit – prostě co to šlo. Nemají záložní agregáty vůbec na nic, ani palivo k nim. Natož tak na napájení rozsáhlého osvětlení, pokladen, ventilace a také chladicích agregátů – oni natvrdo počítají s tím, že elektrika půjde furt a když nepude, tak rolety dolů. Nemají dokonce ani UPSky pro ty nejdůležitější PC pracovní stanice. V mnohých z těchto moderních, sádrokartonovo-dřevoštěpkových chrámů konzumu, nepoteče voda a nebude ani fungovat sociální zařízení pro personál. Ale to je to poslední.

    Nemají ani dost vlastních lidí, aby naskladněné zboží „uhájili“ před běžnými krádežemi i dneska. A nejsem si jist, zda po dni D, budou naši fízlové ochotni zdarma pracovat pro zahraniční majitele řetězců a chránit jejich zboží.
    Myslím, že za pár hodin v tom chrámu nezůstanou ani ty 360°kamery a další vybavení, natož něco k jídlu.
    A ostatně i to, co zrovna k jídlu není, se později dá vyměnit za něco, co k jídlu je – až tu sadu nožů, co na Vás zbyla, bude potřebovat někdo jiný 😀
    „Budeme rádi, že jsme v přípravách nevynechali nutnost se ozbrojit. A spojit se zejména na vesnicích, aby se tamní uskupení dokázala ubránit rabování. Tam, venku, možnost přežití bude větší.
    Ve městech to bude horší. Tady, nejen z nízké pohnutky něco ukrást, ale ukrást něco pro zachování své a své rodiny, se rabování dá očekávat.“
    Rabovat v opravdové nouzi (jídlo a léky pro malé děti, či staré rodiče) můžete jít jen tehdy, máte-li velmi účinný prostředek k přesvědčení personálu, aby Vám případně „bezhotovostně“, ale klidně i za peníze vydal to, co Vy právě v nouzi potřebujete. Myslivecká dvojka i další podobné, hobby a „sportovní“ zbraně budou myslím hodně málo. Sice už bylo provedeno i několik úspěšných přepadení s povedenou maketou Glocka 17, ale v této situaci je to řízená sebevražda.

    Navíc, k té vší bídě – velká většina těch hloupějších z nás, Čechů, se bohužel nechala dobrovolně odzbrojit při několika tzv. zbraňových amnestiích. Z toho vyvozuji, že i velice dobrých, válkou prověřených a velmi účinných černochů, zatrámovek a také devadesátkových nákupů od Sovětů, bude poměrně málo.

    A budou-li vůbec nějaké, tak jako na potvoru, zrovna nebudou Vaše 😀

    Další problém může být s municí, protože něco málo potřebujete, jako ty přesvědčovací argumenty nejprve do vzduchu/do stropu „tam venku“. A něco, tedy spíš hodně, budete potřebovat na ochranu toho, co máte doma – byť by to byla jen tchýně z vesnice, s plnou taškou zabijačkových dobrot. Nelze spoléhat na to, že se rychle roznese, že jste po zuby ozbrojen a že není radno se k Vašemu hradu přibližovat. Najdou se tací, co to určitě zkusí, možná napřed po dobrém – to budou ti zoufalejší z nás. No – a pak to mohou být ještě větší „střelci“ než Vy, půjdou na to rovnou po zlém.

    Pokud nebudou mít černochy, tak Vám zapálí barák nad hlavou – a druhá skupinka počká, až z počínajícího požáru začnete utíkat – normálně Vás vykouří.
    Jediná šance tady asi je, spojit se s někým, _kdo má_ a nejsou to magoři, dá se jim věřit a samozřejmě – oni budou důvěřovat Vám.

    OdpovědětVymazat